Opatření obecné povahy II/2018

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. II/2018

ze dne 17. května 2018

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 1,50 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 7. 2019.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu ve 4. čtvrtletí 2017 činila 89,6 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -1,3 procentního bodu.^[1]Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) ve výši 0 %. Dodatečná odchylka^[2], která je počítána v souladu s doporučením ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla ve 4. čtvrtletí 2017 výše 1,8 p.b. a také implikuje hodnotu referenční sazby 0 %.
3. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.^[3]
4. Česká ekonomika se dle vyhodnocení ČNB nadále nachází v růstové fázi finančního cyklu. Její posun v růstové fázi se však zpomalil. Úvěrový růst v sektoru domácností zůstává silný a pohybuje se nad svým střednědobým i dlouhodobým průměrem, dynamika v sektoru nefinančních podniků mírně zvolnila a nachází se pod svým střednědobým i dlouhodobým průměrem.^[4]Nefinanční podniky nicméně indikují nárůst investičních výdajů a úvěrů pro rok 2018, což by mělo přispívat k opětovnému zrychlení úvěrové dynamiky v tomto sektoru. Optimistická očekávání ohledně příjmů i budoucího vývoje cen bydlení, záporné reálné úrokové sazby z nových úvěrů na bydlení (při zohlednění mzdové inflace) a nedostatečná nabídka nových bytů ve velkých městech se odráží v růstu cen rezidenčních nemovitostí. Míra jejich nadhodnocení se v průběhu roku 2017 dále zvyšovala.^[5] V tomto prostředí zůstávají ztráty ze znehodnocení aktiv stále velmi nízké. Nízkých úrovní rovněž dosahuje i riziková přirážka v úrokových maržích. Vnímání a oceňování rizik bankovním sektorem v růstové fázi finančního a hospodářského cyklu však může být z dlouhodobého hlediska příliš optimistické a implikuje zvýšenou úroveň systémových rizik a zranitelnost sektoru. Dodatečným zdrojem zranitelnosti se v současnosti stává jedna z implikací přechodu na účetní standard IFRS 9. Ten by měl být z dlouhodobého hlediska pro finanční stabilitu přínosným, neboť ve srovnání s předchozím standardem IAS 39 vytváří podmínky pro to, aby opravné položky ke krytí ztrát byly vytvářeny včas a v dostatečné míře. Výsledky aktuálního kola makrozátěžových testů bank však podporují názory, že IFRS 9 může mít za určitých podmínek významný procyklický efekt. V Nepříznivém scénáři vede uplatnění konceptu očekávaných úvěrových ztrát dle IFRS 9 k dočasně výraznějším dopadům na kapitál než podle předchozí metodiky IAS 39. V návaznosti na náhlou změnu ekonomických podmínek, která vede k významnému přehodnocení makroekonomických fundamentů, potřebují banky nově vytvořit velké množství opravných položek. Jejich skokový nárůst potom může vést ke značným ztrátám, poklesu kapitálu a přispět k úvěrové kontrakci. Souhrnné vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu a zohlednění indikátorů zranitelnosti bankovního sektoru implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu pro expozice umístěné v ČR a v souladu s účelem právní úpravy této rezervy vyžaduje reakci v podobě zvýšení její sazby.
5. Na základě výše uvedeného hodnocení se bankovní rada ČNB rozhodla stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,50 %.^[6]V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí, zesilování dalších cyklických zdrojů systémového rizika a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru je ČNB připravena sazbu CCyB dále zvyšovat.

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 12. června 2018.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 12. června 2018.

^[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období 1. čtvrtletí 1995 až 4. čtvrtletí 2017 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.

^[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.

^[3] Detailní přístup České národní banky ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v tematickém článku Hájek J., Frait J. a Plašil M. (2017): Proticyklická kapitálová rezerva v ČR, Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017.

^[4] Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a spotřebních úvěrů v březnu 2018 dosáhlo 8,6 %, respektive 4,6 %. Objem úvěrů nefinančním podnikům v březnu 2018 meziročně vzrostl o 2,5 %.

^[5] Podle modelového přístupu ČNB dosahovalo nadhodnocení rezidenčních nemovitostí ke konci roku 2017 výše přibližně 14 %.

^[6] Sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku ve výši 1,50 % z celkového objemu rizikové expozice jsou instituce povinny používat pro účely kombinované kapitálové rezervy od 1. ledna 2019. V období od 1. července 2018 do 31. prosince 2018 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,0 %. V období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,25 %. Do 30. června 2018 jsou pak povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 0,5 %.