Mojmír Hampl, Tomáš Havránek
Řada empirických studií tvrdí, že centrální banky s nízkou úrovní vlastního kapitálu tolerují systematicky vyšší inflaci. Pokud tomu tak skutečně je, centrální banky by měly dbát na úroveň kapitálu a nezacházet s ním pouze jako s reziduem svých politik. V tomto článku poskytujeme kvantitativní shrnutí této literatury za pomoci statistických metod meta-analýzy. Analyzujeme 176 publikovaných odhadů efektu finanční síly centrální banky na inflaci a pozorujeme, že 86 % těchto odhadů je záporných, což by skutečně podporovalo tvrzení, že nízká úroveň kapitálu vede k vyšší inflaci. Ukazujeme ale, že tato literatura trpí silnou publikační selektivitou, tedy důrazem na publikaci intuitivních a statisticky významných výsledků. Když literaturu o toto vychýlení očistíme, zjišťujeme, že v průměru neexistuje žádná evidence pro vliv kapitálu centrálních bank na inflaci. Tento výsledek se nezmění, i když použijeme různé regresní a neparametrické modely publikační selektivity.
JEL kódy: C83, E58
Klíčová slova: kapitál centrální banky, inflace, měnová politika, publikační selektivita, ražebné
Vydáno: říjen 2018
Ke stažení: RPN No. 1/2018 (pdf, 266 kB)