PSM k 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu - soutěž
1) Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2007.
2) Soutěž se řídí ustanoveními § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.
3) Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu. Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu, nejstaršího dochovaného mostu v Praze a její významné dominanty.
4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel. Zásadní podmínkou je, aby pod jednou značkou byl předložen kompletní návrh mince, tj. alespoň jeden avers a jeden revers.
5) Na lícní straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu 'ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky '200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit
a) buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky , případně doplněná drobným dekorem vztahujícím se k tématu mince,
b) nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince .
Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněná tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem 1 . Upozorňujeme, že dobová heraldická zvířata (originály ze 14. století) jsou zobrazena v erbech na východním průčelí Staroměstské věže Karlova mostu.
Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).
Na rubové straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se ke Karlovu mostu, nápis nebo opis " POLOŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAMENE KARLOVA MOSTU' a letopočty "1357 - 2007'. Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).
Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.
Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Ražena bude také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mince špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v sekci peněžní a platebního styku České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 22441-2999, po dohodě se sekretářkou komise v pracovní dny od 9 do 15 hod 2.
1 Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev, moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je na oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, za vhodnější se považuje čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat.
2 České a československé pamětní mince a některé jejich sádrové modely lze shlédnout i v Expozici České národní banky. Podrobnější informace o Expozici ČNB a možnosti ji navštívit jsou k disposici na internetových stránkách ČNB http://www.cnb.cz/.
6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 26. května 2006 (pátek) na adresu:
a) pro osobní styk
Česká národní banka
Sekce peněžní a platebního styku
Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.)
Doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
b) pro osobní doručení mimo den uzávěrky
Česká národní banka - podatelna
vchod ze Senovážné ul.,
na dveřích proti vchodu mezi turnikety jsou uvedena telefonní čísla, na která je nutno volat a uvést, že jde o odevzdání sádrového modelu.
Doba příjmu: 7.00 až 17.00, v pátek 7.00 až 15.00 hod.
c) pro osobní styk v den uzávěrky
Česká národní banka, rovněž vchod ze Senovážné ul., salónek pro návštěvy (chodba vpravo za vchodem)
Doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
Ke každému návrhu musí být připojena zalepená obálka označená stejnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce. Doporučuje se uvést i telefonní číslo pro případ nutnosti rychlého spojení. Žádáme autory, aby na lístku s adresou uvedli i číslo účtu včetně specifického symbolu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz. Pokud se údaje nemění, stačí uvést jméno autora a značku s poznámkou "údaje nezměněny'.
Návrhy odeslané poštou musí být avizovány poštou doporučeným dopisem na adresu uvedenou v tomto bodu, e-mailem na adresu Petra .Madarova @cnb . nebo telefonicky na číslo uvedené v bodech 5 a 7. V oznámení je nutno uvést podací číslo odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na PSM Karlův most". Zásilky doručené osobně do ČNB rovněž musejí být řádně zabaleny, aby nemohlo dojít k jejich poškození, zásilky předávané na podatelnu je nutno označit " Sádrové modely pro sekci peněžní a platebního styku'.
7) Soutěžní návrhy zhodnotí komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro komisi zajišťuje sekretářka komise, Mgr. Petra Madarová, pracovnice sekce peněžní a platebního styku České národní banky, tel. 22441-2999.
8) Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:
I. cena ..................... Kč 30.000,-
II. cena ..................... Kč 23.000,-
III. cena ..................... Kč 17.000,-
Kromě toho může komise rozhodnout o udělení odměn i dalším hodnotným návrhům. Komise může rovněž od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni. Ceny, odměny a režijní příspěvky vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise.
V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.
Ceny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.
9) Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen, nebo návrh z užší soutěže.
Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2007) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,-, a to na základě smlouvy uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh smlouvy o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů poté, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného návrhu.
V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání smlouvy. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.
Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I., II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, který získal první cenu, částku 20.000 Kč.
10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč 10.000,-, se stávají vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Karlův most
Dne 9. července roku 1357 položil král Karel IV. základní kámen pro stavbu nového kamenného mostu, který měl nahradit most Juditin, jenž se zřítil při povodni roku 1342. Pražský nebo také Kamenný most patřil ve své době délkou 516 m, šířkou 9,5 m a 16 pilíři k nejmohutnějším stavbám tohoto druhu. Byl postaven z pískovcových kvádrů podle plánů, za jejichž autora ( a také za prvního stavitele mostu) bývá v některých pramenech uváděn Petr Parléř, názory na to se však různí. Aby most lépe odolával povodním než jeho předchůdce, jeho oblouky byly vyšší a vozovka výše nad hladinou řeky. Přesto byl povodněmi rovněž mnohokrát silně poškozen, poprvé hned dva roky po zahájení stavby a před svým dokončením pak ještě několikrát. Tyto události, zejména velká povodeň v r. 1367, způsobily, že se stavba mostu protáhla a Karel IV. se jeho otevření v r. 1402 již nedočkal. Povodně poškodily Karlův most i v dalších letech. V r. 1432, tedy nedlouho po dokončení, zbořila velká voda pět pilířů, další dva pilíře a tři klenby strhla povodeň v r. 1890.
