Empirické důkazy na mikroúrovni naznačují, že ředitelé podniků regulují výrobu tak, že využívají kapitál v rámci nekonvexních mezí. Stávající modely měnového transmisního mechanismu (MTM) ovšem předpokládají, že výrobní jednotky regulují výrobu plynule. Cílem této práce je určit, zda tyto nekonvexnosti na úrovni podniků mají kvantitativně významný vliv na MTM. Za tímto účelem nahrazujeme funkci plynulé výroby v protoypickém modelu MTM nesourodými podniky, které regulují výrobu v rámci tří nekonvexních mezí: přerušované výroby, práce na směny a práce o víkendech. Nastavujeme model tak, aby statické využití těchto mezí bylo v souladu s údaji USA. Zjišťujeme, že nekonvexnosti oslabují reakce souhrnné ekonomické aktivity a cen na měnověpolitické šoky přibližně o 50 procent oproti standardnímu modelu, a tudíž významně snižují účinnost MTM. Vzhledem k různorodosti a diskrétním volbám na úrovni podniků ovlivňuje měnové politika rozhodnutí o výrobě pouze v případě “mezních” podniků – těch, kterým je téměř lhostejné, který výrobní plán se zvolí. V rovnováze je míra takových podniků malá. Na rozdíl od obecně rozšířeného přesvědčení se navíc s mírou využití kapacity v průběhu hospodářského cyklu příliš nemění kvantitativní vlivy měnověpolitických šoků na agregátní výstup. Vliv inflace se ale v průběhu hospodářského cyklu při přetrvávajících měnověpolitických šocích výrazně mění.
Klíčová slova: asymetrie, různorodé podniky, měnový transmisní mechanismus, nekonvexnosti, nelineární aproximace
Vydáno: prosinec 2005
Ke stažení: CNB WP No. 9/2005 (pdf, 344 kB)