Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability dne 4. června 2026

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Procházka, Jakub Seidler

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability a restrukturalizace, která shrnula hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě – jaro 2026. Prezentace se zaměřila na vyhodnocení pozice domácí ekonomiky ve finančním cyklu, vývoj rizik strukturální povahy a posouzení rizik spojených s dluhovým financováním obytných nemovitostí v podmínkách jejich pokračujícího cenového růstu. Sekce dále představila výsledky zátěžového testu bankovního sektoru s navazujícími citlivostními analýzami. Bankovní rada poté na základě podkladových materiálů vyhodnotila aktuální rizika pro finanční stabilitu a adekvátnost nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky – proticyklické kapitálové rezervy, kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a horních hranic úvěrových ukazatelů LTV, DSTI a DTI.

Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Sekce finanční stability a restrukturalizace v části jednání věnované nastavení sazby CCyB uvedla, že domácí ekonomika se i přes makroekonomické nejistoty posouvá dále v růstové fázi finančního cyklu. O tom svědčí silná úvěrová dynamika napříč všemi klíčovými úvěrovými segmenty zvyšující míru zadlužení domácností i nefinančních podniků. Vedle pokračujícího růstu cen obytných nemovitostí pak bylo možné pozorovat i další typické projevy posunu ekonomiky v růstové fázi cyklu, jako je nižší míra krytí úvěrů opravnými položkami, pokles průměrných rizikových vah expozic a optimistické hodnocení úvěrových rizik v prostředí jejich nízké materializace.

Bankovní rada se ztotožňovala se závěry sekce a vyhodnotila nově příchozí data jako potvrzení dalšího posunu domácí ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu. Úvěrová dynamika plošně zesílila i po očištění o jednorázový efekt předzásobení před tím, než se banky začaly řídit doporučením pro poskytování hypotečních úvěrů s investičním záměrem (viceguvernérka E. Zamrazilová, J. Seidler). O posunu ekonomiky dále v růstové fázi cyklu svědčí i další indikátory, jako je silný kreditní impulz či rychlejší tempo růstu úvěrů v porovnání s růstem nominálního HDP (J. Seidler), ale také velmi nízký podíl selhaných úvěrů na celkových úvěrech. Ten může z důvodu ředění portfolia silnými přítoky nových úvěrů přispívat k nadměrně optimistickému vnímání současné míry úvěrových rizik (viceguvernér J. Frait). J. Procházka v rámci diskuse zdůraznil, že také očekávání ohledně zvolnění růstu cen obytných nemovitostí mohou být poměrně optimistická a výhled je zatížen riziky ve směru rychlejšího růstu.

V souhrnu se členové bankovní rady shodovali, že adekvátní reakcí na akumulaci úvěrových rizik spojených s posunem ekonomiky dále v růstové fázi finančního cyklu je zvýšení sazby CCyB. Tento krok vzhledem k velikosti dobrovolně drženého kapitálu a solidní ziskovosti bankovního sektoru nebude mít materiální dopad na úvěrování reálné ekonomiky. Zároveň však zaznělo, že další vývoj ekonomiky je z důvodu přetrvávajících geopolitických rizik a doprovodných nabídkových šoků zatížen značnou mírou nejistoty, což komplikuje časování a kalibraci tohoto kroku. Převažoval však názor, že ČNB může na případné zhoršení ekonomických podmínek reagovat velmi pružně a v případě potřeby rezervu uvolnit ke krytí potenciálních úvěrových ztrát (E. Zamrazilová, K. Kubelková, J. Seidler).

Po diskusi bankovní rada rozhodla o zvýšení sazby CCyB o 0,25 p. b. na hodnotu 1,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Procházka, J. Seidler).

Nastavení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB)

V části prezentace věnované hodnocení strukturálních rizik sekce finanční stability a restrukturalizace uvedla, že výchozí situace se od minulého vyhodnocení významněji nezměnila. Domácí ekonomika zůstává vzhledem ke své vysoké otevřenosti značně citlivá na nepříznivý vývoj v zahraničí, včetně účinků geopolitických šoků. Přetrvává vysoká teritoriální koncentrace zahraničního obchodu a skupin výrobků, stejně jako soustředění ekonomické aktivity a zaměstnanosti do několika klíčových odvětví. Také další probíhající trendy strukturálního charakteru, jako je přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, technologické změny s dopadem na produktivitu práce či nárůst kybernetických rizik mohou zesilovat dopady nepříznivých šoků. Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru pokrývajících materializaci strukturálních rizik spojených s otevřeností a koncentrací domácí ekonomiky signalizují důležitou roli rezervy při zajišťování dlouhodobé stability bankovního sektoru.

