Potenciál dalšího růstu celkové zaměstnanosti

(Autor: Jan Šolc)

V posledním čtvrtletí roku 2016 zaznamenala celková zaměstnanost historicky nejvyšší meziroční růst. Zároveň došlo k poklesu obecné míry nezaměstnanosti znatelně pod 4% úroveň. To navozuje otázky, co při již tak nízké míře nezaměstnanosti umožňuje natolik výrazný nárůst zaměstnanosti a jaký vývoj lze dále očekávat.

S klesající mírou nezaměstnanosti se na růstu zaměstnanosti stále více podílel příspěvek pracovní síly. Na rozdíl od let 2014 a 2015, kdy zvyšování zaměstnanosti čerpalo především ze snižování počtu nezaměstnaných, bylo loni zrychlení jeho tempa podpořeno zejména nárůstem pracovní síly (Graf 1). S poklesem míry nezaměstnanosti k historicky nejnižším úrovním se možnost růstu zaměstnanosti prostřednictvím dalšího poklesu počtu nezaměstnaných osob dále snižuje. V případě pokračování ekonomického růstu spojeného se zvyšováním poptávky po práci tak bude případný další nárůst zaměstnanosti podmíněn zvyšováním pracovní síly.

Graf 1 (BOX) Vývoj zaměstnanosti a pracovní síly
Podíl pracovní síly na růstu zaměstnanosti se v průběhu roku 2016 zvyšoval
(meziroční změny v %, věk 15 a více let)
 

Pracovní síla dlouhodobě rostla díky demografickému vývoji, od roku 2010 je však příspěvek tohoto faktoru převážně záporný (Graf 2). To je způsobeno především populačně slabšími ročníky narozenými počínaje polovinou devadesátých let. Podle demografických výhledů nedojde k výraznějšímu nárůstu populace ani v nejbližších letech, a příspěvek velikosti a věkového složení populace k vývoji pracovní síly tak zůstane pravděpodobně záporný i nadále.

Graf 2 (BOX) Dekompozice růstu pracovní síly
Růst pracovní síly je v posledních letech tažen vývojem míry participace
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, věk 15 a více let)
 

Stejně jako v posledních několika letech bude růst pracovní síly i v budoucnu úzce determinován vývojem míry participace¹. Na zvyšování míry participace, která vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na populaci v dané věkové skupině, se stejně jako v případě zaměstnanosti v posledních zhruba pěti letech nejvýrazněji podílela věková skupina 60+, tedy lidí (před)důchodového věku (Graf 3). To je způsobeno dvěma faktory. Prvním je vyšší nabídka zaměstnání na kratší pracovní dobu, díky které se zvýšila participace i ostatních věkových skupin, a to zejména v loňském roce. Výrazný vliv na míru participace nejstarší věkové skupiny má rovněž postupné zvyšování důchodového věku, které zvedlo pracovní sílu během posledních pěti let o necelých 100 tisíc osob. Do roku 2037 postupně narůstající statutární důchodový věk (s aktuálním stropem na úrovni 65 let a s pravidelnou revizí této hodnoty) bude ovlivňovat míru participace i v nadcházejících letech.

Graf 3 (BOX) Dekompozice míry participace
Na zvyšování míry participace se v posledních letech podílí především nejstarší věková skupina
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, věk 15 a více let)
 

Předpoklad pokračujícího sbližování české a německé míry participace otevírá prostor pro další nárůst pracovní síly. Pro odhad možného navýšení pracovní síly z titulu růstu míry participace je možné porovnat jednotlivé míry participace v České republice a v Německu². Z tohoto srovnání plyne, že české hodnoty jsou výrazně nižší ve věkových skupinách 15–24 let a 60–64 let (o necelých 20 procentních bodů; Graf 4). Pokud by byly aplikovány německé míry participace na českou demografickou strukturu, výsledkem by bylo zvýšení pracovní síly v České republice o téměř 250 tisíc osob³. Takto výrazné zvýšení pracovní síly však není v nejbližší době pravděpodobné, neboť v nejmladší kategorii je míra participace do značné míry ovlivněna nastavením vzdělávacího systému a ve vyšších věkových skupinách jsou vyšší míry participace v Německu spojeny zároveň se znatelně vyšším podílem zaměstnání na kratší pracovní úvazek (Graf 5). Ten je v České republice oproti EU⁴ násobně nižší ve všech věkových kategoriích, a to i přes loňský výrazný nárůst podílu částečných úvazků na zvyšování celkové zaměstnanosti.

Graf 4 (BOX) Rozdíly v míře participace oproti Německu
Největší rozdíl v české míře participace oproti německé je v nejmladší věkové skupině a ve skupině 60–64 let
(Česká republika mínus Německo, v procentních bodech, věk 15 a více let)
 

Graf 5 (BOX) Podíl kratších úvazků na celkové zaměstnanosti
Podíl kratších úvazků je v České republice v evropském kontextu nízký
(členění podle věkových skupin, v %, věk 15–64 let)
 

V souhrnu lze konstatovat, že případný další růst zaměstnanosti bude zřejmě výrazně limitován. Vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti leží potenciál pro další zvyšování zaměstnanosti především v růstu pracovní síly a s ohledem na českou demografii bude silně závislý na vývoji míry participace. Ta se bude pravděpodobně dále zvyšovat, k čemuž povede postupně rostoucí důchodový věk i předpokládaný růst nabídky práce na kratší pracovní dobu. Oba tyto faktory nicméně naznačují, že růst pracovní síly bude spíše pozvolný v řádu několika desítek tisíc osob ročně. To při aktuálně příznivých výhledech vývoje ekonomické aktivity povede k postupně sílícím tlakům na růst mezd.

1 To platí za předpokladu, že nedojde k výraznému uvolnění podmínek migrace při pozorované zvýšené poptávce českých firem po zahraničních pracovnících. Ti jsou zároveň v rámci Výběrového šetření pracovních sil podchyceni pouze v omezené míře.

2 V Německu se důchodový věk od roku 2012 postupně zvyšuje z 65 let na 67 let.

3 Výpočet je proveden přes jednotlivé pětileté skupiny členěné dle pohlaví. Jak ukazuje Graf 4, pro některé věkové skupiny by to znamenalo snížení míry participace.

4 V rámci EU je podíl částečných úvazků na zaměstnanosti dlouhodobě nejvyšší v Nizozemsku.