V této studii zkoumáme, zda výsledky hlasování o sazbách, které jsou zveřejňovány centrálními bankami, obsahují informace o měnové politice v budoucnu. V prvním kroku specifikujeme teoretický model, který popisuje rozhodování bankovní rady centrální banky, a pak simulujeme výsledky hlasování pro tři verze modelu: 1) demokratickou, 2) konsenzuální a 3) oportunistickou. Tyto tři verze se liší ve způsobu výměny informací mezi předsedajícím a ostatními členy bankovní rady. Model ukazuje, že výsledky hlasování obsahují informace o budoucí politice za podmínky, že existuje dostatečná nezávislost mezi hlasy jednotlivých členů bankovní rady a že není snadné z dostupných signálů určit optimální měnověpolitickou sazbu. Tyto podmínky jsou v souladu se simulacemi demokratické verze modelu. Ve druhém kroku ověřujeme závěry teoretického modelu na datech šesti zemí (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Švédsko, Velká Británie a USA). Ukazujeme, že těmto reálným datům nejlépe koresponduje demokratická verze modelu a tento závěr platí při různých testech citlivosti. Výsledky hlasování jsou tedy důležitým informačním zdrojem a jejich včasné zveřejňování zvyšuje transparenci měnové politiky.
JEL kódy: C78, D78, E52, E58
Klíčová slova: kolektivní rozhodování, měnová politika, transparence, zveřejnění hlasování
Vydáno: prosinec 2010
Ke stažení: WP ČNB 11/2010 (pdf, 1,1 MB)
Publikováno jako: Horváth, R., Šmídková, K., Zápal, J. (2012): Central Banks’ Voting Records and Future Policy. International Journal of Central Banking, 8(4), 1–19 (lead article).