Je inflační perzistence v nových členských státech EU srovnatelná s inflační perzistencí v zemích eurozóny? Domníváme se, že perzistence u těchto dvou skupin zemí není tak rozdílná, jak by se dalo čekat. Potvrzujeme, že při analýze nových členských státu je vzhledem k rozsahu konvergenčního procesu, jímž prošly, třeba pečlivě pracovat s běžnými metodami odhadů. Ukazujeme, že v důsledku častých strukturálních změn v časových řadách inflace v nových členských státech parametrická statistická měření předpokládající konstantní střední hodnotu přinášejí v případě nových členských států výrazně vyšší odhady perzistence než v případě zemí eurozóny. Použití v čase proměnlivé střední hodnoty vede ke změně tohoto výsledku a naznačuje u nových členských států podobnou nebo nižší inflační perzistenci ve srovnání se zeměmi eurozóny. Strukturální měření ukazují, že při vysvětlování dynamiky inflace v nových členských státech může být zpěthledící chování významnější složkou než v zemích eurozóny.
Klíčová slova: inflační perzistence, nová hybridní Phillipsova křivka, nové členské státy, v čase proměnlivá střední hodnota
Vydáno: prosinec 2007
Ke stažení: CNB WP No. 10/2007 (pdf, 554 kB)
Publikováno jako: Franta, M., Saxa, B., Šmídková, K. (2010): The Role of Inflation Persistence in the Inflation Process in the New EU Member Countries, Czech Journal of Economics and Finance (Finance a úvěr), 60(6), pp. 480–500.