ČNB zveřejnila Analýzy sladěnosti 2025

Česká národní banka zveřejnila publikaci Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou (pdf, 1,8 MB), která poskytuje ucelený pohled na českou ekonomiku optikou dlouhodobého závazku ČR přijmout společnou evropskou měnu. Každý rok nezávisle hodnotí míru sladěnosti domácí ekonomiky s eurozónou a vedle toho upozorňuje na možná ekonomická rizika vstupu do měnové unie. Věnuje se také dění v eurozóně, zejména pak vzájemné ekonomické sladěnosti jejích členských zemí a rovněž vybraným institucionálním otázkám. Tato publikace je odborným analytickým materiálem z dílny expertů ČNB, který posuzuje tradičně vymezený okruh makroekonomických témat. Jeho součástí není doporučení ohledně přijetí eura ani hodnocení celkové výhodnosti či nevýhodnosti tohoto kroku. Rozhodnutí o stanovení cílového data pro vstup do eurozóny přísluší vládě ČR.

ČESKÁ REPUBLIKA

Analýzy české ekonomiky se zabývají mírou sladěnosti hospodářského vývoje ČR a eurozóny, která předurčí, nakolik by české ekonomice vyhovovala společná měnová politika eurozóny. Zkoumají také funkčnost přizpůsobovacích mechanismů, které by po ztrátě vlastní měnové politiky a flexibility měnového kurzu hrály klíčovou roli v tlumení dopadů případných asymetrických šoků na českou ekonomiku. Charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny lze na základě výsledku letošních analýz rozdělit do těchto tří skupin: 

1. Ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Do této skupiny se dlouhodobě řadí obchodní a vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou, která i nadále přispívá ke sladěnosti hospodářského cyklu ČR s eurozónou. Ta setrvává na vysokých hodnotách, což však může být jen dočasným jevem v důsledku obdobných dopadů silných globálních ekonomických šoků z posledních let. Vysoká obchodní provázanost s eurozónou ovlivňuje i financování tuzemských podniků, které zhruba z poloviny probíhá v eurech. Tento podíl se letos vlivem klesajícího úrokového diferenciálu dále nezvyšoval. Vývoj české koruny a eura vůči americkému dolaru zůstává sladěný, riziko by v případě přijetí eura nepředstavovala ani perzistence inflace, která se v ČR pohybuje na podobných hodnotách jako v eurozóně. V rámci přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky pozitivně vyznívá míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která i nadále patří k nejnižším v EU, a míra ekonomické aktivity obyvatelstva, která se z celkového hlediska neliší od zemí eurozóny (s výjimkou zapojení žen na trhu práce, které je v ČR oproti zemím eurozóny nadále relativně nízké). Také situace v českém bankovním sektoru zůstává příznivá, jeho odolnost vůči možným negativním šokům je i nadále vysoká.

2. Neutrálně vyznívající ukazatele

Do této kategorie nadále spadá hodnocení reálné ekonomické konvergence ČR k eurozóně, která od roku 2020 téměř neprobíhá. Dále sem můžeme zařadit sladěnost finančního cyklu ČR a eurozóny, sladěnost finančních trhů či úrokové rozpětí mezi tržními sazbami v ČR a eurozóně. Volatilita kurzu české koruny k euru se v posledním roce mírně snížila, nicméně v případě zapojení ČR do ERM II by mohla představovat problém. Neutrální hodnocení si zachovává i většina ukazatelů podobnosti transmise měnové politiky v ČR a eurozóně. V některých z nich se sice ČR od průměru měnové unie liší, z hlediska přijetí eura to však nelze označit za zásadní překážku. Euroizace české ekonomiky mimo úvěry nefinančních podniků zůstává relativně nízká, a přechod na euro tak může přinášet vyšší náklady než v jiných zemích. Hodnocení zadlužení českého sektoru vládních institucí vůči HDP, které se nadále nachází výrazně pod 60% hranicí maastrichtského kritéria, vyznívá rovněž neutrálně. Z ukazatelů trhu práce má neutrální vyznění zdanění práce a podíl kratších úvazků na zaměstnanosti, který nicméně i přes mírný nárůst zůstává na relativně nízké úrovni. Konkurenceschopnost české ekonomiky dle ukazatele vydávaného Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu zůstává solidní.

3. Ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Mezi tyto ukazatele se řadí nedokončený proces ekonomické konvergence České republiky k eurozóně z pohledu cenové hladiny a mzdové úrovně. Jejich odstup od průměru eurozóny zůstává výrazný a v roce 2024 se navíc lehce zvýšil. Riziko asymetrických dopadů ekonomických šoků by v případě vstupu do eurozóny mohla představovat relativně nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou, která spočívá zejména v nadprůměrném podílu průmyslu na domácím HDP a k jejímž změnám v posledních letech nedochází. Problémy přetrvávají rovněž na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky. Patří k nim pokračující nerovnováha českých veřejných financí či omezený prostor pro proticyklické působení fiskální politiky plynoucí z vysokého podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech státního rozpočtu. Riziko se pojí rovněž s otázkou dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, důchodová reforma přijatá na konci roku 2024 by však měla postupně přispívat k jejímu zlepšení. Na trhu práce představuje riziko nízká mobilita práce, která se projevuje malou ochotou zaměstnanců měnit práci či se za ní stěhovat.

EUROZÓNA

Ekonomika eurozóny se po sérii krizí stabilizovala. V roce 2024 se obnovil mírný růst HDP, který pokračuje i letos. Mezi členskými státy však nadále přetrvávají viditelné rozdíly v hospodářské výkonnosti i životní úrovni. U novějších členů eurozóny pokračuje reálná konvergence, zatímco zakládající členské země vykazují spíše nevýraznou hospodářskou dynamiku. Inflace v eurozóně se vrátila k inflačnímu cíli ECB, nicméně i v cenovém vývoji jsou mezi členskými státy patrné rozdíly. 

Fiskální disciplína zemí platících eurem se sice mírně zlepšila, strukturální slabiny ve fiskální oblasti však přetrvávají a stav jejich veřejných financí je i nadále neuspokojivý. Zásadním problémem zůstává vysoký dluh sektoru vládních institucí, přičemž vyšší hodnoty nadále vykazují zvláště státy jižního křídla eurozóny či Francie a Belgie. 

Rok 2025 byl v EU a eurozóně prvním rokem naplňování priorit Evropské komise v novém složení, z nichž lze zmínit například posílení konkurenceschopnosti EU, odstraňování regulatorní zátěže a zjednodušování legislativy. Nejvýznamnější událostí z hlediska vývoje eurozóny bylo schválení jejího rozšíření o Bulharsko, k němuž dojde k 1. lednu 2026. V oblasti prohlubování hospodářské a měnové unie a integrace eurozóny nedošlo v roce 2025 k zásadnímu vývoji. Strategická diskuse o dalším směřování bankovní unie, zejména co se týče aspektů sdílení rizik, z důvodu přetrvávajících zásadních názorových rozdílů mezi členskými státy v zásadě neprobíhala. 

S ohledem na nedokončenost některých klíčových projektů, které významně ovlivní fungování eurozóny (např. bankovní unie), a některé přetrvávající problémy hospodářské a měnové unie, včetně vysokého zadlužení řady členských států, je třeba konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny podstatné závazky, které mohou do budoucna pro Českou republiku z přijetí eura potenciálně vyplývat. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.  

INFOGRAFIKA

Dokument Analýzy sladěnosti vychází z platné Strategie přistoupení České republiky k eurozóně a její aktualizace z roku 2007. ČNB vypracováním tohoto dokumentu plní svůj závazek pravidelně hodnotit pokrok ČR při vytváření podmínek pro přijetí eura. Obsažené analýzy se zaměřují na tradičně vymezený okruh makroekonomických témat bez ambicí podat zhodnocení všech otázek relevantních z hlediska našeho vstupu do eurozóny. Předmětem posouzení není podrobná analýza dopadů vstupu do bankovní unie, včetně přenosu pravomocí v oblasti obezřetnostního dohledu a řešení krizí úvěrových institucí na nadnárodní úroveň a s tím spojených ekonomických a finančních dopadů, nákladů spojených se členstvím v ESM ani dalších, například právních a politických, aspektů vstupu do eurozóny. Hodnoceny nejsou ani důsledky vyplývající ze změn procesu vstupu do ERM II, který je nutnou podmínkou pro vstup do eurozóny. 

Analýzy sladěnosti zpracované ČNB jsou podkladem pro zprávu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, kterou společně vypracovává Ministerstvo financí ČR a ČNB a v souladu se Strategií přistoupení České republiky k eurozóně v ní hodnotí pokrok při vytváření podmínek pro přijetí eura. Aktualizace společného dokumentu má být vládě ČR předložena do konce března 2026.