• Devizové rezervy

Vliv devizových rezerv na hospodaření ČNB

Proč ČNB vytvořila v roce 2017 ztrátu? Ještě v roce 2016 přece měla zisk...
Jedná se o ztrátu způsobenou přepočtením devizových rezerv do korun. Od doby, co ČNB v dubnu 2017 ukončila devizové intervence, totiž koruna postupně posiluje. To se projevuje v poklesu hodnoty našich devizových rezerv, které musíme kvůli účetním pravidlům přepočítat z cizích měn do českých korun. Hodnota devizových rezerv ke konci roku 2017, vyjádřená v korunách, je nižší než o rok dříve, kdy byla koruna slabší. A právě tento rozdíl v ocenění devizových rezerv způsobuje ČNB ztrátu.

Kdo ztrátu ČNB zaplatí? Budou to daňoví poplatníci?
Podle Ústavy ČR i primárního práva Evropské unie je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. Určitě to tedy není maximalizace jejího zisku. Účetní ztráty ČNB, které plynou z posílení kurzu, navíc nemají žádné přímé dopady do vládních financí ani do ekonomického vývoje. Je to vlastně nerealizovaná, účetní ztráta. Stejně jako v minulosti ČNB své ztráty ponechá ve své bilanci a uhradí je ze svých budoucích zisků.

Máme se obávat ztráty ČNB? Nemůže to v ekonomice způsobit nějaké problémy?
Rozhodně ne. ČNB měla také v minulosti střídavě zisk i ztrátu. Ztráty naší centrální banky souvisejí s vývojem české ekonomiky od konce 90. let – poměrně rychle jsme dosáhli nízké inflace, ale přibližování úrovně české ekonomiky k Západu se v ekonomice muselo nějak projevit. Místo růstu cen, který by byl rychlejší než v bohatších zemích, se tak toto „dohánění“ odráželo v postupném posilování koruny, a tudíž i v nutnosti přeceňovat devizové rezervy ČNB v korunách směrem dolů. Například v roce 2007 dosáhla kumulovaná ztráta ČNB téměř 200 miliard korun a trvalo sedm let, než byla plně uhrazena. Tehdy to přitom nikoho příliš netrápilo. Ztráta pro ČNB nepředstavuje problém – centrální banka bude vždy schopna svým finančním závazkům dostát.

ČNB ale přeci v minulosti vytvářela zisk. Co se s ním stalo?
Ano, je to tak. Například v období let 2013–2014 tehdejší oslabení kurzu koruny naopak přispělo k tomu, že ČNB dosáhla zisku a uhradila tak kumulovanou účetní ztrátu z předchozích let. ČNB tedy svůj zisk obvykle používá buď k financování minulých ztrát, nebo ho uloží ve svém rezervním fondu, aby pokryla případné budoucí ztráty. Teprve poté, co by byl dostatečně naplněn rezervní fond, by došlo na třetí možnost, kterou je odvedení zisku nebo jeho části do státního rozpočtu. To se ale v historii ČNB stalo pouze jednou, a to v roce 1993 ve výši necelých 45 milionů korun. Toto tedy není v ČR zavedená praxe a státní rozpočet na příjmy ČNB nijak nespoléhá.
 

Zpět na seznam