Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Bankovní rada hodnotí rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných mimo jiné způsobit propad domácí poptávky nebo k systematickému poklesu inflačních očekávání. Pravděpodobnost takového vývoje se však oproti předchozímu měnovému zasedání bankovní rady snížila. Bankovní rada nicméně konstatovala, že i ve světle údajů dostupných od jejího posledního měnového zasedání platí předpoklad, že se inflace na horizontu měnové politiky zespodu pouze přiblíží ke svému cíli.
Domácí inflace v posledních dvou měsících vzrostla a v květnu činila 0,7 procenta, což bylo o čtyři desetiny procentního bodu nad prognózou. Na tomto zvýšení inflace se podílely všechny složky spotřebitelského koše, obzvláště pak ceny potravin. Ke zrychlení cenového růstu přispěla i korigovaná inflace bez pohonných hmot, což odráží rychlý růst domácí ekonomiky a výrazné zlepšování situace na trhu práce, stejně jako vliv oslabeného kurzu koruny k dolaru. Naproti tomu přímý dopad oslabeného kurzu koruny vůči euru do inflace prostřednictvím dovozních cen doznívá a cenový vývoj v zahraničí zůstává nadále utlumený. Na základě nových informací lze předpokládat, že v nejbližších dvanácti měsících, tedy před horizontem měnové politiky, se bude inflace pravděpodobně nacházet výše oproti stávající prognóze, avšak stále výrazně pod inflačním cílem.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku skokově zrychlila svůj meziroční růst na 4,2 procenta, zatímco prognóza očekávala méně než poloviční tempo. Nečekaně prudké zrychlení hospodářského růstu bylo způsobeno zejména vývojem zásob, jejichž přírůstek se na meziročním zvýšení hrubého domácího produktu podílel z více než jedné poloviny. Kladný příspěvek k růstu ekonomiky však zaznamenaly i ostatní výdajové složky s výjimkou čistého vývozu. Přestože byl výsledek za první čtvrtletí z velké části ovlivněn jednorázovými vlivy, u nichž může následně dojít ke korekci, i po jejich zohlednění byl růst hrubého domácího produktu poměrně silný. Je tak pravděpodobné, že česká ekonomika meziročně poroste oproti prognóze i v dalším průběhu letošního roku rychleji.
Podle nových informací o zahraničním vývoji získaných z červnového šetření Consensus Forecasts se pro letošní rok očekává oproti předpokladům stávající prognózy lehce vyšší tempo růstu efektivní zahraniční poptávky. Výhled cen průmyslových výrobců na letošní rok se vlivem výrazného poklesu cen pozorovaného v prvním čtvrtletí naopak posouvá směrem dolů. Obnovení růstu výrobních cen se očekává až v příštím roce, a to spolu se zrychlováním ekonomické aktivity a odezněním vlivu poklesu ceny ropy. Na celém horizontu prognózy se však v návaznosti na zrychlující ekonomickou aktivitu a pozorovaný cenový vývoj v eurozóně očekává nepatrně vyšší inflace měřená vývojem spotřebitelských cen. Výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor se pro rok 2016 lehce zvýšil vlivem nárůstu výnosů dluhopisů, zrychlování tempa ekonomického růstu a zvýšení inflačních očekávání v eurozóně.
Tržní výhled cen ropy Brent se v důsledku aktuálně vyšších cen posunul na celém horizontu nepatrně nahoru. Z hlediska eurových a návazně i korunových cen ropy je však uvedené zvýšení převáženo posunem výhledu směrem k silnějším hodnotám eura vůči dolaru pro zbytek letošního roku. K tomuto přehodnocení vedla především méně příznivá makroekonomická data ve Spojených státech.
Zrychlující domácí ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování situace na trhu práce. Tempo růstu celkové zaměstnanosti i počtu zaměstnanců se dále zvýšilo. V květnu letošního roku byl počet lidí bez práce nejmenší od června roku 2009, naopak volných pracovních míst registrovaných na úřadech práce bylo nejvíce od prosince roku 2008. Růst průměrné mzdy v podnikatelském sektoru v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlil a byl mírně nad stávající prognózou. O pokračujícím zvyšování mezd v podnicích svědčí i dubnová data o vývoji v průmyslu.
Indikátory z reálné ekonomiky ukazují na pokračující robustní ekonomický růst. V meziročním vyjádření se průmyslová produkce stabilně zvyšuje více než čtyřprocentním tempem, dynamika stavební výroby v dubnu přesáhla osm procent. Výrazným tempem pokračoval i růst maloobchodních tržeb, a to jak v motoristickém, tak i v nemotoristickém segmentu.
Pokles cen ve zpracovatelském průmyslu, který započal v listopadu loňského roku v souvislosti s propadem cen ropy a poklesem výrobních cen v eurozóně, nadále přetrvává, jeho tempo se ale od března postupně zmírňuje. Naproti tomu meziroční pokles cen zemědělských výrobců se letos dále prohlubuje. Zvyšování cen v tržních službách se od února letošního roku téměř zastavilo, ceny stavebních prací naopak dále mírně rostou.
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, tak meziroční růst hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou výrazně rychlejší a vyšší byla i květnová inflace. Průměrná mzda se zvýšila v prvním čtvrtletí letošního roku oproti očekávání mírně rychleji, a to díky vývoji v podnikatelské sféře. Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti prognóze o něco výrazněji. Nicméně výstup domácí ekonomiky se stále nachází pod svým potenciálem.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnanou. To znamená, že i ve světle údajů dostupných od jejího posledního měnového zasedání platí předpoklad, že se inflace na horizontu měnové politiky zespodu pouze přiblíží ke svému cíli. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu až do horizontu měnové politiky, tedy dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Bankovní rada zároveň zopakovala, že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku.