Viktor Kotlán
Pomocí jednoduché jednorovnicové metody mnoho studií ukázalo, že časová struktura úrokových sazeb nebo její aproximace – časové rozpětí – je užitečným ukazatelem budoucí inflace nebo budoucí reálné ekonomické aktivity. Tato práce se ale domnívá, že nedostatky jednorovnicové metody mohou přinést výsledky, které jsou zkreslené, a že prediktivní schopnost musí být analyzována zevnitř modelového rámce. Zvolili jsme jednoduchý makroekonomický model malé otevřené ekonomiky a v jeho rámci zkoumali prediktivní vlastnosti časového rozpětí . Hlavní příspěvek této práce do odborné literatury je trojí. Zaprvé ukazujeme, že prediktivní schopnost časového rozpětí nezávisí na struktuře, ale na měnové politice. Zadruhé se domníváme, že prediktivní schopnost časového rozpětí vzhledem
k budoucí inflaci (reálné ekonomické aktivitě) se zvyšuje , jestliže je v reakční funkci centrální banky kladen větší důraz na stabilizaci inflace (reálné ekonomické aktivity). Zatřetí ukazujeme, že pochopení způsobu, jakým jsou tvořena očekávání, je důležitým předpokladem pro použití časového rozpětí jako ukazatele. Kromě těchto obecných zjištění se zkoumá prediktivní schopnost časového rozpětí v kontextu české ekonomiky. Je ukázáno, že časové rozpětí mezi jednoroční a tříměsíční úrokovou sazbou PRIBOR ve výši jednoho procentního bodu naznačuje očekávání agentů, že inflace bude v budoucnosti po dobu šesti čtvrtletí téměř o jeden procentní bod nad inflačním cílem.
Klíčová slova: časové rozpětí, měnová politika, makroekonomické modelování
Vydáno: říjen 2002
Vydáno jako: "Časová struktura úrokových sazeb a měnová politika v malém makroekonomickém modelu", Finance a úvěr - Czech Journal of Economics and Finance, 4/2002
Ke stažení: CNB WP No. 1/2002(pdf, 878 kB)