V této práci analyzujeme rozpočet Evropské unie a vztah rozpočtu k novým členským zemím EU. Ukazuje se, že po rozšíření je nová Evropská unie výrazně heterogennější a revize rozpočtu EU je tedy na místě. Naše práce ukazuje,jak se novým členským státům daří naplňovat představy kodaňského summitu. Ukazuje se, že v roce 2004 tyto země nedokázaly čerpat přidělené prostředky, především v oblastech zemědělství a také strukturálních fondů. Na druhou stranu ovšem získaly více než bylo plánováno ve formě "kompenzace'. Ukazujeme dále, že pokud se má rozpočet EU zaměřit na podporu ekonomického růstu, bude nutné změnit některé jeho priority. Bylo by vhodné přehodnotit archaické programy typu společné zemědělské politik. Bohužel, závěrečné vyjednávání o úpravách finanční perspektivy na konci roku 2005 vedly spíše k posílení těchto setrvačných tendencí. Pomocí jednoduchého makroekonomického modelu ukazujeme, že stávající rozpočet EU je ve vztahu k ekonomickému růstu statisticky nevýznamný a že v řadě zemí může ekonomický růst dokonce snižovat pokud zohledníme distorční efekty zdanění.
Klíčová slova: rozpočet, Evropská unie, růst
Vydáno: prosinec 2006
Publikováno jako: „ The EU Budget Dispute - A Blessing in Disgiuse?", Finance a úvěr - Czech Journal of Economics and Finance, 57(7-8), str. 304-323, 2007
Ke stažení: RPN č. 1/2006 (pdf, 555 kB)