AI v evropských firmách – kde se používá a jak mění firemní procesy?

ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | ZIMA 2026 (box 2)
(autoři: Jakub Moučka, Tatiana Vivodíková)

Umělá inteligence (AI) se s příchodem zejména chatbotů, jako ChatGPT nebo Gemini, stala dostupnější než kdy dříve. Lidé ji využívají jako pomocného asistenta usnadňujícího práci v soukromém i v profesním životě. V podnikové sféře nástup AI vede ke změnám organizace výroby, ovlivňuje přijímaná rozhodnutí či směr inovací. Míra a způsob využití AI v podnicích se přitom liší v závislosti na jejich velikosti a odvětví, ve kterém působí.

Cílem této analýzy je hodnocení míry a struktury osvojování AI v podnicích napříč Evropou a identifikace možných dopadů do růstu produktivity a konkurenceschopnosti. Analýza vychází z dat šetření Eurostatu[1] o využití informačních a komunikačních technologií (ICT) a e-commerce v podnicích. Šetření na roční frekvenci[2] zahrnuje vzorek podniků s 10 a více zaměstnanci (nebo samostatně výdělečnými osobami) napříč hlavními odvětvími ekonomiky dle klasifikace NACE.

Evropské firmy si začínají ve svých procesech postupně osvojovat AI (Graf 1). V míře využití dominují země střední a severní Evropy, jako Finsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko. Tyto ekonomiky významně investují do softwarového vybavení[3] jak v poměru k celkovému HDP, tak i k tvorbě hrubého fixního kapitálu. Česká republika se v míře využití AI nachází nad průměrem EU (14,6 %). Naopak pod průměrem EU zůstávají země na jihu Evropy a většina zemí východní části Evropské unie. Ze zkoumaných dat přitom vyplývá, že z velké části AI využívají zejména velké podniky. V roce 2025 více než 50 % z dotazovaných velkých podniků v EU využívalo AI. U středních podniků podíl dosahuje zhruba 30 % a malé podniky aplikují AI jenom z méně než 20 %. Nižší míra užití ve středních a menších podnicích zřejmě souvisí s náklady na pořízení a složitostí implementace do stávajících procesů.[4]

Graf 1 – Nejvyšší využití AI v podnicích vykazují země střední a severní Evropy
hodnoty na mapě značí podíl využití AI v dané zemi napříč podniky, barevná škála zobrazuje rozdíly využití AI v p. b. od průměru EU27 (modře pod průměrem, červeně nad průměrem), čárkované plochy značí chybějící pozorování, údaje za rok 2025, pramen: Eurostat

Graf 1 – Nejvyšší využití AI v podnicích vykazují země střední a severní Evropy

Rostoucí heterogenitu v míře využívání umělé inteligence je možné pozorovat nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale také napříč ekonomickými odvětvími[5] (Graf 2). Nejvyšší hodnoty osvojení AI vykazují informační a komunikační činnosti a odborné, vědecké a technické aktivity, ve kterých firmy zpravidla disponují kvalifikovanou pracovní sílou. Od roku 2023 navíc v těchto odvětvích došlo k prudkému nárůstu využívání AI. Naopak zpracovatelský průmysl, velkoobchod a maloobchod[6] vykazují nižší míru zapojení technologií umělé inteligence, přesto i zde lze sledovat postupný růst. Nabízí se vysvětlení, že nižší míra osvojení v těchto odvětvích souvisí s vyššími náklady na implementaci. Dle dat ČSÚ tyto firmy v posledních obdobích zaznamenaly relativně nižší ziskovost, a tím pádem měly omezené zdroje k velkým investicím do AI a její integraci do stávajících procesů. Dalším důvodem by mohl být také nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti AI.

Graf 2 – Využití AI převládá v odvětví informačních a komunikačních technologiích
využití AI v zemích EU, v % v daném sektoru, pramen: Eurostat

Graf 2 – Využití AI převládá v odvětví informačních a komunikačních technologiích

Ze sousedních zemí ČR je průkopníkem Rakousko, které se také dlouhodobě vyznačuje vysokým podílem investic do softwaru. Na chvostu regionu se nachází Slovensko a Maďarsko, kde proces adaptace AI do podnikových procesů probíhá výrazně pomaleji než v ostatních zemích a zůstává hluboce pod průměrem Evropské unie. Česká republika se nachází nad průměrem i v tak klíčovém odvětví, jako je zpracovatelský průmysl. Silnou základnu pro využití AI má v ČR vybudovaný také velkoobchod a maloobchod, které v prostředí napjatého trhu práce čelí mzdovým tlakům. To zároveň může zvyšovat motivaci firem investovat do technologií zlepšujících produktivitu a optimalizujících logistiku a cenotvorbu.

