ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2025 (box 1)
(autoři: Jan Hošek, Pavla Netušilová, Radek Šnobl)
Od začátku roku 2027 by měl být spuštěn systém EU Emissions Trading System 2 (dále jen ETS 2), jehož záměrem je prostřednictvím emisních povolenek zpoplatnit emise skleníkových plynů na celoevropské úrovni ze silniční dopravy, vytápění budov a produkce malých energetických a průmyslových podniků. Navazuje tak na systém EU ETS 1[1] zavedený v roce 2005, který zpoplatňuje velké emitenty, zejména energetiku a těžký průmysl. Od roku 2027 by celý systém měl celkově pokrývat až 85 % emisí skleníkových plynů v Evropě. Mimo něj by mělo zůstat pouze zemědělství a odpadové hospodářství. Cílem tohoto boxu je odhadnout dopady zavedení ETS 2, jakkoliv je kvantifikace momentálně zatížena řadou nejistot.
Systém ETS 2 včetně stanovení ceny povolenky bude fungovat odděleně od systému EU ETS 1. Aktuální unijní legislativa předpokládá, že pokud průměrná cena emisní povolenky překročí 45 EUR/t CO2 ve stálých cenách roku 2020, budou do oběhu s určitým zpožděním uvolněny další povolenky, aby se zamezilo jejímu nadměrnému růstu. Povolenky nebudou nakupovat jednotlivé domácnosti a podniky, ale velcí dodavatelé paliv, kteří je následně promítnou do svých cen vůči spotřebitelům a odběratelům. Množství povolenek v oběhu by se mělo obdobně jako u systému EU ETS 1 každým rokem snižovat. Pokud by v době před spuštěním (v první polovině roku 2026) panovaly na trhu mimořádně vysoké ceny energií, mělo by být spuštění odloženo na rok 2028[2].
Pro odhad dopadů ETS 2 do domácí inflace vycházíme z maximální ceny povolenky v cenách roku 2020 ve výši 45 EUR. Ta se ale postupně navyšuje o průměrnou inflaci HICP v EU27, která v roce 2024 oproti roku 2020 činila 22,6 %. Za předpokladu 2% inflace pro další roky by výsledná limitní úroveň pro cenu povolenky byla na začátku roku 2027 oproti roku 2020 vyšší o cca 28 %, tedy okolo 57 EUR.
V případě, že by cena povolenky byla v roce 2027 na limitní úrovni, tedy 57 EUR/t CO2, domácí spotřebitelské ceny by se skrze zdražení plynu, pohonných hmot a uhlí mohly zvýšit o 0,9 procentního bodu. S tímto odhadem je však spojena velká nejistota. V současné době totiž členské státy EU žádají Evropskou komisi o zásadní změny v obchodování s emisními povolenkami v systému ETS 2. Další nejistota panuje také kolem možných kompenzací ze strany české vlády a jejich případného promítnutí do spotřebitelských cen. Proto prognóza pracuje s polovičním prvotním dopadem ve výši 0,4 procentního bodu a druhotným dopadem 0,2 procentního bodu. Měnová politika v základním scénáři reaguje pouze na druhotný dopad. Další scénáře se zabývají variantami reakce měnové politiky na celkový dopad zavedení emisních povolenek a možného většího dopadu, který odpovídá ceně povolenky 57 EUR/t CO2 bez dodatečných kompenzací, a to s reakcí centrální banky pouze na druhotné dopady.
Vedle toho panují další nejistoty související s obchodní a cenovou strategií dodavatelů paliv. V ČR zatím neexistuje právní rámec, který by upravoval, jak dodavatelé paliv budou obchodovat s povolenkami a jak je zahrnou do svých koncových cen. Dodavatelé plynu tak například v poslední době omezují uzavírání smluv s fixní cenou na období delší než dva roky, případně do smluv vkládají doložky zohledňující budoucí ceny povolenek.
Z aukcí emisních povolenek ČR získá dodatečné peněžní prostředky, které budou využity na zatím nespecifikovaná kompenzační opatření dotčeným ekonomickým subjektům. Dále bude rok před spuštěním ETS 2 na úrovni EU vytvořen Sociální klimatický fond, do kterého bude alokována část emisních povolenek. Prostředky získané jejich prodejem budou použity na kompenzaci negativních dopadů růstu cen paliv. Státy přitom na čerpání tohoto unijního finančního zdroje budou muset vypracovat Sociální klimatický plán. K výdajům z fondu přispějí vlastními zdroji minimálně z 25 %. V ČR momentálně probíhá příprava plánu, který však bude Evropskou komisí schválen až při plně transponované směrnici ETS 2 do národní legislativy, k čemuž zatím nedošlo.
Nastavení kompenzačních mechanismů a načasování jejich spuštění bude mít spolu s cenou emisních povolenek zásadní vliv na to, jak zavedení ETS 2 ovlivní finanční situaci českých domácností. Dopad na domácnosti bude přitom nerovnoměrný v závislosti na využívání energeticky úsporného bydlení a hromadné či individuální automobilové dopravy.
[1] V systému ETS 1 jedna povolenka (European Emission Allowance) opravňuje držitele k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství oxidu dusného nebo perfluorovaných uhlovodíků. Každý rok EU vydává určité množství povolenek, přičemž tzv. emisní strop se v průběhu let rovnoměrně snižuje. Podniky zapojené do systému si kupují povolenky buď v aukci (a následně s nimi mohou obchodovat na burze), navzájem mezi sebou, nebo je dostávají v určitém množství zdarma.
[2] Cena plynu TTF (Title Transfer Facility, virtuální obchodní uzel v Nizozemsku) by však v tomto případě musela být vyšší než zhruba 107 EUR/MWh, nebo cena ropy Brent vyšší než přibližně 160 USD/barel. což se nyní nejeví jako pravděpodobné. Systém ETS 2 umožňuje výjimky pro podniky a domácnosti v případě, že jsou národní legislativou zatíženy daní z oxidu uhličitého, která je vyšší než cena emisní povolenky. V ČR tato daň z oxidu uhličitého neexistuje.