Graf rizik inflační prognózy (GRIP)
2. situační zpráva 2023
Nově dostupné informace od zpracování zimní prognózy vyznívají v simulaci GRIPu v souhrnu ve směru nepatrně vyšší inflace při v průměru přibližně stejných úrokových sazbách vzhledem k zimní prognóze. Tlak směrem vzhůru na trajektorii domácích úrokových sazeb vytváří především aktualizovaný náhled na vývoj v tuzemské reálné ekonomice a na trhu práce, konkrétně především ve mzdové oblasti. Tento faktor zároveň působí ve směru lehce vyšší inflace na horizontu měnové politiky. Lehce proinflačně působí také pozorovaná data a aktualizovaný krátkodobý výhled inflace (na druhé čtvrtletí). Oproti prognóze nižší domácí úrokové sazby v prvním čtvrtletí letošního roku přinášejí mírný impuls směrem k nižším sazbám i do budoucna, při nepatrně vyšší inflaci na horizontu měnové politiky. Kurzový vývoj je pak hlavním protiinflačním faktorem, který předchozí efekty částečně vyvažuje, neboť působí směrem k nižším úrokovým sazbám a nižší inflaci. Nový výhled zahraničních veličin včetně měnové politiky ECB pak působí zhruba neutrálně.
Nad rámec GRIPu jsou proinflačními riziky vznik mzdově-inflační spirály a expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Obousměrným rizikem je perzistence inflace a tedy rychlost jejího poklesu k inflačnímu cíli. Volatilita na globálních finančních trzích představuje obousměrnou nejistotu pro výhled nastavení měnové politiky zahraničních centrálních bank a pro míru utažení finančních podmínek. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií.
