ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | ZIMA 2023 (box 2)
(autoři: Jan Šolc, Natálie Tomanová, Adam Ruschka)
Silný nárůst cen energií je aktuálně jedním z důležitých inflačních faktorů, neboť platby za energie představují významnou část výdajů domácností. Doba nízkých cen elektřiny a plynu skončila přibližně v polovině roku 2021 a koncem téhož roku začaly energie citelně zdražovat. V loňském roce byla energetická krize ještě umocněna ruskou válečnou agresí na Ukrajině a s ní souvisejícím razantním zdražováním energií na komoditních burzách, které se postupně projevuje v růstu cen pro spotřebitele. Výrazné zvýšení účtů za energie pocítí velká část zákazníků i letos.
Tento box se zabývá vlivem zvýšených cen energií na český cenový vývoj z pohledu jak přímých (tedy dobře měřitelných) dopadů, tak i těch nepřímých, u nichž si musíme vystačit s kvalitativním úsudkem.
Přímé dopady souvisejí se zastoupením elektrické energie (s vahou téměř 4 %) a plynu (takřka 2 %) ve spotřebním koši. Na počátku letošního roku zastavili největší tuzemští dodavatelé zdražování silové elektřiny pro domácnosti na úrovni vládou stanoveného cenového stropu, tedy 6050 Kč/MWh včetně DPH. Pro nejčastější kontrakt, tedy smlouvu na dobu neurčitou pro stávající zákazníky[1], to i tak znamená zdražení v řádu vyšších desítek procent. V průměru se cena silové elektřiny u hlavních dodavatelů zvýšila téměř o polovinu, nejvíce pak u ČEZu (Graf 1). Dodavatelé zároveň zveřejnili hypotetické ceníky obsahující ceny silové elektřiny, které by domácnosti platily, pokud by nedošlo k vládnímu zastropování. Zdražení v těchto hypotetických cenících by bylo ještě výraznější. Například pro zákazníky ČEZu by podle nich byla cena silové elektřiny oproti roku 2022 téměř trojnásobná.
Graf 1 – Ceny elektřiny a plynu pro domácnosti by bez cenového stropu byly výrazně vyšší
průměrné ceny silové elektřiny a plynu pro domácnosti včetně DPH, největší tuzemští dodavatelé, v Kč/MWh
U plynu se ceny pro domácnosti u většiny významných dodavatelů počínaje lednem 2023 snížily na úroveň vládního cenového stropu (tj. 3025 Kč/MWh včetně DPH). Na rozdíl od elektřiny se totiž ve většině případů ceny v závěru roku 2022 již nacházely nad úrovní stropu, a plyn tedy od ledna domácnostem meziměsíčně zlevnil, byť pouze v řádu jednotek procent. Bez cenového stropu by ceny plynu na začátku letošního roku dále rostly, zdražení by však nebylo tak markantní jako u elektřiny (Graf 1).
Nepřímé – tedy zprostředkované – dopady vysokých cen energií se v rámci širokého okruhu spotřebitelských cen projevují přes energetickou náročnost jednotlivých stupňů výrobkové a distribuční vertikály ústící spolu s dalšími náklady a maržemi ve finální cenu spotřebovávaných statků. V tomto boxu pracujeme s odvětvími výroby průmyslového spotřebního zboží a potravin. Pro ně je možné spočítat energetickou náročnost[2] a současně ji lze pomocí tzv. korespondenčních tabulek přiřadit k jednotlivým položkám spotřebního koše v rámci potravin a jádrové inflace (zboží).[3]
Energetická náročnost průmyslového spotřebního zboží je relativně homogenní a poměrně nízká. Převážně dosahuje 2 % až 2,5 %, přičemž u potravin je ve srovnání s průmyslovým spotřebním zbožím vyšší (Graf 2). Nízký podíl nákladů na energie na celkových výrobních nákladech je však dán dostupností vstupních dat. Poslední dostupná data jsou z roku 2020 – tedy z období, kdy se ceny energií ještě nacházely na zřetelně nižší úrovni (Graf 3). Ve třetím čtvrtletí roku 2022 již byla průměrná cena elektřiny pro průmysl ve srovnání s rokem 2020 více než dvojnásobná, v případě plynu více než trojnásobná.[4] Cena se v obou případech nacházela poblíž úrovně cenových stropů, které od ledna 2023 začaly platit pro podniky na stejné úrovni jako pro domácnosti[5]. Minimálně pro letošní rok by tak průmysl měl být od dalšího výrazného zdražení energií ochráněn vládním cenovým stropem.[6]
Graf 2 – Energetická náročnost výroby potravin je ve srovnání se spotřebními statky vyšší
osa x: energetická náročnost v %, osa y: váha položek ve spotřebním koši v %
Graf 3 – Ceny elektřiny a plynu pro průmysl byly ve třetím čtvrtletí 2022 oproti předchozím letům násobně vyšší
ceny elektřiny a plynu za dodávky pro průmysl, v Kč/MWh bez DPH a ostatních daní
I přes poměrně nízkou energetickou náročnost se ukazuje, že vzhledem k bezprecedentní velikosti tohoto šoku existuje kladný vztah mezi energetickou náročností a nárůstem cen. To platí pro ceny průmyslových výrobců (Graf 4) i pro spotřebitelské ceny (Graf 5). Nárůst cen energií se během posledního roku propisoval nejdříve do výrobních a následně spotřebitelských cen. Vzhledem ke stávajícím cenám elektřiny a plynu pro průmyslové podniky, resp. k jejich zastropování by pak ceny energií v letošním roce nemusely znamenat výrazný impulz pro další zdražování. Růst cenové hladiny energií pro letošní rok oproti letům předešlým by také v průměru neměl znamenat výrazné zhoršení ekonomické kondice podniků.
