Prognóza vládního dluhu, dluhové služby a citlivostní analýzy
Vývoj vládního dluhu a dluhové služby na pozadí hospodaření vládního sektoru zobrazuje Graf 1. Po období stabilního vládního zadlužení v poměru k HDP v letech 2002–2008 dochází v posledních dvou letech k nárůstu tohoto poměru v důsledku zvýšených deficitů vládního sektoru i pomalého růstu nominálního HDP. Poměr dluhové služby k HDP, který na minulosti vykazoval relativně stabilní výši kolem 1 % HDP, se v roce 2009 výrazně zvýšil, poté však v roce 2010 klesl, když došlo k úspoře nákladů na obsluhu dluhu z titulu nižších úrokových sazeb z vládních dluhopisů. Tato úspora se již v příštích letech neočekává.
Graf 1 (Box) Vládní dluh, úroky a saldo hospodaření vládního sektoru
Vládní zadlužení na horizontu prognózy výrazně roste v návaznosti na očekávané deficity vládního sektoru
(v % nominálního HDP)
Východiskem prognózy vládního dluhu je výhled hospodaření vládního sektoru. Vedle salda vládního sektoru za daný rok ovlivňují změnu vládního dluhu položky „stock-flow adjustment“ (SFA), které uvádí Tab. 1. Pro účely prognózy jsou predikovány rozsahem nejvýznamnější položky: čisté pořízení oběživa a vkladů, akcií a ostatních majetkových účastí a ostatních finančních aktiv, čisté pořízení ostatních závazků a vliv ocenění dluhu v cizí měně. Prognóza položek SFA vychází z výhledu vybraných ukazatelů makroekonomické prognózy (nominální HDP a měnové kurzy), z předpokladů o vývoji státního rozpočtu (např. o plánované privatizaci, půjčkách EIB) a z dalších doplňkových informací (např. v minulosti o čerpání rezervních fondů organizačních složek státu). Pro prognózu vybraných položek SFA jsou specifikovány jednoduché ekonometrické modely, v některých případech je využita trendová projekce, resp. průměr minulých let. Konkrétně např. položka oběživo a vklady je navázána na privatizační příjmy a čerpání rezervních fondů. Akcie a ostatní majetkové účasti jsou nepřímo úměrné privatizačním příjmům. U ostatních finančních aktiv se předpokládá růst úměrný HDP.
Tab. 1 (Box) Položky „stock-flow adjustment“
Vládní dluh ČR roste o částku nižší, než odpovídá deficitu vládního sektoru
(v % nominálního HDP)
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
| skut. | progn. | progn. | progn. | |
| A. Vládní deficit(+)/přebytek(-) (EDP) | 5,8 | 5,1 | 4,3 | 4,2 |
| B. Stock-flow adjustments (SFA=1+2+3) a) | -1,0 | -0,5 | -0,4 | -0,3 |
| 1. Čisté pořízení finančních aktiv | 0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,4 |
| Oběživo a vklady | -1,4 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Cenné papíry jiné než akcie | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Půjčky | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Akcie a ostatní majetkové účasti | -0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Ostatní finanční aktíva | 1,7 | 0,4 | 0,4 | 0,4 |
| 2. Úpravy | -0,9 | -0,8 | -0,8 | -0,6 |
| Čisté pořízení finančních derivátů | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Čisté pořízení ostatních závazků | -0,7 | -0,6 | -0,5 | -0,5 |
| Emise cenných papírů nad/pod nom. hodnotu | 0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Rozdíl mezi akruálním a hotovostním úrokem | -0,3 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Zpětné odkoupení dluhu nad/pod nom. hodnotu | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Vliv ocenění dluhu v cizí měně | -0,1 | -0,2 | -0,2 | -0,1 |
| Ostatní změny výše dluhu | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| 3. Statistické diskrepance | -0,4 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| C. Změna vládního dluhu (A+B) | 4,8 | 4,7 | 3,9 | 3,9 |
a) záporná hodnota znamená, že vládní dluh vzrostl o částku nižší, než by odpovídalo deficitu vládního sektoru (nebo se snížil více, než by implikoval přebytek)
Prognóza dluhové služby (úroků) vychází z prognózy vládního dluhu a trajektorie „efektivní“ úrokové sazby. Efektivní úroková sazba (Graf 2) je v prvním roce prognózy nastavena jako vážený průměr výnosů dlouhodobých dluhopisů a krátkodobých výnosů ze státních pokladničních poukázek a dluhopisů se splatností do jednoho roku, v dalších letech zohledňuje vedle uvedené výchozí úrovně též očekávaný vývoj krátkodobých sazeb dle aktuální prognózy. Po poklesu v roce 2010 tak efektivní sazba roste ve vazbě na očekávaný růst měnověpolitických sazeb. Samotný propočet úrokových plateb probíhá několika iteracemi, které zajišťují vzájemnou konzistenci úrovně dluhu, placených úroků a salda vládního sektoru.
Graf 2 (Box) Efektivní úroková sazba z vládního dluhu
Efektivní úroková sazba po poklesu v roce 2010 mírně vzroste
(v %)
Vzhledem k nejistotám budoucího vývoje je vhodné provést citlivostní analýzy změny úrokových sazeb a podílu vládního dluhu na HDP. První analýza měří dopad zvýšení výnosů vládních dluhopisů o 1 procentní bod do salda hospodaření vládního sektoru. Výpočet předpokládá, že změna sazeb má vliv jen na dluh s úrokovou refixací do jednoho roku. Z aktuálních výsledků vyplývá relativně nízký dopad do salda hospodaření vládního sektoru, a to v kumulativní výši přibližně 0,1, 0,2 a 0,3 % HDP v horizontu tří let. Druhá citlivostní analýza měří citlivost úrokových plateb na jednorázové zvýšení podílu vládního dluhu na HDP o 5 procentních bodů při nezměněných úrokových sazbách. V současnosti takové zvýšení vládního dluhu implikuje pro rok 2011 nárůst úroků o cca 0,2 % HDP.