Představení rozšířeného predikčního modelu g3+

(autoři: František Brázdik, Iva Martonosi, Karel Musil, Tomáš Šestořád, Jaromír Tonner, Stanislav Tvrz, Jan Žáček)

Model g3+ odráží dosavadní zkušenosti ČNB a aktuální trendy v makroekonomickém modelování pro účely měnové politiky. Z hlediska ekonomické teorie se nadále jedná o dynamický stochastický model všeobecné rovnováhy. Oproti modelu g3 obsahuje nový model propracovanější zahraniční blok, přičemž zahraniční výrobní ceny rozděluje na energetickou a jádrovou složku. V modelu g3+ se též upravuje modelování sektoru domácností a zavádí se nový způsob zapracování exogenních výhledů. V neposlední řadě přechod na model g3+ znamená úpravu nastavení některých rovnovážných hodnot a parametrů. Prověření teoretických základů i empirických vlastností modelu g3+ (včetně historických simulací, analýzy impulzních odezev a spektrální analýzy) a zejména jeho testování v několika kolech interní stínové prognózy prokázalo jeho vyšší predikční přesnost a intuitivnější interpretaci vývoje základních makroekonomických veličin. Nový jádrový model ČNB byl poprvé zmíněn ve Zprávě o inflaci II/2019, kde byl použit pro vyhotovení alternativního scénáře.

Jednou z motivací modelové změny bylo obohacení struktury zahraničního bloku a zvýšení jeho vnitřní konzistence. To vede k vylepšení predikčních schopností celého modelu. Dosavadní model g3 pracoval s HDP a PPI v efektivní eurozóně a úrokovou sazbou 3M EURIBOR, přičemž tyto veličiny byly modelovány jako vzájemně neprovázané autoregresní procesy. V modelu g3+ je však nově zahraniční blok reprezentován formou malého strukturálního gapového modelu nové keynesovské ekonomie, ve kterém jsou již zahraniční proměnné vzájemně provázané. I přes rozšíření počtu proměnných¹ zůstává zahraniční blok modelu dostatečně operativní. Jeho bohatší struktura umožňuje detailnější analýzu zahraničního vývoje včetně dopadů na českou ekonomiku. Nabízí přitom výrazné zlepšení identifikace pozice zahraniční ekonomiky v rámci hospodářského cyklu i detailnější náhled na interpretaci ostatních zahraničních veličin. Například u vývoje cen průmyslových výrobců je možno mimo jiné identifikovat příspěvek měnové politiky Evropské centrální banky či příspěvek výrazného snížení ceny ropy v průběhu roku 2014. Přitom platí, že zahraniční blok tvoří uzavřený systém nezávislý na české ekonomice.

Díky nové strukturální podobě zahraničního bloku je modelová odezva domácí ekonomiky na zahraniční vývoj blíže realitě. Například vyšší zahraniční poptávka již nezpůsobuje výrazné posílení kurzu koruny vůči euru, neboť zároveň dochází ke zvyšování zahraničních sazeb, které toto posilování tlumí.² Významné rozšíření představuje také rozdělení zahraničních výrobních cen na jádrovou a energetickou složku. Jádrová složka zohledňuje převážně fundamentální makroekonomický vývoj v zahraničí. Energetická složka pak zachycuje cenový vývoj v zahraničních průmyslových odvětvích, který je odvozen od světových cen ropy a cen ostatních energií (Graf 1). Při zvýšení zahraničních cen v rámci energetické složky kurz koruny oslabuje v důsledku zhoršení směnných relací, zatímco při zvýšení jádrové části zahraničních cen kurz posiluje v reakci na zlepšení cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců.

Graf 1 (BOX) Schéma rozkladu zahraničních cen PPI v modelu g3+

Poznámka: Červeně jsou vyznačeny nové prvky a vazby v modelu g3+. V závorkách jsou uvedeny podíly složek v celkovém indexu.

Novinkou v domácí části modelu je rozšíření výrobních faktorů o energie. V modelu g3+ tak figurují dva typy dovozců – dovozci energií a dovozci ostatních statků a služeb. Oba typy dovozů jsou pak v různém poměru kombinovány s domácí meziprodukcí při výrobě finálních statků v jednotlivých sektorech ekonomiky (Graf 2). Nové členění dovozů přitom lépe zachycuje skladbu zahraničního obchodu v ČR, kde dovoz energií několikanásobně převyšuje jejich vývoz. Vzhledem ke struktuře vývozu domácí ekonomiky nemá změna cen energií přímý vliv na cenovou konkurenceschopnost českých vývozců, neboť většina domácích vývozců konkuruje na zahraničních trzích statky a službami neenergetické povahy. Modelové rozdělení dovozu tuto skutečnost odráží a má za následek odlišný vývoj české ekonomiky – včetně inflace a reakce měnové politiky – v případě nákladových šoků do cen energií oproti šokům do cen ostatního dovozu.

Graf 2 (BOX) Produkční schéma modelu g3+

Poznámka: Červeně jsou vyznačeny nové prvky a vazby v modelu g3+.

