Jakub Grossmann
Tento článek měří dopady nárůstů minimální mzdy na zaměstnanost nízkovýdělkových zaměstnanců v České republice v letech 2012-2017, kdy kumulativní nárůst minimální mzdy činil 37 procent. Pro určení kauzálního vztahu využíváme identifikační strategii podobnou té, jež byla použita například v Machin, Manning a Rahman (2003). Výsledky měříme na úrovni pracovních buněk, které jsou tvořeny kombinací firmy, povolání a regionu, ve kterých zaměstnanci pracují. Naše výsledky naznačují, že zkoumané nárůsty minimální mzdy měrně navýšily mzdy nízkovýdělkových pracovníku a zároveň neměly výraznější dopad na změnu zaměstnanosti.
JEL kódy: J31, J38, J68
Klíčová slova: Česká republika, pracovní buňky, minimální mzda, míra vystavení nárůstům minimální mzdy
Vydáno: srpen 2021
Ke stažení: CNB WP 2/2021 (pdf, 775 kB)