ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. IV/2015
ze dne 3. prosince 2015
Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12f odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8ac odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9ac odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:
I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 1. 2017.
III. Ve smyslu části X bod 1 písm. b), 2, 3 a 4 zákona č. 135/2014 Sb. se ode dne 1. 1. 2016 považuje (i) toto opatření obecné povahy za opatření obecné povahy vydané podle § 12o zákona o bankách, § 8al zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ii) za obchodníka s cennými papíry podle § 9aa zákona o podnikání na kapitálovém trhu obchodník s cennými papíry podle § 9aj zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Odůvodnění
- Podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
- Podle § 12f odst. 1 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB1 je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2015 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 2. čtvrtletí 2015 75,6 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla ve 2. čtvrtletí 2015 výše 3,1 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na hodnotu 0,5 %.
- Podle § 12f odst. 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
- Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let2 a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není ho tak možné při rozhodování o sazbě plně zohlednit. Z tohoto důvodu při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup vycházející ze širší sady ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
- Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB3 počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 2. čtvrtletí 2015 -5,7 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel může charakterizovat lépe pozici české ekonomiky ve finančním cyklu než ukazatel založený na časové řadě v rozmezí let 1995 až 2015.4 Česká národní banka nicméně považuje hodnoty dodatečné odchylky pouze za hrubé a při stanovení sazby vychází z komplexního vyhodnocení situace založeného na dalších relevantních ukazatelích, které umožňují identifikovat pozici v úvěrovém cyklu a které mohou indikovat růst systémového rizika.
- Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Celková situace na úvěrovém trhu v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou, při níž dochází ke zrychlenému růstu úvěrů ve finančním systému. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo v září 2015 v případě nefinančních podniků 10,8 %, v případě domácností pak 7 %. U nefinančních podniků tyto hodnoty výrazně převyšují desetiletý průměr, zatímco u domácností se hodnoty drží stále pod ním. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u domácností a nefinančních podniků (měřené pomocí 3měsíčního klouzavého průměru) dosáhlo ve třetím čtvrtletí 13,8 %, resp. 4,4 %. Tyto hodnoty jsou v případě domácností výrazně nad desetiletým průměrem, v případě nefinančních podniků pouze mírně nad desetiletým průměrem. Výrazné oživení dynamiky lze vidět v největším úvěrovém segmentu, kterým jsou úvěry domácnostem zajištěné rezidenčními nemovitostmi. Objem nových úvěrů v tomto segmentu ve druhém čtvrtletí 2015 meziročně vzrostl o 26 %. Dynamiku celkových úvěrů v sektoru nefinančních podniků zesiloval také pokračující nárůst emisí podnikových dluhopisů, který se ale ve třetím čtvrtletí 2015 zastavil.
- Česká národní banka při nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy přihlíží k dalším ukazatelům značícím možný růst systémového rizika. Za takové ukazatele považuje zvyšování rychlosti zadlužování soukromého sektoru v relaci s vývojem jeho příjmů, uvolňování úvěrových standardů a vývoj na trhu nemovitostí v průběhu roku 2015. Rostoucí rychlost zadlužování soukromého sektoru zvyšuje jeho zranitelnost v případě náhlých ekonomických šoků. Vyšší dynamika úvěrů domácnostem na bydlení se může odrazit v dalším růstu cen rezidenčních nemovitostí, které Česká národní banka hodnotí jako mírně nadhodnocené. Vzniká tak riziko spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu. Rizikovým faktorem je kombinace ekonomického oživení a velmi nízkých úrokových sazeb z úvěrů, která se promítá v nárůstu investičního optimismu týkajícího se nejen rezidenčních, ale i komerčních nemovitostí. Posun české ekonomiky do expanzivnější fáze dokumentuje i souhrnný indikátor finančního cyklu kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci.
- Souhrnně vyhodnotila Česká národní banka ukazatele uvedené výše tak, že česká ekonomika se v rámci finančního cyklu posunula do fáze výraznějšího oživení úvěrů doprovázeného uvolňováním úvěrových standardů, při níž dochází k posilování zdrojů systémového rizika. Toto hodnocení implikuje potřebu vytváření proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka shledala tempo růstu úvěrů jako výraznější, ale ne jako evidentně nadměrné, stanovila sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úrovni 0,5 %. Pokud bude pokračovat zrychlování úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růst investičního optimismu, bude ČNB připravena sazbu proticyklické rezervy dále zvyšovat.
- Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 1. 2017 [viz výrok II].
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti 18. prosince 2015.
prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík PhD. viceguvernér |
prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability |
Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 18. prosince 2015.
1 Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).
2 Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.
3 Doporučení B, odst. 1.
4 Viz srovnání indikátorů nadměrného zadlužení a akumulace rizik v Tabulce IV.3 ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015.