Kamil Galuščák, Gábor Kátay
Tento článek analyzuje, do jaké míry jsou rozdíly mezi zeměmi v agregátní míře participace vysvětleny odlišností systémů daní a dávek. Zkoumáme příklad dvou zemí, České republiky a Maďarska, které přes řadu podobností vykazují značné rozdíly v mírách participace. Nejprve na českých datech o domácnostech replikujeme odhady nabídky práce získané pro Maďarsko v Benczúr a kol. (2014). S využitím těchto dvou porovnatelných odhadů simulujeme, jak by se agregátní míra participace změnila v jedné zemi, pokud by tato země přejala systém daní a dávek z druhé země. Naše výsledky ukazují podobné elasticity nabídky práce v obou zemích, což naznačuje, že individuální preference jsou v obou zemích v podstatě identické. Výsledky simulací ukazují, že zhruba polovina celkového rozdílu v mírách participace populace ve věku 15–74 let může být vysvětlena rozdíly v daních a dávkách. Největší efekt je pozorován u vdaných žen, resp. žen v plodném věku, což vztahujeme ke štědřejšímu systému dávek v mateřství v Maďarsku ve srovnání s Českou republikou.
JEL kódy: C63, H24, I38, J22, P50
Klíčová slova: mezinárodní srovnání, nabídka práce, mikrosimulace, míra participace, systémy daní a dávek
Vydáno: prosinec 2014
Ke stažení: CNB WP 10/2014 (pdf, 1 MB)