Změna strategie správy devizových rezerv ČNB

• Devizové rezervy ČNB během devizových intervencí v letech 2013–2017 výrazně vzrostly. Co bude ČNB s takovým množstvím eur dělat?
• V čem tato změna strategie spočívá?
• Co si ČNB od rozdělení devizových rezerv slibuje?
• Kolik peněz má tedy ČNB stranou na případné devizové operace a kolik může investovat v dlouhodobějším horizontu?
• Pomůže nový přístup k devizovým rezervám vymazat nebo aspoň zmenšit ztrátu ČNB, která vzniká přepočtením devizových rezerv do korun v době, kdy její kurz posiluje?
• Bude ČNB investovat i do nějakých nových nástrojů?
• Když má teď ČNB tolik eur a jiných měn, nakoupí za ně také zlato?
• Chystá se ČNB investovat do akcií více než 10 % rezerv jako dosud?
• Přemýšlí ČNB vzhledem k výši svých rezerv o tom, že by je postupně odprodávala?

Devizové rezervy ČNB během devizových intervencí v letech 2013–2017 výrazně vzrostly. Co bude ČNB s takovým množstvím eur dělat?
ČNB si nakoupená eura ponechá ve svých devizových rezervách a bude je nadále investovat do kvalitních a bezpečných instrumentů. Skutečně výrazný růst objemu rezerv v souvislosti s devizovými intervencemi nám ale nabídl příležitost k přenastavení mixu rizika a výnosu, a proto ČNB po ukončení kurzového závazku přišla v druhé polovině roku 2017 s určitou úpravou strategie správy devizových rezerv.

V čem tato změna strategie spočívá?
Vzhledem k pětinásobnému růstu rezerv ČNB už nepotřebujeme mít pro případné operace na devizovém trhu k dispozici celý objem rezerv, ale jejich část můžeme uvolnit na dlouhodobější investice. Devizové rezervy ČNB jsme proto od 1. října 2017 rozdělili na dvě velká portfolia, tzv. tranše – likviditní a investiční. Jak už název napovídá, likviditní část by měla sloužit ke krytí okamžité potřeby cizí měny (např. v případě výpadku přílivu cizí měny ze zahraničí nebo naopak jejího výrazného odlivu). Naproti tomu investiční část slouží primárně k tvorbě zisku.
Likviditní část je složena pouze z eur a amerických dolarů, které investujeme do krátkodobých nástrojů jako např. do pokladničních poukázek s vysokým ratingem a krátkodobých repo a depozitních operací s centrálními bankami, které lze snadno převést do peněžní formy. V investiční části jsou vedle eur a dolarů zastoupeny také kanadský a australský dolar a švédská koruna a nástroje nesoucí sice vyšší riziko, ale zároveň také vyšší výnos, tj. například akcie.

Co si ČNB od rozdělení devizových rezerv slibuje?
Očekávaným dopadem tohoto rozdělení, kterému říkáme tranšování, je celkově vyšší očekávaný výnos. Investiční horizont investiční tranše je střednědobý, tj. okolo 5 let. Doposud byl náš investiční horizont 1–2 roky. V případě poklesu trhu je tak možné počkat, než na trhu dojde opět k oživení, a realizovat vyšší výnos než v případě krátkodobých investic. Jedná se o koncept, který byl motivován růstem devizových rezerv ve velké části světa. Tranšování proto postupně zavádějí i jiné centrální banky.

Kolik peněz má tedy ČNB stranou na případné devizové operace a kolik může investovat v dlouhodobějším horizontu?
K stanovení poměru likviditní a investiční tranše jsme si pomohli metodikou Mezinárodního měnového fondu. Ten vypracoval zjednodušený vzorec pro výpočet velikosti rezerv, která by měla pokrýt případné negativní ekonomické scénáře. V této formuli vystupuje výpadek exportních příjmů a odchod zahraničních investic, a to jak do domácích dluhopisů, tak do firemního kapitálu. Tuto formuli jsme použili pro výpočet likviditní tranše a zbytek rezerv jsme přesunuli do tranše investiční. Výsledek budeme pravidelně aktualizovat podle toho, jak se budou vyvíjet předmětné ekonomické ukazatele. K 1. říjnu 2017 to vyšlo tak, že jsme devizové rezervy mezi tyto dvě tranše rozdělili zhruba v „paritním“ poměru, tj. zhruba 1:1. V likviditní tranši bylo koncem roku 2017 celkem 56,7 mld. eur; zatímco v tranši investiční to bylo 64,8 mld. eur.

