Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability dne 1. června 2023
Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová (nebyla přítomna hlasování), Jan Frait, Karina Kubelková, Tomáš Holub, Jan Kubíček, Jan Procházka
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability zaměřenou na hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě – jaro 2023. Prezentace se blíže věnovala zejména vyhodnocení pozice domácí ekonomiky ve finančním cyklu a situaci na trhu rezidenčních nemovitostí včetně vývoje systémových rizik spojených s jejich dluhovým financováním. Bankovní rada v návaznosti na prezentaci sekce finanční stability nejprve diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy a poté se věnovala hodnocení vývoje na hypotečním trhu, trhu rezidenčních nemovitostí a nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI. Vedle debaty ohledně nastavení makroobezřetnostních nástrojů členové bankovní rady rovněž diskutovali vztah mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou.
Guvernér A. Michl zdůraznil, že cíle cenové a finanční stability se prolínají a v době, kdy je hlavním cílem ČNB podstatné snížení inflace, musí být i nastavení makroobezřetnostní politiky poměrně přísné. S názorem, že nastavení makroobezřetnostních nástrojů musí být posuzováno v širším kontextu a musí přihlížet k celkovému makroekonomickému prostředí, se ztotožňovala většina členů bankovní rady. J. Procházka podotkl, že v současné situaci není vhodné, aby se obě politiky vzájemně přetlačovaly, a přes částečné snížení systémových rizik je potřeba uplatňovat v makroobezřetnostní politice jistou opatrnost. Zároveň vysvětlil, že systémová rizika chápe šířeji než jen bezprostřední ohrožení stability finančního sektoru, a to ve smyslu rizika vyšší rozkolísanosti makrofinančních veličin, zejména úvěrů a cen nemovitostí. Viceguvernér J. Frait a T. Holub také souhlasili s provázaností při rozhodování o nastavení makroobezřetnostní a měnové politiky. T. Holub na druhou stranu vyjádřil přesvědčení, že cíle cenové a finanční stability nejsou identické a v případě existence více cílů je nutné opírat se při jejich dosahování primárně o rozdílnou sadu nástrojů. Viceguvernérka E. Zamrazilová v této souvislosti upozornila, že nesoulad v nastavení obou politik je v aktuální situaci komunikačně obtížný a v případě, že bude účastníkům trhu nesrozumitelný, může přinášet nesprávné signály ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb.
Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)
V části prezentace sekce finanční stability týkající se sazby CCyB bylo uvedeno, že domácí ekonomika se již nachází zřetelně za vrcholem finančního cyklu. Přítok nových cyklických rizik je značně utlumený a dříve akumulovaná cyklická rizika z rozvah bankovního sektoru pozvolně odplývají i bez zvýšené vlny úvěrových selhání. Úroveň rizik nicméně nadále zůstává zvýšená, a to i s ohledem na přetrvávající geopolitická rizika, jejichž materializace může v budoucnu potenciálně vyústit v nárůst úvěrových selhání.
V následné diskusi členové bankovní rady souhlasili, že domácí ekonomika již prošla vrcholem finančního cyklu a vydala se do sestupné fáze, se kterou je konzistentní postupné snižování sazby proticyklické kapitálové rezervy. Mezi členy bankovní rady převládal názor, že částečné uvolnění nepředstavuje dodatečný impulz pro úvěrovou aktivitu, neboť už v současnosti není úvěrová nabídka bank výší kapitálu omezena. Viceguvernér J. Frait a J. Kubíček uvedli, že zahájení procesu snižování je v souladu s principem fungování CCyB a nebude mít materiální dopad na stabilitu a fungování bankovního sektoru. Viceguvernér J. Frait dále zmínil, že část bankovního sektoru bude i při nižší sazbě CCyB pravděpodobně nadále držet obdobnou výši kapitálu v důsledku povinnosti plnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL), který začne v plné výši platit od roku 2024. Riziko neobezřetného využití uvolněného kapitálu či jeho plného vyplacení ve formě dividend je proto velmi nízké.
