Tato publikace má dva cíle: za prvé, identifikovat a kvantifikovat potenciální náklady pro Českou ekonomiku v případě, že by splnění maastrichtského inflačního kritéria vyžadovalo dezinflaci; za druhé, posoudit a navrhnout opatření směřující k minimalizaci nákladů na splnění inflačního kritéria. Předpokládáme, že reálná apreciace koruny bude během referenčního období činit přibližně 1,5 %. Z tohoto předpokladu vycházejí tři simulace průběhu dezinflace. Výsledky ukazují, že snížení inflace o 0,5 procentního bodu, 1 procentní bod a 1,5 procentního bodu během období čtyř let povede ke kumulativnímu poklesu produktu ve výši 0,5 %, 1 % a 1,6 % meziročního potenciálního HDP. Časové omezení simulací implikuje, že čím kratší je čas stanovený pro dosažení určité nižší hodnoty inflace, tím vyšší je počáteční zvýšení úrokové míry a tím agresivnější měnověpolitické pravidlo je zapotřebí. Výsledky simulací a pravděpodobná aplikace kritérií měnové konvergence jsou relevantní pro diskuzi o možnostech měnové politiky. Domníváme se, že z důvodu asymetrie maastrichtského kurzového kritéria, které poskytuje prostor spíše pro nominální apreciaci než pro depreciaci, by mělo převážit splnění inflačního kritéria. Ukazujeme také, že hlavním úkolem ČNB bude zaměřit se na dosažení úrovně inflace odpovídající předpokládané hodnotě maastrichtského inflačního kritéria s dostatečným předstihem před referenčním obdobím. To si může vyžádat snížení bodového inflačního cíle ČNB a prodloužení současného horizontu měnové politiky.
Vydáno: prosinec 2005
Klíčová slova: dezinflace, vstup do HMU, přijetí eura, maastrichtské inflační kritérium, měnová politika
Ke stažení: RPN č. 4/2005 (pdf, 428 kB)