Karlův most, který své dnešní pojmenování nese od r. 1870, neodmyslitelně patří k panoramatu Prahy. Na malostranské straně je uzavřen dvěma věžemi, z nichž menší pochází ze zříceného Juditina mostu a vyšší byla dokončena r. 1407, na druhém břehu věží Staroměstskou, která stojí na pilíři mezi 1. a 2. obloukem mostu. Její výstavba byla zahájena brzo po založení mostu, přízemí bylo dokončeno r. 1373. Vyšší patra a sochařská výzdoba vznikaly postupně až do závěru 14. stol. Originální výzdoba se dochovala prakticky jen na východní straně (západní průčelí bylo zničeno Švédy), kde jsou nad řadou znaků zemí České koruny umístěny postavy Karla IV. a Václava IV. Mezi nimi na miniatuře mostu stojí sv. Vít se znaky římské říše a českého království po stranách, nad ním je štít se svatováclavskou orlicí a plastika lva. Ve středních výklencích horního patra stojí sochy dalších zemských patronů, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda.
Sochařská výzdoba mostu pochází většinou ze 17. století. Z výzdoby románského Juditina mostu se zachoval tzv. Bradáč, pískovcový reliéf mužské vousaté hlavy, který je zazděn ve zdi nábřeží pod křižovnickým klášterem. Nejstarší sochou mostu byl pískovcový Bruncvík, rytíř s taseným mečem, který byl r. 1506 vztyčen na jednom z mostních pilířů poblíž Kampy. Horní polovina jeho postavy byla zničena švédskou dělostřelbou r. 1648; spodní část i se soklem je v Lapidáriu Národního muzea. Současná socha od Ludvíka Šimka je z konce 19. století. Druhou nejstarší sochou je sousoší sv. Kříže - Kalvárie, které r. 1629 nahradilo původní, patrně gotický kříž. Za bojů se Švédy byla Kristovi ustřelena hlava. Před r. 1657 byla na mostě vztyčena ještě socha sv. Jana Nepomuckého, kterou r. 1683 nahradila socha bronzová. Od té doby až do r. 1714 byla výzdoba postupně doplňována díly významných sochařů (např. M. B. Brauna, J. Brokofa, F. M. Brokofa, M. V. Jäckela). Dnes je na mostě celkem 30 soch a sousoší, na každé straně 15. Sochy byly často opravovány i vyměňovány, např. po povodních, kdy se část výzdoby zřítila do Vltavy. Od r. 1900 jsou některé originály na místě nahrazovány kopiemi.
Karlův most byl svědkem i účastníkem mnoha pohnutých událostí. V r. 1621 byly na cimbuří Staroměstské věže potupně vystaveny uťaté hlavy popravených českých pánů, v r. 1648 se na něm bojovalo se Švédy, o 200 let později sehrál významnou úlohu v obraně proti rakouskému generálu Windischgrätzovi, za války o dědictví rakouské měl být v zájmu lepší obrany stržen jeden mostní oblouk, což se však vojákům naštěstí nepovedlo. Je s ním spojena i řada legend a pověstí, z nichž neznámější je pravděpodobně pověst o vejcích vařených natvrdo, která na stavbu mostu dopravily Velvary. Existují však i méně známé pověsti o sv. Kříži, Bruncvíkově soše i o stavbě mostu. Jedna z nich vypráví o staviteli mostu resp. jeho pomocníkovi, kterému ďábel vždy v noci shodil veškeré dílo postavené přes den. Stavitel proto s ďáblem uzavřel smlouvu, že mu dá duši toho, kdo první na most vstoupí, až bude dokončen. Plánoval, že na most vypustí jako prvního kohouta, aby ďábla obelstil. Ďábel se však - na rozdíl od pohádek - obelstít nenechal, proměnil se v zednického tovaryše a šel za stavitelovou manželkou, které řekl, že její choť byl na mostě zraněn. Ta okamžitě běžela k mostu a vstoupila na něj - v tom okamžiku zmizela. Každou půlnoc pak její duch bloudil po mostě a žalostně kvílel, dokud ho zbožný pozdrav jakéhosi venkovana, co po mostě procházel, nevysvobodil.
Prameny textu:
Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty, Academia, Praha 1985, Ctibor Rybár a kol.: Co je co o Praze, ČTK - Pressfoto, Praha 1989, Ctibor Rybár: Praha, průvodce, informace, fakty, Olympia, Praha 1975, Julius Košnář: Staropražské pověsti a legendy, Odeon, Praha 1992, Kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov, Praha 1996.
Obrázky:
Foto Karlova mostu ČNB, obrázek Hollarova Pražského mostu z r. 1631 byl převzat z knihy Václava Hlavsy Praha očima staletí, Panoráma, Praha 1984
Poznámka: V r. 2002 vydala Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou medaili k 645. výročí Karlova mostu podle návrhu akademického sochaře Jiřího Dostála. Medaili je možné si prohlédnout v katalogu mincovny na internetu na adrese www.mint.cz
.
Zpracovala: sekce peněžní a platebního styku, 15. 2. 2006