Faktory vývoje maloobchodních cen pohonných hmot
Konečnou cenu benzínu a nafty (nejen) v ČR ovlivňují jak tržní faktory, tak administrativní vlivy. Mezi tržní faktory patří především cena ropy v USD, kurz koruny vůči dolaru, náklady na rafinaci, distribuci a marketing, zisk rafinérií, přepravců a obchodníků. Do administrativních vlivů jsou zahrnovány spotřební daň, DPH, která je vyměřována i ze spotřební daně, nepřímo i zpřísňování maximálních limitů na obsah škodlivých látek, zvyšování minimálních požadovaných podílů bio složek nebo cena emisí CO2 při zpracování ropy. Pro ceny benzínu jsou významné i sezonní výkyvy v poptávce/spotřebě. U cen nafty je v ČR sezonní vliv menší, neboť její velká část se spotřebovává v nákladní a hromadné osobní přepravě, kde je spotřeba v průběhu roku rovnoměrnější (na rozdíl od zemí, kde se lehké topné oleje používají ve velké míře i na vytápění). Cena nafty je naopak kvůli nákladní dopravě více spojena s fází hospodářského cyklu.
Cenu benzínu a nafty můžeme rozložit z pohledu vertikálního zpracovatelského řetězce na jednotlivé složky, kterými jsou cena ropy, hrubé marže rafinérií a maloobchodu (včetně distribuce) a daně (Graf 1).
Minimální spotřební daň je v EU stanovena na základě směrnice Evropské komise z října 2003 (Dir. 2003/96/EC) a činí 0,359 EUR/litr u bezolovnatého benzínu a 0,330 EUR/litr u nafty. Většina zemí EU má však skutečnou spotřební daň vyšší. V ČR byla poslední úprava výše spotřební daně provedena (zvýšena) s platností od 1. ledna 2010 na 12,84 CZK/litr u benzínu Natural 95 a na 10,95 CZK/litr u motorové nafty. Se zhodnocováním koruny se tak spotřební daň vyjádřená v eurech zvyšuje a naopak. V březnu 2012 činily daně v ceně benzínu Natural 95 celkově 51,5 %, u nafty byl jejich podíl 46,2 %.
Hrubé marže rafinérií (rozdíl mezi cenou vstupů a výstupů) tvoří nejmenší část konečné ceny. Od roku 2010 se převážně pohybovaly v rozmezí 0,5–3,5 % u benzínu a 3,0–6,5 % u nafty. Cena, za kterou evropské rafinérie prodávají své produkty odběratelům, se jednotně řídí cenou na komoditní burze v Rotterdamu. I když se v poslední době často mluví o uzavírání rafinérií a návazně zvýšeném tlaku na vyšší cenu zejména benzínu, naše výpočty zatím tuto tezi příliš nepodporují. Evropské rafinérie čelí stále tvrdší konkurenci moderních asijských rafinérií a úspěšné jsou pouze ty, které mají dostatečnou zpracovatelskou kapacitu a komplexnější technologii (aby byly schopny zpracovávat i ropu horší kvality). Dochází tak k postupnému uzavírání ztrátových provozů. Marže rafinérií však žádný dramatický růst nevykazují (Graf 2 a 3).
Podíl přepravy a maloobchodu na konečné ceně pohonných hmot v uplynulých dvou letech kolísal mezi 7–12 %. Hrubé marže však prakticky stagnovaly. Nejdůležitějším faktorem výše a volatility cen tuzemských pohonných hmot tak je jednoznačně korunová cena ropy. Její dynamiku ovlivňují jednak světové ceny ropy a jednak kurz CZK/USD. Oba vlivy se většinou navzájem částečně kompenzují, což znamená, že cena ropy v CZK je méně volatilní, než cena ropy v USD. Na počátku roku 2012 však cena ropy rostla za současného posilování dolaru (Graf III.7.7), v důsledku čehož tuzemské ceny pohonných hmot vzrostly na historická maxima.
Graf 1 (BOX) Faktory vývoje cen nafty
Hlavním faktorem vývoje maloobchodní ceny nafty je cena ropy
(CZK/litr, zdroj: Bloomberg, ČSU, výpočet ČNB)
Graf 2 (BOX) Hrubé marže na benzín Natural 95
Hrubé marže rafinérií na počátku roku 2012 vzrostly, maloobchodní marže jsou dlouhodobě poměrně stabilní
(CZK/litr, sezonně očištěno, zdroj: Bloomberg, výpočet ČNB)
Graf 3 (BOX) Hrubé marže na motorovou naftu
Hrubé marže u motorové nafty jsou vyšší než u benzínu
(CZK/litr, sezonně očištěno, zdroj: Bloomberg, výpočet ČNB)