Graf 4 – Na úrovni produkčních cen je patrný kladný vztah mezi dynamikou cen a energetickou náročností, a to i přes její nízkou úroveň
údaje za prosinec 2022, osa x: energetická náročnost v %, osa y: meziroční růst průmyslových cen v %, velikost bubliny odpovídá váze odpovídající položky ve spotřebním koši
Graf 5 – Výrazný šok z cen energií se přenáší výrobkovou vertikálou až do spotřebitelských cen
údaje za prosinec 2022, osa x: energetická náročnost v %, osa y: meziroční růst spotřebitelských cen v %, velikost bubliny odpovídá váze položky ve spotřebním koši
V průběhu letošního či v příštím roce by se vysoké ceny energií dokonce mohly snížit pod vládní cenový strop (odpovídající přibližně 200 EUR/MWh pro elektřinu a 100 EUR/MWh pro plyn, obojí bez DPH). Ceny burzovních kontraktů na elektřinu a plyn pro ČR s dodávkou v roce 2024 se totiž v návaznosti na energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů, zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie a doposud teplou zimu postupně snižují a aktuálně se nacházejí pod 170 EUR/MWh pro elektřinu a pod 70 EUR/MWh pro plyn (Graf 6). Pokud by tyto ceny zůstávaly i nadále poblíž stávajících úrovní, mohlo by to pro podniky i domácnosti znamenat částečnou úlevu od vysokých výdajů na energie.
Graf 6 – Ve vývoji burzovních cen elektřiny a plynu na rok 2024 je patrný sestupný trend
burzovní ceny elektřiny a plynu pro ČR na rok 2024, v EUR/MWh
[1] Po krachu společnosti Bohemia Energy v říjnu 2021 začali dodavatelé elektřiny rozlišovat mezi tzv. stálými zákazníky, pro něž měli elektrickou energii již nakoupenou, a novými zákazníky, pro které kupovali elektrickou energii za aktuální burzovní, tedy zvýšené ceny. Ceníky pro nové zákazníky se tak ve srovnání s těmi pro stávající zákazníky nacházely na výrazně vyšších úrovních. V letošním roce se tak noví zákazníci na vládní cenový strop posunou shora, zatímco stávající zákazníci zezdola.
[2] Energetická náročnost pro jednotlivá odvětví se definuje jako podíl energetických výdajů na celkových nákladech, viz např. Study on energy prices, costs and subsidies and their impact on industry and households.
[3] Vybrané položky v rámci této analýzy pokrývají zhruba čtvrtinu spotřebního koše. Rovným dílem se na tom podílejí položky potravin a zboží.
[4] V posledních letech se elektrická energie a plyn na spotřebě energií průmyslových podniků podílejí přibližně z 60 %.
[5] Na rozdíl od domácností jsou cenové stropy pro podniky omezeny na 80 % nejvyšší měsíční spotřeby plynu či elektřiny za posledních pět let.
[6] To se však může lišit mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími či na úrovni podniků. Podle podzimního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy měly v roce 2022 fixovanou cenu elektřiny a plynu přibližně dvě třetiny firem (z toho zhruba polovina na úrovni cen roku 2021), pro rok 2023 je to již jen pětina firem.