Při podrobnějším pohledu na míru využití umělé inteligence ve zpracovatelském průmyslu (Graf 3) se lze ptát, při jakých činnostech AI podnikům nejčastěji pomáhá. Nejvyšší zapojení dosahují činnosti v oblasti správy a řízení podniku, marketingu a prodeje a také v účetnictví. Naopak logistika, kybernetická bezpečnost a výrobní procesy vykazují nižší, avšak postupně rostoucí hodnoty, což může souviset s vyšší technologickou a kapitálovou náročností implementace AI. Zajímavostí je výrazný růst využití v marketingu a správních a řídících činnostech v letech 2024 a 2025. To může naznačovat snahu firem efektivněji využívat své stávající zdroje a snižovat náklady vzhledem k relativně vyšší konkurenci a nižší ziskovosti v tomto odvětví. Lze předpokládat, že podniky preferují nástroje se snadnou dostupností a nízkými náklady zavedení před komplexními řešeními optimalizující výrobní procesy.

Graf 3 – Ve zpracovatelském průmyslu se AI využívá zejména v administrativních procesech a marketingu
využití AI v zemích EU ve zpracovatelském průmyslu, v % pro jednotlivé procesy, pramen: Eurostat

Graf 3 – Ve zpracovatelském průmyslu se AI využívá zejména v administrativních procesech a marketingu

Také v odvětví obchodu využívají české firmy AI nadprůměrně, a to napříč většinou procesů (Graf 4). Nejvýraznější náskok je pozorován v oblasti marketingu a prodeje, kde využití AI rychle roste a v roce 2025 dosáhlo 15 %. Tyto hodnoty řadí české firmy na špičku v Evropě.

V souhrnu lze konstatovat, že zapojení umělé inteligence ve firmách v České republice roste napříč celou ekonomikou. Využití AI se pohybuje nad průměrem Evropské unie, a to zejména v posledním roce, kdy byl zaznamenán výrazný rozvoj AI technologií a jejich rozmach do všech koutů běžného života a podnikových procesů. Z podrobnějšího pohledu je ale patrné, že do budoucna existuje prostor pro intenzivnější využívání AI ve všech sektorech, především ve zpracovatelském průmyslu, a ve všech podnikových procesech. Ten v posledních letech čelí významným výzvám, jako je energetická krize a konkurence z nízkonákladových ekonomik. Jednou z cest ke zvýšení konkurenceschopnosti může být právě vyšší investiční aktivita včetně implementace AI do podnikových procesů[7]. Investice do AI mají potenciál k dalšímu zvýšení produktivity v budoucnosti. Z tohoto důvodu byl v aktuální prognóze ze ZoMP zima 2026 expertně mírně navýšen růst produktivity práce jak na historii v loňském roce, tak i do budoucna. To by mohlo podpořit vyšší potenciální růst celé ekonomiky ve střednědobém horizontu. Tento trend je navíc podporován ze strany státu pomocí dotačních programů.

Graf 4 – V odvětvích obchodu je AI využíváno nejvíce v marketingu a prodeji
využití AI v zemích EU ve velkoobchodě a maloobchodě, % pro jednotlivé procesy, pramen: Eurostat

Graf 4 – V odvětvích obchodu je AI využíváno nejvíce v marketingu a prodeji


[1] Podrobnější informace o šetření lze najít na webu Eurostatu. V roce 2024 bylo z přibližně 1,54 milionu relevantních evropských firem dotázáno 157 tisíc, tj. cca 10 %. V ČR bylo ve všech letech dotazováno cca 8 tisíc firem z více než 40 tisíc (cca 20 %), míra odezvy dosahovala okolo 90 %.

[2] Pilotní šetření využití AI proběhlo v roce 2021, od roku 2023 je pak standardní součástí dotazníku, proto analýza pracuje s daty od tohoto roku.

[3] Celkové investice do softwaru pokrývají širší oblast (např. software na fakturaci, účetnictví, zákaznický servis a další), nejen AI softwarové vybavení. V roce 2024 bylo Rakousko čtvrté v pořadí v rámci vybraného vzorku zemí v investicích do softwaru vůči tvorbě hrubého fixního kapitálu a v roce 2024 vykázalo 14% podíl těchto investic. Uvedený podíl pro ČR dosáhl 13 %.

[4] Viz také dokument Use of artificial intelligence in enterprises, Evropská komise, 2025.

[5] Analýza je zaměřena na zpracovatelský průmysl, velkoobchod a maloobchod, tj. největší odvětví české ekonomiky a klíčové z pohledu tvorby HDP. Informační, komunikační a odborné, vědecké a technické aktivity mají zásadní význam pro budoucí růst ekonomického potenciálu díky své roli ve vývoji počítačového softwaru a výzkumu.

[6] Pro zjednodušení se v tomto boxu pod pojmem „velkoobchod a maloobchod“ rozumí celá sekce G klasifikace NACE Rev. 2, jejíž plný název zní „Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“.

[7] Blíže viz průzkum České firmy berou AI vážně. Celkem 9 z 10 s ní už v roce 2026 počítá, České asociace umělé inteligence, leden 2026. Z něj vyplývá, že implementace umělé inteligence se v českých podnicích rychle stává standardní součástí investičních strategií. Většina podniků AI vnímá jako nástroj ke zvýšení produktivity, efektivnosti procesů a udržení konkurenceschopnosti. Z dotázaných podniků přibliž-ně 90 % plánuje její využívání i v roce 2026.