V diskusi ohledně optimální rychlosti poklesu sazby CCyB K. Kubelková a T. Holub považovali za konzistentní s rozsahem nakumulovaných cyklických rizik v rozvahách bankovního sektoru spíše rychlejší postup snižování. T. Holub upozornil, že kvantitativní metody, které jsou používány jako vodítko pro určení výše CCyB, indikují potřebu vytvářet CCyB ve výši 2 %. Z tohoto důvodu snížení sazby CCyB o 0,25 p.b. na 2,25 % lze stále považovat za poměrně přísné a obezřetné nastavení makroobezřetnostní politiky. Přes mírně odlišné preference ohledně rychlosti snižování sazby CCyB se všichni členové bankovní rady shodli, že při naplňování předpokládaného budoucího vývoje existuje v dalších čtvrtletích prostor pro pokračování procesu snižování sazby CCyB. Stejně tak panovala mezi členy bankovní rady úplná shoda, že vzhledem k dostupným informacím lze její zvýšení v následujícím roce s vysokou pravděpodobností vyloučit a během tohoto období se bude nejspíše hlasovat pouze o jejím ponechání či snížení.
Po diskusi bankovní rada rozhodla snížit od 1. července 2023 sazbu CCyB o 25 b.b. Pro snížení hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady (viceguvernérka E. Zamrazilová již nebyla na hlasování přítomna).
Nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů LTV, DSTI, DTI
Druhá část jednání bankovní rady byla zaměřena na rizika spojená s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi, vývoj na trhu rezidenčních nemovitostí a nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI účinných od 1. dubna 2022. V prezentaci sekce finanční stability zaznělo, že objem nových úvěrů na bydlení se během roku 2022 výrazně snížil a na nízkých hodnotách se nacházel rovněž během prvních měsíců roku 2023. V polovině roku 2022 dosáhly svého cyklického vrcholu transakční ceny rezidenčních nemovitostí a od té doby stagnují či v některých segmentech a regionech již zaznamenaly poklesy. Poskytovatelé úvěrů závazné limity úvěrových ukazatelů v souhrnu plnili, což vedlo k zlepšení kvality úvěrového portfolia.
V debatě o trhu nemovitostí se členové bankovní rady shodli, že došlo k určitému zklidnění situace, trh však nadále vykazuje známky přehřátí z minulosti. Podle viceguvernérky E. Zamrazilové trh není prozatím zchlazen dostatečně a v případě nepříznivého ekonomického šoku může dojít k významnému propadu cen a potenciálně zvýšeným úvěrovým ztrátám bank. J. Kubíček konstatoval, že v mezinárodním srovnání byla domácí korekce cen rezidenčních nemovitostí poměrně nízká a riziko spojené s jejich pokračujícím nadhodnocením přes částečné snížení přetrvává. S tím souhlasil T. Holub, pro nějž v minulosti bylo pokrytí rizik spojených s mírou nadhodnocení prostřednictvím úvěrových limitů hraniční. Mírným snížením velikosti nadhodnocení se tak nastavení ukazatele LTV pouze dostává do souladu s osobně vnímanou mírou rizik.
Podstatnou část debaty věnovala bankovní rada diskusi o vlivu horních hranic úvěrových ukazatelů na budoucí vývoj úvěrů. Guvernér A. Michl opět připomněl, že úvěrový růst patří ke klíčovým determinantám budoucího vývoje inflace, a v současných podmínkách je proto nutné udržovat přísné nastavení úvěrových ukazatelů pro zdárný návrat inflace k inflačnímu cíli. Obdobný názor zastává i viceguvernérka E. Zamrazilová, která nepovažuje boj s přebytkem peněz v ekonomice za vyhraný, přičemž jakékoli opatření potenciálně stimulující další úvěrový růst není pro ekonomiku vhodným signálem. Také další členové bankovní rady se shodovali, že existují významné nejistoty, které by mohly při deaktivaci úvěrových ukazatelů opět vést k výraznému oživení úvěrů na bydlení. J. Procházka upozornil, že trh práce zůstává nadále napjatý a vzhledem k úzké vazbě mezi zaměstnaností a hypotečním trhem může dojít k rychlé obnově úvěrové dynamiky. Podle T. Holuba může k opětovnému oživení dále přispět také postupné odeznívání inflačních tlaků a následné snižování měnověpolitických sazeb, které se promítne do úrokových sazeb hypotečních úvěrů a zvýší dostupnost úvěrů pro širší skupinu domácností. V rámci bilance argumentů o vlivu úvěrových ukazatelů K. Kubelková na druhou stranu podotkla, že dopad úvěrových ukazatelů je zřejmě menší, než je v debatě uvažováno, a je nutné vzít v úvahu rovněž roli (mikro) dohledu bank, který vyhodnocování úvěrových rizik v jednotlivých bankách důkladně monitoruje a na neobezřetné chování bank v oblasti poskytování úvěrů na bydlení by byl schopen reagovat.