Bankovní rada se v hodnocení strukturálních rizik shodovala s názorem sekce. Strukturální rizika zůstávají nadále relevantní a některá z nich mohou dále zesilovat. K. Kubelková vyzdvihla zejména rostoucí roli kybernetických rizik a rizik spojených s AI, která mohou představovat pro finanční sektor značnou výzvu a budou vyžadovat aktivní spolupráci mikro a makrodohledu v oblasti vyhodnocování jejich potenciálních dopadů. Rovněž zdůraznila, že tato rizika nebyla předmětem aktuálního kola zátěžových testů a bude potřeba se k jejich testování v nejbližší budoucnosti vrátit. J. Procházka dále upozornil, že postupně roste význam nebankovního finančního sektoru. Na pozadí probíhajících změn v oblasti finančních inovací pak budou vazby mezi bankami a ostatními finančními institucemi zřejmě dále zesilovat, což přispěje k vyšší provázanosti cyklických a strukturálních rizik. J. Seidler v této souvislosti uvedl, že těsný vztah obou typů rizik pak představuje výzvu z pohledu rozhodování o použití či uvolnění jednotlivých makroobezřetnostních kapitálových rezerv v daných podmínkách. Viceguvernér J. Frait v navazující diskusi poznamenal, že rostoucí význam nebankovního finančního sektoru souvisí mimo jiné i se strukturálními změnami v alokaci úspor domácností. Ty mohou vyvolat v delším horizontu mimo jiné růst nákladů bank na financování, a to z důvodu přesunu části nízkoúročených vkladů od domácností směrem k institucionálním investorům a alternativním aktivům. V příštích letech proto bude potřeba dopady růstu nebankovního finančního sektoru dále analyzovat, a to v širokých souvislostech.

Po diskusi bankovní rada rozhodla o ponechání sazby SyRB na stávající úrovni 0,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Procházka, J. Seidler).

Nastavení zákonných horních hranic úvěrových ukazatelů

Prezentace sekce finanční stability a restrukturalizace se v další části jednání věnovala situaci na hypotečním trhu. Zaznělo, že počty nově sjednaných hypotečních úvěrů přesáhly v prvních měsících roku 2026 dlouhodobé průměry a objemy překonaly vzhledem k pokračujícímu růstu cen obytných nemovitostí rekordní rok 2021. Tento vývoj částečně odrážel efekt předzásobení v reakci na vydání doporučení ČNB pro poskytování úvěrů k financování investičních nemovitostí, kterým se mají poskytovatelé řídit od dubna. Zvýšený objem poskytnutých hypotečních úvěrů nebyl doprovázen plošným rozvolňováním úvěrových standardů bank a sektor nadále plnil závazné limity LTV (poměr výše úvěru a hodnoty nemovitosti). Z pohledu ukazatelů DTI a DSTI (poměr dluhu, resp. dluhové služby k příjmům žadatele) došlo k částečnému posunu směrem k rizikovějším hodnotám, nicméně úvěry s rizikovějšími hodnotami ukazatelů byly poskytnuty převážně domácnostem s nadprůměrnými příjmy, které disponují dostatečnou finanční rezervou pro absorpci makrofinančních šoků.

Hodnocení bankovní rady v oblasti rizik spojených s hypotečním trhem bylo v souladu s názorem sekce finanční stability a restrukturalizace. Členové bankovní rady se shodovali, že dílčí zhoršení rizikových charakteristik u ukazatelů DTI a DSTI prozatím nesignalizuje plošné rozvolňování úvěrových standardů bank, dynamika hypotečních úvěrů je koncentrovaná u vysokopříjmových domácností a vývoj může do značné míry souviset i se snahou části domácností získat hypoteční úvěr na pořízení investiční nemovitosti před tím, než poskytovatelé začnou uplatňovat přísnější doporučené limity LTV a DTI pro tento typ úvěrů. Většina členů nicméně zdůraznila, že s určitým odstupem bude nutné detailně vyhodnotit, nakolik doporučení splnilo svůj účel tlumit rizikovost hypotečního portfolia a analyzovat, zda přijatá opatření byla dostatečná pro dlouhodobé zachování finanční stability. Viceguvernérka E. Zamrazilová v diskusi zmínila rovněž potřebu posoudit domácí nastavení úvěrových ukazatelů v mezinárodním kontextu, zejména ve srovnání s ostatními zeměmi EU, přičemž je nutné průběžně zkoumat, zda nepominuly důvody pro deaktivaci příjmově zaměřených úvěrových ukazatelů. Viceguvernér J. Frait a J. Seidler doplnili, že v případě dlouhodobějšího uvolňování úvěrových standardů na úrovně, které by implikovaly výrazně zvýšená systémová rizika, by aktivace limitů DTI a DSTI mohla být v souladu s makroobezřetnostní regulací nevyhnutelnou reakcí. Bylo by však potřeba pečlivě zvažovat přínosy (kvalita hypotečního portfolia) a náklady (distribuční efekty) takového opatření, zmínil viceguvernér J. Frait. J. Procházka v této souvislosti uvedl, že v rámci úvěrových ukazatelů pokládá za klíčový ukazatel LTV. Zavedení horních hranic DTI a DSTI vnímá především jako pojistku v podmínkách velmi nízkých úrokových sazeb, jejichž potenciální budoucí významný nárůst by mohl mít zásadní dopad do schopnosti domácností splácet přijaté závazky. Rovněž poukázal na skutečnost, že provedené analýzy nenaznačují systematické obcházení zákonných limitů a vydaných doporučení prostřednictvím nežádoucích praktik (např. plnění limitu LTV prostřednictvím souběžného poskytnutí nezajištěného úvěru na spotřebu). Hodnocení rizikovosti nově přijatých úvěrů by tak nemělo být významněji zkresleno.

Po diskusi rozhodla bankovní rada o ponechání horní hranice LTV na úrovni 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení). Pro ponechání zákonné horní hranice LTV na této úrovni hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Procházka, J. Seidler). Zákonné horní hranice DTI a DSTI zůstávají nadále deaktivované. Bankovní rada zároveň ponechala bez změn současné znění Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním úvěrů na bydlení.

Zapsal: Miroslav Plašil, sekce finanční stability a restrukturalizace