Reakce ČNB na možnost zneužití zpoplatňování příchozích plateb

V minulých dnech se na serveru Britské listy objevil článek obviňující Českou národní banku z nečinnosti ve vztahu k možnému zneužívání zpoplatněných příchozích plateb.

V první řadě je třeba připustit, že pokud opravdu bude chtít někdo někomu znepříjemnit život zasíláním haléřových plateb, nebude přitom hledět na své vlastní náklady a bude znát číslo účtu příjemce vedeného bankou, která zpoplatňuje příchozí platby, může se mu to podařit. Kdokoliv, kdo je ochoten vynakládat čas a prostředky neúměrné škodám, jež způsobí, může záměrně zneužít řady jevů dnešního života. „Spamování“ haléři mezi takové možnosti patří.

Jiná věc ovšem je, jak s tímto problémem naložit, a v tom se autorem článku neshodneme. Poplatky jsou primárně věcí mezi zákazníkem a bankou, jsou součástí smlouvy, kterou klient a banka podepisují, a ČNB do tohoto obchodního vztahu nemůže vstupovat. Centrální banka se již v minulosti vyjadřovala proti snahám regulovat poplatkovou politiku bank a tento svůj názor nezměnila. V poslední době dává ČNB za pravdu i vývoj na trhu, kde se objevují noví hráči, kteří tlačí cenu běžných bankovních služeb níže, a konkrétně v případě poplatku za příchozí platby řada bank již od jeho účtování ustoupila. Spotřebitel tedy má možnost volby. Nová, ale již platná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu ostatně zamezuje regulaci bankovních poplatků v členských státech Evropské unie.

Autor se v článku také zabývá možnostmi zneužití špatně vyplněných formulářů příkazů bez nákladů pro iniciátora. Bez uvedení konkrétních detailů považujeme autorova tvrzení za tendenční a popsané aktivity za postrádající smysl. Jsou-li nesprávně uvedena data na straně plátce, neprovede úhradu banka plátce. Jsou-li nesprávně uvedena data příjemce, neprovede banka příjemce úhradu buď vůbec (neexistující bankovní spojení) a vrací platbu bance plátce, nebo připíše úhradu na účet uvedený v příkazu k platbě.

I přesto, že se případy haléřových plateb již v praxi objevily, jde o akce, které i s ohledem na náklady „útočníka“ spojené s podáním příkazu k úhradě a poplatkem za převod nepředstavují systémový problém, a rozšíření této praktiky se neobáváme. Považujeme též za potřebné zdůraznit, že v konkrétním případě zasílání haléřů na konto sdružení „Ne základnám“ samoregulační mechanismy, vycházející z nutnosti finanční instituce dbát o svou reputaci, způsobily, že dotčená banka nebude dále účtovat poplatky za příchozí platby převyšující zaslanou částku, přičemž do té doby vyúčtované poplatky klientovi vrátila. Upozorňujeme rovněž, že poškození klienti se také mohou bránit v rámci občanskoprávního sporu s využitím § 424 občanského zákoníku upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Pavlína Bolfová
mluvčí ČNB