Lukáš Pfeifer, Libor Holub, Zdeněk Pikhart, Martin Hodula
Basel III v reakci na finanční krizi nově definoval a rozšířil kapitálové požadavky k rizikově váženým aktivům a dále navrhl zavedení pákového poměru, který by bankám stanovil minimální výši kapitálu ve vztahu k celkovým expozicím. K navyšování kapitálového požadavku dochází zejména aktivním využíváním makroobezřetnostních kapitálových rezerv. V návaznosti se pak objevují návrhy, aby požadavek na pákový poměr rovněž zohledňoval výši kapitálových rezerv a stal se tak jedním z nástrojů makroobezřetnostní politiky. Argumentem podporujícím tyto návrhy je, že bez zohlednění výše kapitálových rezerv by pákový poměr nemusel vytvářet dostatečné omezení pro rozsah expozic bank a neplnil by tak zamýšlený účel. Článek se zabývá vztahem kapitálového a pákového poměru, resp. možnostmi a vlivem zavedení makroobezřetnostního pákového poměru. Autoři článku se kloní k závěru, že se kapitálový a pákový poměr navzájem doplňují, přičemž zavedením makroobezřetnostního pákového poměru lze za určitých okolností podpořit účinnost makroobezřetnostní politiky.
Vydáno: červen 2016
Ke stažení: Tematický článek ve Zprávě o finanční stabilitě 2015/2016 (pdf, 300 kB)