Opatření obecné povahy I/2017

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. I/2017

ze dne 16. března 2017

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 4. 2018.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB¹ je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2016 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 3. čtvrtletí 2016 90,3 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 1,5 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nulové hodnotě.
3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let² a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB³ počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 3. čtvrtletí 2016 -8,1 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy.  S přihlédnutím ke skutečnosti, že proticyklická kapitálová rezerva je nástrojem zaměřeným na odolnost bankovního sektoru, Česká národní banka považuje za nutné sledovat rovněž ukazatele zaměřené pouze na poměr bankovních úvěrů k HDP. Ze tří počítaných odchylek⁴založených na bankovních úvěrech, dvě implikují nenulovou sazbu proticyklické rezervy. Obrázek poskytovaný všemi typy ukazatelů uvedených v odstavcích výše je do značné míry ovlivněn zrychlením růstu nominálního HDP v posledních dvou letech. Vzhledem k protichůdným signálům vycházejících z poměru úvěrů k HDP považuje ČNB za nezbytné vycházet při celkovém vyhodnocení úvěrové dynamiky ze širší škály ukazatelů zachycujících posuny ekonomiky v rámci finančního cyklu a změny v úrovni systémového rizika.
6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Situace na trhu s bankovními úvěry v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou a ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo ve 4. čtvrtletí 2016 v případě nefinančních podniků 6,0 %, v případě domácností 7,3 %, přičemž z hlediska absolutních meziročních změn jde o nejvyšší přírůstky od 2. čtvrtletí 2009. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u nefinančních podniků (měřené pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) dosáhlo ve 4. čtvrtletí 2016 -7,6 %. Z dat o skutečně nových úvěrech poskytnutých nefinančním podnikům vyplývá, že se na záporné dynamice podílel zejména pokles krátkodobých provozních úvěrů (-49,7 %), zatímco dlouhodobější investiční úvěry dále rostly (12,3 %). U domácností naopak došlo k meziročnímu nárůstu nových bankovních úvěrů (měřenému pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) o 22,0 %, přičemž tato hodnota desetiletý průměr výrazně přesahuje. Velmi vysoká úvěrová aktivita je pozorována zejména u úvěrů domácnostem zajištěných rezidenčními nemovitostmi. Objem skutečně nových úvěrů (po očištění o refixované a refinancované úvěry) se v tomto segmentu ve 4. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 24,1 %, zvyšoval se i růst skutečně nových spotřebitelských úvěrů (15,2 % ve 4. čtvrtletí 2016).
7. Pro vyhodnocení současné pozice v rámci finančního cyklu využívá Česká národní banka souhrnný indikátor finančního cyklu (IFC) kombinující signály o vývoji cyklických rizik z různých segmentů ekonomiky. Souhrnný IFC rostl pozvolna od dosažení dna v roce 2010 a k významnému zrychlení vývoje dochází od 1. čtvrtletí 2015. Jedním z důvodů rychlejšího nárůstu souhrnného indikátoru je oživení ve složkách, které byly charakterizovány spíše umírněnou aktivitou, i nárůst korelace mezi jednotlivými složkami. Tento vývoj poukazuje na rostoucí propojení nabídkových a poptávkových faktorů a možnost vzniku zesilující smyčky mezi nimi. K nárůstům cyklických rizik dochází zejména v sektoru domácností. Příspěvek nových úvěrů domácnostem k celkovému IFC se ve 3. čtvrtletí 2016 pohyboval blízko hodnoty historického maxima a rychlost zadlužování (v poměru k vývoji jejich příjmů) se zvyšuje průběžně od konce roku 2014. I přes nižší objem nových úvěrů nefinančním podnikům ve 3. čtvrtletí 2016 je míra zadlužování sektoru (v poměru k vytvářeným přebytkům) již vyšší než desetiletý průměr. Na prohlubování nárůstu cyklických rizik se podílí i vývoj cen rezidenčních nemovitostí. Meziroční tempo jejich růstu dosáhlo ve 3. čtvrtletí 2016 7,8 % a výrazně převyšuje desetiletý průměr (4,5 %). Úvěrové standardy se v důsledku legislativních a regulatorních změn plošně zpřísnily u úvěrů domácnostem na bydlení a spotřebu, u nefinančních podniků naopak došlo k jejich dalšímu uvolnění.⁵
8. Výše uvedené indikátory lze souhrnně hodnotit tak, že česká ekonomika se nachází v růstové fázi finančního cyklu. Tu charakterizuje rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů. Zejména silná dynamika úvěrů domácnostem zvyšuje zranitelnost sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům. Podmínky na úvěrovém trhu se i nadále projevují ve zvyšování cen rezidenčních a komerčních nemovitostí nad úrovně konsistentní s vývojem fundamentálních faktorů. Tento vývoj implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu. Přestože od posledního zvýšení sazby došlo ve vývoji cyklických rizik ke změnám značícím mírný nárůst systémového rizika, ČNB ponechává prozatím sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na stávající úrovni 0,5 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 4. 2018 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 24. března 2017.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 24. března 2017.

¹ Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates (ESRB/2014/1).

² Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.

³ Doporučení B, odst. 1.

⁴ Dvě z nich vycházejí z metodiky ESRB, třetí odchylka – expanzivní úvěrová mezera – je představena blíže v ZFS 2015/2016, str. 81.

⁵ ČNB (2017): Šetření úvěrových podmínek bank, leden 2017.