Zhodnocení vlivu srpnových záplav na ekonomický vývoj v ČR

Přestože v historii České republiky představovaly srpnové záplavy co do rozsahu i následků mimořádnou událost, jejich makroekonomické dopady, včetně fiskálních, nebudou zřejmě zásadního charakteru. Podle vládní zprávy o plnění státního rozpočtu za první pololetí 2002, předložené Poslanecké sněmovně začátkem listopadu, dosáhly celkové národohospodářské škody způsobené záplavami 70 mld. Kč. Významně byla zasažena dopravní, energetická a komunikační infrastruktura. Z průmyslových oborů postihly záplavy především chemický, potravinářský, těžební a energetický průmysl. V rámci analýzy vlivu povodní byly komplexně zkoumány dopady na ekonomický růst, trh práce, cenový vývoj, vnější rovnováhu a veřejné finance. Využity byly i zkušenosti z povodní v roce 1997.

Stranu nabídky by dopady škod ze záplav neměly ovlivnit dlouhodobě. Škody na výrobních kapacitách a dočasný výpadek tržeb by se měly projevit především ve třetím čtvrtletí 2002 oslabením růstu průmyslové produkce. V zemědělství by výsledný efekt škod z povodní neměl být příliš významný, neboť došlo k zaplavení pouze méně významných zemědělských oblastí v pokročilém stádiu sklizně. Krátkodobé snížení výkonnosti je pravděpodobné ve třetím čtvrtletí také v sektoru služeb, a to u dopravy, spojů, maloobchodu a služeb spojených s cestovním ruchem. Naopak činnosti spojené s opravami majetku poškozeného záplavami by měl podpořit růst stavební výroby již během druhé poloviny roku 2002.

Negativní dopady povodní na straně poptávky by se měly projevit především ve třetím čtvrtletí roku 2002. Dočasné snížení domácí poptávky by se mělo v tomto období projevit zejména u spotřebitelské poptávky. Očekávané oslabení růstu průmyslové produkce v důsledku povodní se projeví v nižší tvorbě zásob ve druhé polovině roku 2002 s negativním dopadem na ekonomický růst. Současně lze očekávat krátkodobé snížení vývozu, dočasné zvýšení dovozu pro konečnou spotřebu a snížení příjmů z turistiky v oblastech postižených povodněmi. V důsledku toho by mělo dojít ve druhé polovině roku 2002 k částečnému zhoršení čistého vývozu. Na druhé straně je zejména ve třetím čtvrtletí 2002 očekáváno zvýšení veřejných výdajů spojených se záchrannými pracemi a odstraňováním následků povodní (část těchto výdajů bude ale kompenzována omezením jiných plánovaných výdajů na vládní spotřebu). V roce 2003 se očekává zvýšení domácí poptávky v souvislosti s realizací transferů v podobě náhrad pojišťoven, jednorázových vládních dotací a dalších transferů a prováděním oprav poškozeného majetku a infrastruktury. Současně se předpokládá poskytnutí náhrad spojených se zahraničním zajištěním pojišťoven. Zvýšený příliv transferů by měl působit zejména jako dodatečný impuls k růstu spotřeby domácností. Dodatečná investiční poptávka spojená s obnovou infrastruktury a poškozených výrobních kapacit by měla podpořit růst tvorby hrubého fixního kapitálu.

Dopad povodní na celkový růst HDP v roce 2002 i 2003 by měl být relativně slabý. Na základě předběžné úvahy o vývoji na straně nabídky a výdajů na HDP a s přihlédnutím ke zkušenostem z roku 1997 lze předpokládat, že vliv záplav se v roce 2002 projeví částečným zpomalením růstu reálného HDP přibližně v rozsahu o 0,2 - 0,3 procentního bodu. V roce 2003 lze naopak očekávat dodatečný pozitivní impuls pro růst HDP ve zhruba stejném rozsahu jako v roce 2002. Vliv povodní na vývoj nezaměstnanosti by neměl být významný. Mohl by se projevit ve druhé polovině roku 2002 jejím mírným zvýšením. S ohledem na předpokládanou míru dopadu povodní na ekonomickou aktivitu by jejich celkový vliv na spotřebitelskou inflaci a vývoj cen průmyslových výrobců v letech 2002 a 2003 měl být jen velmi malý. Z pohledu veřejných financí lze očekávat v roce 2002 i 2003 částečný výpadek příjmů z přímých a nepřímých daní (v rozsahu cca 2 mld. Kč ročně).