Opatření obecné povahy II/2017

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. II/2017

ze dne 25. května 2017

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 1,0 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 7. 2018.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka (dále jen ČNB) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 4. čtvrtletí 2016 90,6 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla 1,4 procentního bodu.¹ Této hodnotě odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve výši 0 %. Dodatečná odchylka², která je počítána v souladu s doporučením ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2016 výše 2,8 p.b. a implikuje velikost referenční sazby 0,5 %.
3. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značící růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.³
4. Česká ekonomika se dle vyhodnocení ČNB posunula v růstové fázi finančního cyklu dále, přičemž tuto fázi charakterizuje rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů.⁴ Zrychlený růst úvěrů domácnostem na bydlení se promítá i do vývoje cen nemovitostí, které ČNB v současné době hodnotí jako nadhodnocené. I přes zpřísnění makroobezřetnostních opatření cílených na zmírnění rizik spojených s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí, zůstává úvěrový růst v tomto segmentu i nadále silný a existují podmínky pro další rozvoj spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. V souvislosti se zvýšenou úvěrovou dynamikou nefinančním podnikům v oblasti nemovitostí se tak dále zvyšuje zranitelnost celého sektoru vůči nepříznivému vývoji na tomto trhu a vůči příjmovým a úrokovým šokům. Toto hodnocení implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu pro expozice umístěné v ČR. S ohledem na identifikovaná rizika pro budoucí vývoj ziskovosti bank lze zároveň očekávat snahu bank o udržení stávajících úrovní ziskovosti prostřednictvím nárůstu objemu nově poskytnutých úvěrů v ekonomice. To se může odrazit v dalším růstu cen nemovitostí nad úrovně konzistentní s vývojem fundamentálních faktorů. V důsledku tohoto vývoje dochází k nárůstu systémových rizik a ke zvýšení potenciálu pro prudké výkyvy ekonomické aktivity v budoucnu. Na tento vývoj je v souladu s účelem právní úpravy proticyklické kapitálové rezervy nezbytné reagovat zvýšením její sazby. Kvantitativní přístupy vycházející z hodnot indikátoru finančního cyklu a makrozátěžového testu bank, který dává do souladu modelované budoucí úvěrové ztráty s kapitálovou rezervou postačující k jejich pokrytí, potřebu zvýšení sazby rezervy potvrzují. V souladu s tím je odůvodněné základní obecné pravidlo zvyšovat sazbu proticyklické kapitálové rezervy o 0,5 p.b. v každém roce expanzivní fáze finančního cyklu. Finální rozhodnutí o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy není založeno na mechanické aplikaci uvedených přístupů.
5. V souvislosti s výše uvedeným hodnocením se rozhodla Bankovní rada ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,0 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik spojených zejména s financováním nákupu nemovitostí bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
6. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 7. 2018 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 13. června 2017.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 13. června 2017.

¹ Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada za roky 1995 až 2016 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.

² Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.

³ Detailní přístup České národní banky (zahrnující všechny faktory zohledňované při stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy) je blíže představen v tematickém článku Hájek J., Frait J. a Plašil M. (2017): Proticyklická kapitálová rezerva v ČR, ZFS 2016/2017.

⁴ Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem na bydlení a na spotřebu v březnu 2017 představovalo 9,4 %, respektive 5,0 %. U nefinančních podniků došlo v březnu k meziročnímu nárůstu úvěrů o 4,7 %.