Dochází u pěti zemí chystajících se na vstup do EU k náznakům nesladěnosti reálného kurzu? Budou stabilní reálné kurzy, požadované dvěma maastrichtskými kritérii, v těchto zemích v období před vstupem do HMU v souladu s fundamentálními ekonomickými veličinami? K odpovědi na tyto otázky používáme koncept fundamentálního reálného kurzu (FRER) a bereme při tom v úvahu specifické rysy zemí v pokročilejší fázi transformace. Model FRER aproximuje přínos z integrace dopadem přímých zahraničních investic na obchod a umožňuje větší deficit běžného účtu, jestliže je zahraniční zadluženost pod bezpečnou hranicí. Modelové koeficienty jsou nastaveny podle naší předchozí ekonometrické práce. Nejistoty ohledně základních předpokladů se řeší za pomoci testů citlivosti. Podle FRER se na konci roku 2001 objevily známky nadhodnocení u všech předvstupních ekonomik kromě Slovinska. Druhý hlavní poznatek se týká udržitelnosti stabilních reálných kurzů v období před vstupem do HMU. Stabilita reálných kurzů nebude v následujícím období automaticky v souladu s fundamentálními ekonomickými veličinami a FRER se navíc ve všech zemích chystajících se na vstup do EU nepohybuje stejným směrem. Tento poznatek naznačuje, že v nadcházejícím období bude třeba, aby byly devizové kurzy do jisté míry flexibilní.
Klíčová slova: základní reálné devizové kurzy, vstup do EU, vstup do HMU, modelování
Vydáno: prosinec 2002
Vydáno jako: „Estimates of Fundamental Real Exchange Rates for the Five EU Pre-Accession Countries,“ Prague Economic Papers, No. 4, 2003
Ke stažení: CNB WP No 3/2002 (pdf, 564 kB)