Lukáš Pfeifer, Martin Hodula, Libor Holub, Zdeněk Pikhart
Navrhovaný soubor opatření na reformu kapitálové regulace bankovního sektoru EU předpokládá zavedení minimální hodnoty pákového poměru jako (rizikově nevážené) obezřetnostní pojistky. V tomto článku využíváme data pro ČR na úrovni jednotlivých bank, abychom prozkoumali implikace začlenění pákového poměru do rámce kapitálové regulace. Naše výsledky potvrzují, že kapitálový a pákový poměr se vzájemně doplňují. Na druhou stranu, je-li minimální pákový poměr pro některé instituce závazný, zvýšení makroobezřetnostních kapitálových rezerv nemusí nutně vést ke skutečnému nárůstu kapitálu a odolnosti těchto institucí. Popisujeme proto možnosti nastavení makroobezřetnostního pákového poměru, které by zachovaly účinnost makroobezřetnostní politiky. Dále odvozujeme kanály, jejichž prostřednictvím by mohl být kapitálový a pákový poměr ovlivňován, a testujeme funkčnost těchto kanálů. Zjišťujeme, že pákový poměr je mnohem méně procyklický než kapitálový poměr.
JEL kódy: G21, G28
Klíčová slova: kapitálový poměr, pákový poměr, makroobezřetnostní politika, regulace
Vydáno: prosinec 2018
Ke stažení: CNB WP 15/2018 (pdf, 663 kB)