Pomůže nový přístup k devizovým rezervám vymazat nebo aspoň zmenšit ztrátu ČNB, která vzniká přepočtením devizových rezerv do korun v době, kdy její kurz posiluje?
Jak samotná cizoměnová aktiva, tak jejich výnos se v účetnictví přepočítávají do korun. Změna kurzu koruny vůči cizím měnám tak zákonitě vstupuje do výsledku hospodaření ČNB. Funguje to tak, že posílení koruny, a tedy oslabení cizí měny, logicky znamená ztrátu, zatímco oslabení koruny a posílení cizí měny znamená zisk. I když se v případě ztráty ČNB jedná o účetní položku, která se převede do dalšího období, je možné ji ovlivňovat výší výnosů z rezerv. Pokud by koruna posilovala, bude důležité jednak jak moc a také to, jaký bude výnos z námi držených investičních nástrojů. Zjednodušeně řečeno: 1% posílení koruny a 1% výnos v cizí měně budou mít na hospodaření neutrální vliv.

Bude ČNB investovat i do nějakých nových nástrojů?
V rámci Evropy může ČNB nově investovat do tzv. hypotečních pokrytých dluhopisů, které jsou určitou analogií k hypotečním zástavním listům v ČR. V USA zase můžeme nově nakupovat mortage–backed securities, tj. cenné papíry kryté hypotékami a agenturní zárukou. Zavádění těchto rozhodnutí do praxe ale ještě nějakou dobu potrvá. Obecně platí, že rozšiřování okruhu nových nástrojů bude postupný proces, v němž bude ČNB i nadále klást důraz na investice do bezpečných a likvidních instrumentů s relativně nízkým rizikem a předvídatelným výnosem.

Když má teď ČNB tolik eur a jiných měn, nakoupí za ně také zlato?
Mezi centrálními bankami ani dalšími institucionálními investory zdaleka nepanuje shoda o tom, do jaké míry je zlato relevantním investičním nástrojem. Naše domácí diskuse akcentuje pouze psychologickou stránku, a sice to, že lidé zlato vnímají jako uchovatele hodnoty. Pro potřeby rezerv centrálních bank ale zlato není šťastným nástrojem – není dostatečně likvidní, jeho uchovávání s sebou přináší vysoké náklady a v jeho ceně dochází k častým výkyvům. Zlato proto není primárním aktivem, do kterého bychom naše devizové rezervy směřovali. Je možné, že nás emise zlatých pamětních mincí nebo budoucí vstup do eurozóny jednou donutí objem zlata o něco málo navýšit. I tak by ale odpovídalo pouze jednotkám procent našich veškerých rezerv.

Chystá se ČNB investovat do akcií více než 10 % rezerv jako dosud?
Takto nastavený cíl považujeme za optimální. Proto momentálně o jeho navýšení neuvažujeme.

Přemýšlí ČNB vzhledem k výši svých rezerv o tom, že by je postupně odprodávala?
ČNB v minulosti program odprodejů části devizových rezerv měla, ale ukončila jej před spuštěním kurzového závazku. Jeho hlavním smyslem bylo zpomalovat růst rezerv z důvodu jejich výnosů. Pokud jsme tento nástroj používali v době, kdy byly rezervy čtyřikrát nižší, byl by celkem logickým nástrojem i dnes. Ovšem stejně tak logické je, že efekt by byl přibližně čtyřikrát nižší, protože nelze očekávat, že bychom byli schopni na trhu umístit více eur než před rokem 2013, aniž bychom pohnuli kurzem koruny vůči euru. Kurz koruny je stále natolik citlivý, že momentálně o obnovení takového programu neuvažujeme.