Co hýbe cenami potravin?
(autoři: Jan Brůha, Petr Král, Jan Šolc)
Do spotřebitelských cen se promítá jak vývoj nákladů, tak úroveň poptávky, růst cen potravin formují hlavně nabídkové faktory. O tom svědčí vysoká korelace mezi růsty spotřebitelských cen, cen potravinářských výrobců a cen zemědělských prvovýrobců (Graf 1). Nad rámec této společné dynamiky však určitou roli hrají vedle nákladů též cyklické poptávkové tlaky, což může vysvětlit jisté rozvolnění vazby mezi vývojem spotřebitelských cen potravin a cen zemědělských prvovýrobců v poslední době. Otázku, jak silný vliv mají cyklické tlaky na vývoj koncových cen potravin pro spotřebitele, se snaží zodpovědět tento box.
Graf 1 (BOX) Ceny potravin
Ceny zemědělských prvovýrobců, ceny potravinářského průmyslu i spotřebitelské ceny potravin jsou znatelně korelovány
(meziroční změny v %)
Vlivem sílící poptávky se začalo rozpětí mezi spotřebitelskými a výrobními cenami potravin po roce 2016 zvyšovat. Tento trend lze vypozorovat u řady potravin, a to na základě dat ČSÚ. S jejich využitím lze pro vybrané potravinářské zboží zjistit ceny na jednotlivých stupních výrobkové vertikály. Z nich pak lze spočítat i rozpětí mezi spotřebitelskými cenami a cenami producentů z potravinářského průmyslu, resp. cenami zemědělských prvovýrobců, a to v korunovém vyjádření. Obě rozpětí začala pro většinu sledovaných položek okolo roku 2016 zřetelně narůstat. V loňském roce přitom v mnoha případech dosáhla tato rozpětí v rámci sledovaného období maximálních hodnot. Z toho lze usuzovat, že úroveň poptávky ovlivňovala dynamiku spotřebitelských cen potravin v poslední době skutečně významně. Uvedené aspekty dobře ilustruje příklad s vepřovým masem (Graf 2). Ačkoli se jeho výrobní ceny v přepočtu na kilogram v roce 2018 meziročně viditelně snížily, v obchodech se cena vepřového masa naopak lehce zvýšila. Rozpětí mezi spotřebitelskými a výrobními cenami se tak výrazně zvýšilo, což pravděpodobně odráželo silnou poptávku. V roce 2019 se situace změnila. Kvůli africkému moru prasat v Číně se ceny vepřového masa ve světě výrazně zvýšily a nárůstu se nevyhnul ani český trh. Tento nákladový tlak sice vyústil ve snížení rozpětí mezi spotřebitelskými cenami a cenami výrobců, avšak méně, než by odpovídalo růstu nákladů a toto rozpětí tak zůstalo na zvýšené úrovni. To indikuje, že se obchodníkům část rostoucích nákladů podařilo přenést na spotřebitele.
