Jaromír Baxa, Tomáš Šestořád
Po zavedení kurzového závazku a okamžitém oslabení české koruny v roce 2013 o 7 % sice došlo k obnovení ekonomického růstu, avšak inflace zůstala nízká. V důsledku toho Česká národní banka vrátila svoji měnovou politiku k normálu až po více než třech letech. Za pomoci modelu VAR s časově proměnlivými parametry a se stochastickou volatilitou ukazujeme, že tento vývoj nebyl překvapivý. Průsak směnného kurzu do cenové hladiny se po roce 2000 postupně snižoval, což naznačovalo omezené potenciální dopady kurzového závazku na inflaci. Na druhou stranu se zvyšoval průsak kurzu do ekonomického růstu. Tyto výsledky platí i v případě, kdy ze vzorku vyloučíme období trvání kurzového závazku i období nulové dolní meze úrokových sazeb, a jsou robustní vůči dalším citlivostním analýzám. Naše výsledky je možné vysvětlit bud’ zploštělou Phillipsovou křivkou, nebo rostoucí kvalitou českého vývozu a účastí v globálních hodnotových řetězcích, případně malým dopadem poklesu směnného kurzu do inflačních očekávání, když kurzový závazek není doprovázen dočasným cílováním cenové hladiny. Upozorňujeme také na užitečnost modelů zohledňujících časovou proměnlivost parametrů pro analýzu měnové politiky.
JEL kódy: C32, E52, F41
Klíčová slova: kurzový závazek, průsak kurzu do ekonomiky, parametry měnící se v čase, vektorová autoregrese, nulová dolní mez úrokových sazeb
Vydáno: únor 2019
Ke stažení: CNB WP 1/2019 (pdf, 1,3 MB)