Další rozšíření modelu se týká soukromé spotřeby, kterou nově určují dva typy domácností. První, z pohledu původního modelu tradiční, typ domácností vyhlazuje spotřebu v čase díky přístupu na finanční trh, kde si může na spotřebu půjčit, či naopak uspořený příjem uložit. Druhý, nově zavedený, typ domácností přístup na finanční trh nemá a veškerý svůj příjem v průběhu daného období spotřebuje (jde o tzv. „rule-of-thumb“ či „hand-to-mouth“ domácnosti). Zavedení druhého typu odráží pozorované systematické odchylování spotřeby domácností od hypotézy permanentního příjmu, na které poukazují dostupná data i ekonomický výzkum. Podíl domácností bez přístupu na finanční trh v modelu činí 30 %. U prvního typu domácností se zároveň změnila jejich užitková funkce. V modelu g3+ tyto domácnosti při optimalizaci nově zohledňují úroveň své spotřeby z předešlého období, která přímo vstupuje do jejich užitkové funkce (tzv. „internal habit formation“). To znamená, že jsou si vědomy svých vlastních spotřebních zvyklostí a jejich dopadu na svůj užitek. V modelu g3 naopak spotřební zvyklost a její dopad do užitku daná domácnost ovlivňovala jen nepřímo. Užitková funkce brala v úvahu celkovou spotřebu z minulého období, na kterou jednotlivá domácnost neměla vliv (tzv. „external habit formation“). Uvedená rozšíření rovnice spotřeby domácností přibližují modelovou strukturu blíže skutečnosti a přinášejí zlepšení predikčních vlastností zejména v oblasti spotřeby domácností, a tedy i zpřesnění prognóz HDP.

Součástí změn je i úprava některých rovnovážných hodnot a parametrů modelu (Tab. 1). S ohledem na vývoj v eurozóně byla snížena zahraniční dlouhodobá rovnovážná hodnota nominální úrokové sazby (tzv. měnověpoliticky neutrální zahraniční úroková sazba). Oproti předkrizovým létům pomalejší růst zahraniční ekonomické aktivity pozorovaný i po odeznění finanční krize vedl k přehodnocení dlouhodobého rovnovážného růstu HDP v efektivní eurozóně mírně směrem dolů. To se promítá ve snížení rovnovážného tempa růstu českého vývozu, a to vlivem i nadále uvažované elasticity poptávky po českém vývozu odpovídající přibližně čtyřnásobku růstu HDP v efektivní eurozóně. Nově je v modelu zahrnuta dovozní náročnost spotřeby vlády, naopak u investic byla dovozní náročnost snížena. Všechny složky HDP jsou tak nyní v modelu g3+ tvořeny kombinací dováženého vstupu a domácí meziprodukce. Další úpravy zahrnují mírné snížení vpředhledícnosti kurzové rovnice (podmínka nepokryté úrokové parity) a zvýšení strnulosti mezd a vývozních cen.

Tab. 1 (BOX) Nastavení klíčových dlouhodobých rovnováh
Rovnovážné hodnoty byly upraveny zejména u zahraničních veličin
(meziroční změny v %, není-li uvedeno jinak)

Nad rámec uvedených modelových změn a úprav kalibrace byl zaveden také nový způsob práce s exogenními výhledy. I nadále jsou při tvorbě prognózy využívány výhledy exogenních veličin (včetně regulovaných cen a spotřeby vlády), které pokrývají celý horizont prognózy a v případě zahraničních veličin i několik let za ním. Nově se však informace z těchto výhledů promítají do očekávání a rozhodování agentů pouze postupně. To odráží omezenou dostupnost a zejména spolehlivost vzdálenějších výhledů. Nejbližší část dostupných výhledů se v každém prognózovaném čtvrtletí promítne do rozhodování a utváření očekávání ekonomických agentů plně, vzdálenější již jen částečně a nejvzdálenější část informace se do chování agentů v daném období nepromítá vůbec.³ Začátek prognózovaného horizontu tak není ovlivněn velmi vzdálenými výhledy. Výhodou nového přístupu je skutečnost, že očekávání se utvářejí v každém období prognózy konzistentně bez ohledu na to, kdy daná prognóza vzniká. Změny mezi prognózami plynoucí z výhledů exogenních veličin jsou tak dány výhradně změnou těchto výhledů, a nikoli posunem horizontů, se kterými prognóza pracuje.

¹ V modelové struktuře jsou nyní přímo zahrnuty tyto zahraniční veličiny: HICP v efektivní eurozóně, energetická a jádrová složka PPI v efektivní eurozóně, trend a mezera výstupu v efektivní eurozóně, kurz EUR/USD, cena ropy Brent a zahraniční rovnovážná reálná úroková sazba.

² Podobně má v modelu g3+ šok do zahraničních úrokových sazeb dopad na vývoj HDP v eurozóně, kurzu USD/EUR a zahraničních cen průmyslových výrobců. Kladný šok do zahraničních sazeb přitom nyní působí silněji ve směru nižšího růstu českého HDP ve srovnání s efektem původního modelu, protože vyšší zahraniční sazby zpomalují růst zahraniční poptávky. Tím je dosaženo intuitivnější modelové odezvy a přesnější predikce růstu domácí ekonomiky.

³ Konkrétně platí, že v případě zahraničních veličin je následujících 5 čtvrtletí výhledů zohledněno plně všemi agenty. Podíl agentů, kteří zohledňují výhledy vzdálené 6 až 9 čtvrtletí, postupně klesá a výhledy vzdálené 10 a více čtvrtletí už ekonomičtí agenti nezohledňují vůbec. Výhledy pro domácí exogenní proměnné pracují s kratšími horizonty, na rozdíl od předchozí verze modelu jsou ale nyní v g3+ také zčásti očekávané.