Jan Filáček, Lucie Kokešová Matějková
Existence rozdílných názorů na měnověpolitických zasedáních je častá a je nedílnou součástí rozhodování nejvyššího orgánu centrální banky. Různé banky přitom tyto odlišné názory dávají najevo v rozdílné míře. Tento článek se zabývá výhodami a nevýhodami různé míry transparentnosti čtrnácti centrálních bank při zveřejňování odlišných názorů členů jejich měnověpolitických výborů. Zaměřuje se zejména na zkušenosti švédské Riksbank a České národní banky, které obě zveřejňují jmenovité argumenty v zápisech z měnověpolitických zasedání svých rozhodovacích výborů (tzv. attributed minutes). Tyto zápisy se jmenovitými argumenty, které Česká národní banka začala zveřejňovat v únoru 2020, podle nás poskytly účastníkům trhu a veřejnosti možnost lépe porozumět názorům jednotlivých členů bankovní rady. Rovněž lze tvrdit, že se zvýšil komfort členů bankovní rady, neboť mají nyní větší prostor pro vyjádření a vysvětlení svých individuálních argumentů.
JEL kódy: D71, D83, E52, E58
Klíčová slova: komunikace centrálních bank, nesouhlas, zápisy, měnověpolitické výbory, transparentnost
Vydáno: prosinec 2022
Ke stažení: RPN No. 2/2022 (pdf, 563 kB)