Graf 2 (BOX) Ceny vepřového masa v rámci výrobkové vertikály
Rozpětí mezi spotřebitelskými cenami a cenami zemědělských prvovýrobců/producentů se udržuje na zvýšené úrovni
(v Kč za kg)
Analýza rozpětí spotřebitelských cen a cen výrobců potravin používá trend-cyklický VAR model[1]. Ten byl aplikován na agregátní data HICP od roku 2005, tj. po vstupu do Evropské unie, a vysvětluje souhrnnou dynamiku cen zemědělských prvovýrobců, potravinářských producentů, spotřebitelských cen a dovozních cen potravin.[2] Výhodou použitého trend-cyklického modelu je oddělené modelování trendů a cyklických složek, což je důležité, neboť spotřebitelské ceny potravin rostou dlouhodobě rychleji než ceny výrobců (Graf 3).[3] Model je dále rozšířen o indikátor LUCI, který slouží jako měřítko cyklických poptávkových tlaků. Index LUCI byl zvolen z toho důvodu, že se jedná o souhrnný indikátor napětí na trhu práce. Období s výrazně napjatým trhem práce totiž vytváří předpoklad pro silnou domácí poptávku. Tento indikátor je zároveň k dispozici měsíčně a navíc je konstruován tak, že je přímo cyklický.[4]
Graf 3 (BOX) Cenové okruhy v potravinářství
Spotřebitelské ceny potravin rostou dlouhodobě rychleji než ceny výrobců
(index, průměr roku 2015 = 100)
Výsledky analýzy ukazují na přítomnost poptávkových vlivů ve vývoji cen potravin. Výše uvedený trend-cyklický VAR model umožňuje zkonstruovat hypotetický index spotřebitelských cen potravin za situace neutrálních poptávkových tlaků. Tento hypotetický index tak očišťuje ceny potravin od domácích poptávkových (recesních či naopak expanzivních) tlaků. Odchylka skutečného indexu cen potravin od jeho hypotetické výše (Graf 4) pak indikuje příspěvek domácí poptávky k úrovni spotřebitelských cen potravin. Mírně kladné příspěvky poptávkových tlaků v cenách potravin lze identifikovat v období před vypuknutím globální hospodářské krize. Její příchod znamenal citelný propad poptávky, což se projevilo ve sblížení indexu cen potravin a jeho verze očištěné o poptávkové tlaky na přelomu let 2008 a 2009. Následná vleklá domácí hospodářská recese růst cen potravin tlumila. S nástupem růstové fáze ekonomického cyklu po roce 2015 se následně tlak na růst cen potravin začal postupně zvyšovat.
Graf 4 (BOX) Index cen potravin
I v cenách potravin se v posledních letech zřetelně projevovaly poptávkové tlaky
(index, průměr roku 2015 = 100)
V současnosti zůstávají příspěvky poptávky k růstu spotřebitelských cen potravin kladné. Kladný příspěvek poptávkových tlaků k růstu cen potravin kulminoval v posledním čtvrtletí roku 2017. Poté se až donedávna pozvolna snižoval, v posledních měsících se však opět zvýšil (Graf 5). I v současné době je tak růst cen potravin znatelně ovlivňován proinflačními poptávkovými tlaky v domácí ekonomice a je rychlejší, než by odpovídalo dynamice nákladů plynoucí ze změn cen zemědělských a potravinářských výrobců a dovozních cen potravin. Průběh výše odhadnutých poptávkových tlaků v cenách potravin zhruba odpovídá konvenčním odhadům mezery výstupu z dílny ČNB, byť je založen na odlišné metodologii i datech. Výsledky boxu tedy nepřímo potvrzují realističnost odhadu mezery výstupu.
Graf 5 (BOX) Poptávkové tlaky ovlivňující dynamiku cen potravin
Poptávkové tlaky přes určité zmírnění nadále urychlují růst cen potravin
(příspěvek v procentních bodech k meziroční dynamice cen potravin)
[1] Obecnou metodologii trend-cyklických VAR modelů popisuje Andrle a Brůha (2017): „Forecasting and Policy Analysis with Trend-Cycle Bayesian Vars“ IMF a ČNB (https://michalandrle.weebly.com/uploads/1/3/9/2/13921270/tc_vars.pdf).
[2] Výše zmíněná data ČSÚ ilustrující rozpětí cen na jednotlivých stupních výrobkové vertikály v korunovém vyjádření nepostihují celý spotřebitelský koš potravin a jsou dostupná pouze od roku 2013. Proto pro účely odhadu trend-cyklického VAR modelu pracujeme s agregátními indexy, pro něž jsou k dispozici delší časové řady. Vývoj uvedených cenových indexů přitom aproximuje pouze změnu rozpětí a nelze tak s jejich využitím – na rozdíl od individuálních dat – kvantifikovat cenová rozpětí v korunovém vyjádření.
[3] Tento fakt je společný i pro jiné konvergující ekonomiky středoevropského regionu, a pravděpodobně tak částečně odráží i změnu poptávky po různých typech potravin a obecnou cenovou konvergenci s tím jak obyvatelé konvergujících ekonomik bohatnou. Tento dlouhodobý důchodový efekt ovšem není předmětem analýzy boxu. Box se zaměřuje na cyklické efekty spotřebitelské poptávky.
[4] Rozšířený index LUCI byl představen v boxu v rámci ZoI IV/2019.