Zadluženost domácností podle příjmových skupin v roce 2006 a její dopad do spotřeby

Zadluženost domácností ve vztahu k hrubému disponibilnímu důchodu se v roce 2006 zvýšila a dosáhla 40% úrovně. Z pohledu citlivosti spotřeby na neočekávané změny úrokových sazeb apod. je významné rozdělení zadluženosti podle příjmových skupin domácností. Podle nově zveřejněných údajů ČSÚ o rodinných účtech se v roce 2006 nadále nejvíce zadlužovaly vysokopříjmové domácnosti (Graf 1).

Zoi 2007 říjen - box 2 - graf 1

Poměr nově přijatých úvěrů k čistému peněžnímu příjmu však rostl u nízkopříjmových a středněpříjmových domácností (nejvíce u 2. a 7. decilu), zatímco u domácností s vyššími příjmy klesal (Graf 2).

Zoi 2007 říjen - box 2 - graf 2

S dopady zadluženosti domácností do spotřeby souvisí, do jaké míry splácení úvěrů (tj. splátka jistin a úroků) zatěžuje příjmy domácností a dále jaká je jejich míra úspor. Růst dluhového zatížení vede k vyšší citlivosti spotřeby na neočekávané změny úrokových sazeb a ke zvýšení rizika nesplacení úvěru. Dluhové zatížení domácností, vyjádřené poměrem splátek k čistému peněžnímu příjmu, činilo v roce 2006 4,3 %. Rostlo u většiny příjmových skupin, nejvíce u nízkopříjmových a středněpříjmových domácností (Graf 3). Zvýšení dluhového zatížení odráželo jak růst splátek jistin, tak placených úroků. U domácností s nižšími příjmy bylo navíc ovlivněno pomalejší roční dynamikou příjmů. Pro plynulé vyrovnání spotřeby v případě šoků je důležitá míra úspor. Ta je u nízkopříjmových domácností nízká (podíl nově uspořených vkladů k čistému peněžnímu příjmu byl -1,3 % u 1. decilu), zatímco o vysokopříjmových domácností je vysoká (11,5 % u 10. decilu). Míra úspor se v roce 2006 oproti předchozímu roku snížila u nízkopříjmových i u středněpříjmových domácností.

Zoi 2007 říjen - box 2 - graf 3

Pro spotřební chování domácností je dále významná i struktura úvěrů. V roce 2006 mělo úvěry na bydlení v průměru 13 % domácností, přičemž tento podíl byl podobný u všech příjmových skupin. To potvrzuje skutečnost, že MFI poskytují hypotéky i domácnostem s průměrnými a podprůměrnými platy. Lze však předpokládat, že domácnosti s nižšími příjmy čerpají vlivem vyššího úvěrového omezení nižší objem úvěrů. Z hlediska věkové struktury nejvíce využívaly úvěry na bydlení mladší domácnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že poměr zadluženosti domácností k příjmům se v roce 2006 zvyšoval zejména u nízkopříjmových a středněpříjmových domácností. Dluhové zatížení vzrostlo u většiny příjmových skupin. U domácností s nižšími příjmy bylo navíc doprovázeno poklesem tvorby úspor. Zadlužování těchto domácností je i nadále rizikovější pro vývoj budoucí spotřeby. Podíl spotřebních výdajů domácností s nižšími příjmy na celkové spotřebě je však nižší oproti podílu domácností s vyššími příjmy.