Na závěr členové bankovní rady diskutovali o samotném nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů. Vzhledem k hodnocení situace na trhu nemovitostí a přetrvávajícímu nadhodnocení cen se většina členů bankovní rady shodovala, že horní hranici úvěrového ukazatele LTV je potřeba nadále ponechat. K. Kubelková by si dovedla představit její zrušení, obdobně jako u ostatních úvěrových ukazatelů. Hlavním argumentem pro ni je omezený dopad takového kroku na systémové riziko, a to i v případě oživení úvěrové aktivity na hypotečním trhu. S ohledem na působení zvýšených úrokových sazeb se významného nárůstu hypotečních úvěrů neobává. Zrušení hranic by nemělo vyslat signál, že poskytování hypotečních úvěrů je nyní méně rizikové, pouze v současné době můžeme řízení rizik plně přenechat na samotných poskytovatelích. Ostatní členové bankovní rady se vyjadřovali pro vyšší míru obezřetnosti, a to i s ohledem na měnověpolitické aspekty. Viceguvernér J. Frait uvedl, že s ohledem na přetrvávající a značné nadhodnocení ceny bydlení zejména v obezřetnostní metodě odhadu považuje za žádoucí zachování nejen určitého limitu LTV, ale případně i limitu DTI, ať již ve formě opatření obecné povahy či doporučení. Souhlasil se sekcí finanční stability, že za současných podmínek je tvorba významnějších systémových rizik nepravděpodobná, ale podmínky se podle něj mohou poměrně rychle změnit, a proto je namístě opatrnost. Guvernér A. Michl, viceguvernér J. Frait, T. Holub a J. Procházka se nicméně shodovali, že aplikace horní hranice DSTI není v současných podmínkách potřeba. Klíčový význam má tento ukazatel v dobách nízkých úrokových sazeb, kdy jejich budoucí návrat k vyšším hodnotám může citelně zvýšit dluhovou službu domácností. V takové situaci se však podle uvedených členů bankovní rady nyní nenacházíme. Viceguvernérka E. Zamrazilová nicméně upozornila na možné riziko budoucího nárůstu životních nákladů z důvodu nárůstu cen energií pro spotřebitele, který by měl obdobný efekt jako zvýšení úrokových sazeb.
J. Kubíček místo deaktivace navrhoval posunout horní hranici DSTI výše. Tento krok považuje za více obezřetný, neboť zamezí poskytování úvěrů s velmi rizikovými charakteristikami. Ostatní členové bankovní rady však argumentovali, že deaktivace DSTI umožní přístup k úvěrům pouze specifickým skupinám klientů a není třeba se obávat významného nárůstu rizikovosti, ani objemu úvěrů. Jako pojistka proti těmto tendencím slouží zachování horní hranice pro ukazatel DTI. Viceguvernér J. Frait v souvislosti s potenciálním posunem horní hranice DSTI vyjádřil obavy, že toto opatření by mohlo být trhem i veřejností mylně chápáno jako jakési vodítko, jaké úrovně ČNB ještě považuje za bezrizikové, což by ale nebylo v souladu s dlouhodobým názorem ČNB, při jakých úrovních ukazatelů DTI a DSTI lze úvěry již označit za vysoce rizikové. Společně s T. Holubem upozornili, že nadále zůstává v platnosti doporučení ČNB k řízení rizik spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, které představuje měkkou formu řízení horních hranic úvěrových ukazatelů. Toto doporučení pak uvádí, že za úvěry se zvýšenou mírou rizikovosti ČNB považuje úvěry s hodnotou DSTI nad 40 % a DTI na 8.
Po diskusi bankovní rada rozhodla ponechat horní hranice úvěrových ukazatelů LTV a DTI a od 1. července 2023 deaktivovat horní hranici úvěrového ukazatele DSTI. Čtyři členové bankovní rady, A. Michl, J. Frait, T. Holub a J. Procházka, hlasovali pro ponechání horní hranice ukazatele LTV na úrovni 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení), ponechání horní hranice ukazatele DTI na úrovni 8,5násobku čistých ročních příjmů žadatele o úvěr (9,5násobku pro žadatele mladší 36 let) a deaktivaci horní hranice ukazatele DSTI. J. Kubíček, podporující zvýšení horní hranice ukazatele DSTI, se zdržel hlasování a K. Kubelková hlasovala proti ponechání horních hranic ukazatelů LTV a DTI.
Zapsal: Miroslav Plašil, sekce finanční stability