Opatření obecné povahy IV/2016

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. IV/2016

ze dne 8. prosince 2016

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 1. 2018.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB¹ je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2016 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 2. čtvrtletí 2016 89,5 %² a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 0,9 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nulovou hodnotu.
3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let³ a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB⁴ počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 2. čtvrtletí 2016 -9,3 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že proticyklická kapitálová rezerva je nástrojem zaměřeným na odolnost bankovního sektoru, Česká národní banka považuje za nutné sledovat rovněž ukazatele zaměřené pouze na poměr bankovních úvěrů k HDP. Ze tří počítaných odchylek⁵založených na bankovních úvěrech, dvě implikují nenulovou sazbu proticyklické rezervy. Obrázek poskytovaný všemi typy ukazatelů uvedených v odstavcích výše je do značné míry ovlivněn zrychlením růstu nominálního HDP v posledních dvou letech. Vzhledem k protichůdným signálům vycházejících z poměru úvěrů k HDP vychází vyhodnocení úvěrové dynamiky ze širší škály ukazatelů zachycujících posuny ekonomiky v rámci finančního cyklu a změny v úrovni systémového rizika.
6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Situace na trhu s bankovními úvěry v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou a ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo ve 3. čtvrtletí 2016 v případě nefinančních podniků 5,9 %, v případě domácností 6,9 %, přičemž z hlediska absolutních meziročních změn jde o nejvyšší přírůstky od druhého čtvrtletí 2009. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u domácností dosáhlo v září 2016 16,6 %, u nefinančních podniků 12,8 %. Tyto hodnoty jsou u domácností i u nefinančních podniků nad úrovní pětiletého průměru, který činí 13,7 %, resp. 0,1 %. Z hlediska objemů nových úvěrů dochází k dlouhodobému nárůstu u úvěrů domácnostem na bydlení, nicméně v posledních čtvrtletích roste také objem spotřebitelských úvěrů. S vývojem nových úvěrů se shodoval také vývoj skutečně nových úvěrů, které jsou očištěny o refinancované a refixované úvěry. K nejvyšším meziročním nárůstům v září 2016 došlo u úvěrů domácnostem na spotřebu (25,8 %), v menší míře pak u úvěrů na bydlení (17,7 %). V případě nefinančních podniků se na meziročním nárůstu skutečně nových úvěrů (14,9 %) podílely zejména finanční a investiční úvěry, v opačném směru působily provozní úvěry.
7. Pro vyhodnocení současné pozice v rámci finančního cyklu využívá Česká národní banka souhrnný indikátor finančního cyklu (IFC) kombinující signály o vývoji cyklických rizik z různých segmentů ekonomiky. Souhrnný IFC rostl pozvolna od dosažení dna v roce 2010 a k významnému zrychlení vývoje dochází od prvního čtvrtletí 2015. Jedním z důvodů rychlejšího nárůstu souhrnného indikátoru je oživení ve složkách, které byly doposud charakterizovány spíše umírněnou aktivitou, i nárůst korelace mezi jednotlivými složkami. Tento vývoj poukazuje na rostoucí propojení nabídkových a poptávkových faktorů a možnost vzniku zesilující smyčky mezi nimi. K výrazným nárůstům cyklických rizik dochází zejména v sektoru domácností. Příspěvek nových úvěrů domácnostem k celkovému IFC se ve druhém čtvrtletí 2016 pohyboval blízko hodnoty historického maxima a rychlost zadlužování (v poměru k vývoji jejich příjmů) se zvyšuje průběžně od konce roku 2014. I přes nižší objem nových úvěrů nefinančním podnikům ve druhém čtvrtletí 2016 je míra zadlužování sektoru (v poměru k vytvářeným přebytkům) na úrovni desetiletého průměru. Na prohlubování nárůstu cyklických rizik se podílí i vývoj cen rezidenčních nemovitostí. Meziroční tempo jejich růstu dosáhlo ve druhém čtvrtletí 2016 7,6 % a výrazně převyšuje desetiletý průměr (4,5 %). Procyklicky působí rovněž úvěrové standardy, které se u většiny sektoru uvolňují od roku 2014, jakkoli z posledního šetření vyplývá mírné přibrzdění stávajícího trendu.⁶
8. Výše uvedené indikátory lze souhrnně hodnotit tak, že česká ekonomika se posunula dále do růstové fáze finančního cyklu. Tu charakterizuje rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů. Zejména silná dynamika úvěrů domácnostem zvyšuje zranitelnost sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům. Podmínky na úvěrovém trhu se projevují ve zvyšování cen rezidenčních a komerčních nemovitostí nad úrovně konsistentní s vývojem fundamentálních faktorů. Tento vývoj implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu. Vzhledem k tomu, že od posledního zvýšení sazby došlo ve vývoji cyklických rizik ke změnám značícím pouze dílčí nárůst systémového rizika, ČNB ponechává prozatím sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na stávající úrovni 0,5 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 1. 2018 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 12. prosince 2016.

Účinnost

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 12. prosince 2016.

¹ Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).
² V důsledku revize časové řady čtvrtletních finančních účtů vyvolané přechodem na metodiku ESA2010 a nový manuál platební bilance BPM6 se navýšil původní objem veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru zhruba o 500 mld. Kč. Hlavním důvodem je odlišné vykazování přeshraničních půjček (netto vs. brutto vykazování). Poměr úvěrů k HDP se vlivem změny metodiky zvýšil ve druhém čtvrtletí 2016 zhruba o 13 p.b. Ke srovnatelnému zvýšení došlo v celé časové řadě.
³ Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.
⁴ Doporučení B, odst. 1.
⁵ Dvě z nich vycházejí z metodiky ESRB, třetí odchylka – expanzivní úvěrová mezera – je představena blíže v ZFS 2015/2016, str. 81.
⁶ ČNB (2016): Šetření úvěrových podmínek bank, říjen 2016.