Vliv firemních investic na produktivitu práce

(autoři: Jan Brůha, Jan Šolc)

Produktivita práce je pro měnovou politiku jednou z klíčových veličin, její růst totiž tlumí domácí nákladové inflační tlaky. Ty jsou v současnosti v české ekonomice poměrně silné a odrážejí zejména napjatou situaci na trhu práce, která vede k rychlému růstu mezd. Jedním ze způsobů, jak čelit vysokým nákladovým tlakům je zvyšovat produktivitu práce. K tomu napomáhají investice. Cílem tohoto boxu je analyzovat dopad prováděných investic do produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu, který je nejvýznamnějším odvětvím a do jisté míry rovněž určuje celkovou investiční aktivitu v domácí ekonomice.

Fixní investice mohou přispívat k budoucímu růstu produktivity práce. Je tomu tak minimálně ze dvou důvodů. V první řadě pořízení nových výkonnějších strojů a zařízení představuje pro firmy technologický pokrok, který jim umožňuje zvyšovat produkci při neměnných vstupech faktoru práce, což přímo zvyšuje produktivitu práce. Za druhé, pokud ekonomické subjekty očekávají příznivou hospodářskou situaci, investují za účelem rozšiřování výrobních kapacit. Vzhledem k úsporám z rozsahu má tedy pozorovaný růst produktivity práce i částečně cyklický charakter. Investice tak mohou být na mikroúrovni předstihovým indikátorem produktivity i bez technologického pokroku. Rozhodování o investicích nicméně ovlivňují také netržní faktory jako například evropské fondy. Je tedy empirickou otázkou, nakolik jsou výše uvedené tržní mechanismy silné a zda firemní investice skutečně signalizují budoucí růst produktivity.

Vztah mezi produktivitou a firemními investicemi lze hodnotit na základě mikrodat ze zpracovatelského průmyslu. K analýze byla použita data ČSÚ zahrnující informace o více než 800 velkých firmách z tohoto sektoru.¹ Vedle poměrně velkého rozsahu informací o vybraných podnicích je výhodou databáze také to, že zde lze produktivitu práce definovat jako podíl přidané hodnoty a počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky² (Graf 1). V datech je dostupná zároveň průměrná mzda v Kč na zaměstnance s plným úvazkem, což je jeden z hlavních nákladových faktorů firem, který může být právě růstem produktivity tlumen.

Graf 1 (BOX) Porovnání produktivit
I přes dílčí odchylky mají různá vymezení produktivity práce v posledním období podobnou dynamiku
(meziroční změny v %, pramen: data ČSÚ, výpočet ČNB)

Poznámka: Produktivita práce je definována jako podíl přidané hodnoty a přepočteného počtu zaměstnanců.

Převážnou část investic firem ve zpracovatelském průmyslu tvoří investice do strojů a zařízení. Jejich podíl na celku se v rámci skupiny sledovaných podniků dlouhodobě pohybuje okolo 70 %³. V poměru na jednoho zaměstnance pak tyto investice výrazně převyšují průměr české ekonomiky (Graf 2). Zhruba 20 % investic sledovaných podniků jde do budov a staveb, což je naopak znatelně pod průměrem celé ekonomiky (Graf 3).

Graf 2 (BOX) Investice do strojů a zařízení
Úroveň investic do strojů a zařízení je v přepočtu na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu znatelně vyšší než v ekonomice jako celku
(investice na přepočteného zaměstnance v tis. Kč, pramen: data ČSÚ, výpočet ČNB)

Graf 3 (BOX) Investice do budov a staveb
V úrovni investic do budov a staveb zpracovatelský průmysl za zbytkem ekonomiky zaostává
(investice na přepočteného zaměstnance v tis. Kč, pramen: data ČSÚ, výpočet ČNB)

Investice ve zpracovatelském průmyslu mají významný vliv na produktivitu práce v tomto odvětví zejména s ročním zpožděním. Pro analýzu výše uvedených dat byla použita metoda založená na regresi typu Lasso⁴. Výhodou této metody je to, že umožňuje do regrese zahrnout také další vysvětlující proměnné jako tzv. kontrolní proměnné⁵. Analýza průmyslových dat z let 2008–2017 ukázala, že investice znatelně zvyšují produktivitu práce, a to především s ročním zpožděním. Pokud bude v typické firmě zpracovatelského průmyslu investováno 1000 Kč na přepočteného zaměstnance do strojů a zařízení, dojde následující rok v průměru ke zvýšení jeho produktivity práce o 1050 Kč. Stejně velká investice do budov a staveb pak zvýší budoucí roční produktivitu o 730 Kč.⁶

Z analýzy tedy vyplývá, že nákladové tlaky jsou ve zpracovatelském průmyslu významně tlumeny růstem investic. Nejvýraznější efekt mají investice do strojů a zařízení. Kvantitativně menší, nicméně stále signifikantní vliv mají také investice do budov a staveb. Celkově tak vzhledem k vysoké investiční aktivitě ve zpracovatelském průmyslu provedená analýza napomáhá – spolu s posílením kurzu koruny – vysvětlit, proč nebylo výrazné zrychlení mzdové dynamiky v roce 2017 doprovázeno následným zvýšením růstu cen v rámci skupiny obchodovatelných statků.

¹ Jedná se o data z dotazníku P6-04, který v rámci šetření zahrnuje informace o zhruba 2000 největších podnicích podle výše aktiv v české ekonomice. V rámci těchto dat je k dispozici téměř poloviční pokrytí zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců a zároveň tato data reprezentují více než polovinu přidané hodnoty vytvořené v tomto odvětví. Rozdíl v míře pokrytí mezi počtem zaměstnanců a přidanou hodnotou ukazuje na fakt, že firmy s vyšším počtem zaměstnanců jsou vzhledem k pravděpodobně vyšší úrovni technologií produktivnější. Čtvrtletní data jsou v rámci analýzy agregována do ročních hodnot.

² Tato definice je mírně odlišná od produktivity práce konstruované z národních účtů jako podíl HDP (či přidané hodnoty) a zaměstnanosti, kterou lze standardně najít ve Zprávě o inflaci v kapitole III.3.

³ To zároveň odpovídá přibližně pětině všech investic do strojů a zařízení v rámci české ekonomiky.

⁴ Pro podrobnější popis metody viz W. Hess, M. Persson, S. Rubenbauer, J. Gertheis (2013): Using Lasso-Type Penalties to Model Time-Varying Covariate Effects in Panel Data Regressions. Working Paper 2013:5, School of Economics and Management, Lund University.

⁵ Jak ukazuje literatura, takovými proměnnými mohou být velikost firmy a zpožděná dynamika produktivity. Tyto proměnné byly kontrolovány proto, aby byl odstraněn vliv falešné korelace mezi investicemi a produktivitou.

⁶ Je potřeba zdůraznit, že nárůst produktivity nelze zaměňovat s nárůstem ziskovosti. Dosažené výsledky je tak třeba interpretovat výhradně jako signál budoucího zvýšení produktivity.