Vývoj soukromých investic – analýza individuálních dat nefinančních podniků

Vývoj české ekonomiky byl v minulých letech silně ovlivněn výkyvy investiční aktivity. Zatímco vládní investice byly především ve znamení cyklu evropských fondů, na vývoj soukromých investic působilo více faktorů. Cílem tohoto boxu je tyto faktory identifikovat, určit směr jejich působení a také významnost. Analýza přitom využívá čtvrtletní individuální data o hospodaření nefinančních podniků s 50 a více zaměstnanci z let 2008–2015.¹ Z metodologického hlediska jde o použití bayesovských VAR modelů. Individuální data představují alternativu k agregovaným údajům z národních účtů ČSÚ, jejich charakter navíc umožňuje odhadnout reakci na úrovni jednotlivých odvětví.

S ohledem na míru otevřenosti české ekonomiky lze předpokládat, že nemalou část soukromých investic lze vysvětlit změnami zahraniční poptávky. Odvozené impulzní odezvy tento předpoklad potvrzují (Graf 1). Při zohlednění velikosti jednotlivých šoků je zřejmé, že zahraniční poptávka je hlavní hybnou silou soukromých investic. V důsledku vyšší zahraniční poptávky dochází k nárůstu soukromých investic ve všech významných odvětvích české ekonomiky. Nejvyšší odezvu přitom vykazují odvětví zpracovatelského průmyslu (zejména automobilový a elektrotechnický průmysl) a odvětví cestovního ruchu (Graf 2). Jelikož investiční rozhodnutí mají ve většině případů dlouhodobé důsledky pro fungování firem, jsou pečlivě plánována a nemalou roli při rozhodování o jejich realizaci hrají očekávání budoucího vývoje. Provedená analýza ukazuje, že vývoj soukromých investic je přímo úměrný vývoji ekonomického sentimentu v EU, který tato očekávání zachycuje. Rozsah reakce na jednoprocentní šok je však ve srovnání se skutečně pozorovanou zahraniční poptávkou nižší.

Graf 1 (BOX) Odezvy soukromých investic na jednotlivé šoky
Největší pozitivní odezvu vykazují soukromé investice na nárůst zahraniční poptávky
(odezvy v % na šok o velikosti 1 %, resp. o velikosti 1 p. b. v případě reálné úrokové sazby; horizontální osa - počet čtvrtletí)

Graf 2 (BOX) Odezvy soukromých investic ve vybraných odvětvích na nárůst zahraniční poptávky
Nárůst zahraniční poptávky vede k růstu investiční aktivity zejména ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví cestovního ruchu
(odezvy v % na šok o velikosti 1 %; horizontální osa - počet čtvrtletí)

Výkyvy v čerpání evropských fondů podnikovým sektorem ovlivňují ve stejném směru jeho investice (Graf 1; viz též BOX 1 v ZOI IV/2016). Toto tvrzení podporuje analýza kapitálových transferů vlády nefinančním podnikům v souvislosti se spolufinancováním investic z fondů EU. Přímá analýza individuálních dat o pořízení hmotných a nehmotných aktiv nefinančních podniků dochází ke stejným závěrům. Nárůst čerpání evropských fondů určených soukromým podnikům pozitivně ovlivňuje tvorbu investic především ve zpracovatelském průmyslu, zejména pak v průmyslu automobilovém, chemickém, elektrotechnickém, hutním, a také ve výrobě těžkých strojů a ostatních dopravních prostředků.

Impulzní odezvy zároveň poukazují na negativní vliv vládních investic² na investiční chování soukromých firem. Tento jev lze vysvětlit efektem vytěsnění, při kterém je nárůst vládních investic doprovázen zvýšením reálné úrokové sazby. Efekt vytěsnění je viditelný nejvíce ve zpracovatelském průmyslu a také v zemědělství (Graf 3). Odvětví stavebnictví jako hlavní zhotovitel většiny vládních investic naopak reaguje na zvýšení vládních investic pozitivně. Při srovnání s významem zahraniční poptávky na vývoj soukromých investic lze však považovat vliv čerpání evropských fondů podnikovým sektorem, a částečně také vliv vládních investic, z dlouhodobého pohledu za spíše okrajový. V situaci, kdy krátkodobě dochází k výrazným výkyvům v čerpání evropských fondů, ale může být jejich vliv na soukromé investice zásadní.

Graf 3 (BOX) Odezvy soukromých investic ve vybraných odvětvích na zvýšení vládních investic
Vládní investice částečně vytěsňují investice soukromé, a to především ve zpracovatelském průmyslu a v zemědělství; podporují naopak investice ve stavebnictví
(odezvy v % na šok o velikosti 1 %; horizontální osa - počet čtvrtletí)

Poslední skupinou faktorů ovlivňujících vývoj soukromých investic jsou měnové podmínky. Nárůst reálné úrokové sazby ovlivňuje tvorbu soukromých investic podle očekávání negativně, a to ve většině sledovaných odvětví.³ Oslabení reálného efektivního kurzu koruny patří mezi významnější faktory a na tvorbu soukromých investic působí pozitivně. Takto reagují především vývozně orientovaná průmyslová odvětví a odvětví cestovního ruchu (Graf 4). Zvýšení cenové konkurenceschopnosti vývozců tak ve vztahu k soukromým investicím převažuje nad efektem nárůstu ceny dovážených investičních statků v důsledku oslabení kurzu.

Graf 4 (BOX) Odezvy soukromých investic ve vybraných odvětvích na oslabení reálného měnového kurzu
Oslabení reálného efektivního kurzu koruny působí pozitivně na růst investic ve vývozně orientovaných odvětvích zpracovatelského průmyslu i v odvětví cestovního ruchu
(odezvy v % na šok o velikosti 1 %; horizontální osa - počet čtvrtletí)

¹ Výběrový soubor obsahuje ve sledovaném období v průměru 9200 firem.

² Vládní investice zahrnují fondy EU čerpané vládním sektorem, avšak nezahrnují fondy EU čerpané podnikovým sektorem.

³ Při srovnání s působením ostatních proměnných je v tomto případě nutno brát v potaz, že nárůst úrokové sazby je uvažován v rozsahu jednoho procentního bodu, nikoliv jednoho procenta.