Intertemporální omezení státního rozpočtu uvádí, že veškerá vládní pasiva musí být financována buď touto, nebo budoucími generacemi. Metoda generačního účetnictví zapracovává očekávaný demografický vývoj a parametry současné fiskální politiky do intertemporálního omezení státního rozpočtu. Na rozdíl od státního dluhu a schodku se ukazatele vycházející z generačního účetnictví dívají do budoucna a poskytují nám další informace o současné fiskální politice. K vyhodnocení udržitelnosti státních rozpočtů jsme sestavili první soubor generačních účtů pro Českou republiku. Zjistili jsme, že reprezentativní žijící agent získá na dávkách více, než zaplatí v roce 2004 na daních, tj. že generační účet tohoto reprezentativního agenta je záporný. Kromě toho vládní dluh vyplývající ze současné fiskální politiky bude v roce 2150 celkem ve výši přibližně 300 % HDP v roce 2004. V neposlední řadě se zdá, že náklady na odloženou reformu příjmů a výdajů státního sektoru dosahují značné výše. Soudíme, že současná fiskální politika není udržitelná, tj. že státní rozpočty České republiky by měly být stabilizovány provedením změny současného systému daní a dávek a odrážet tak potenciální demografický vývoj.
Klíčová slova: fiskální udržitelnost, generační účetnictví
Vydáno: květen 2006
Publikováno jako: „Generational Accounts in the Czech Republic", Finance a úvěr - Czech Journal of Economics and Finance, 56 (7-8), s. 298-317, 2006.
Ke stažení: CNB WP No. 2/2006 (pdf, 1 010 kB)