Zkoumáme, do jaké míry mohou vysoké čisté nahrazovací poměry mezi příjmy domácností ze zaměstnání a jinými příjmy než ze zaměstnání způsobovat distorze v motivaci k práci. Za pomoci mikrosimulačního modelu zjišťujeme, že čisté nahrazovací poměry jsou zvláště vysoké u domácností s pracujícím partnerem a dětmi. Přestože se čisté nahrazovací poměry v letech 1996–2006 mírně snížily, jelikož mzdy rostly rychleji než sociální dávky, zůstává výskyt pastí nezaměstnanosti vysoký. Především má přibližně třetina všech zaměstnaných osob nízkou motivaci k tomu, aby se vyhnula krátkým obdobím nezaměstnanosti s poskytovanými dávkami v nezaměstnanosti, a pasti nezaměstnanosti jsou také rozšířené mezi nezaměstnanými. Výskyt pastí nezaměstnanosti se v roce 2007 navzdory reformě dávek dále zvýšil. Čisté nahrazovací poměry zvyšuje zejména příspěvek na bydlení, který byl přepracován, aby zohledňoval výši nákladů na bydlení, a způsobuje tak distorze v motivaci k práci především u domácností s dětmi. Kromě toho navýšení rodičovského příspěvku může u oprávněných osob prodloužit období bez zaměstnání, čímž dojde u nepracujících rodičů k vyšší ztrátě lidského kapitálu. To je zejména důležité v případě osaměle žijících rodičů, kteří jsou vystaveni nejvyšší specifické míře nezaměstnanosti, a také v případě dlouhých období nezaměstnanosti u všech typů domácností. Přestože vazba mezi čistými nahrazovacími poměry a stavy a toky na trhu práce není u všech typů rodin přímá, další výzkum by se měl zaměřit na chování konkrétních typů domácností na trhu práce.
Klíčová slova: nabídka práce, mikrosimulační modely, čistý nahrazovací poměr, dotazníkové šetření, past nezaměstnanosti
Vydáno: prosinec 2007
Ke stažení: CNB WP No. 9/2007 (pdf, 4,7 MB)
Publikováno jako: Galuščák, K., Pavel, J. (2012): Taxes and Benefits: Work Incentive Effects of Policies. Czech Journal of Economics and Finance, 62(1), 27–43.