Jan Frait, viceguvernér ČNB
Úvodní slovo na odborné konferenci 30 let ČNB – cesta českého bankovnictví
Praha, 17. dubna 2023
Dobré dopoledne. Není nic snadnějšího než v těchto dnech zahajovat konferenci k 30 letům bankovnictví v ČR, protože tady máme bankovní sektor, který je zdravý, efektivní a moderní. Navzdory trendu ke koncentraci, který řadu let pozorujeme v mnoha sektorech ekonomiky, v našem bankovním sektoru vidíme stále silnou konkurenci mezi jednotlivými institucemi a také značnou rozmanitost, která je hnacím motorem inovací. Nemusíme se přitom chválit mezi sebou navzájem, lépe to za nás někdy udělají jiní. Respektovaný podnikatel Radim Jančura v jednom ze svých letošních rozhovorů v médiích uvedl věty, které nyní ocituji: „Víte, v Česku nejlépe funguje bankovní sektor. Banky korigují vaše podnikání a jsou mnohdy důležitější než management. Říkají vám, kdy brzdit, kdy přidat a něco koupit. A banky nám věří a v investicích nás podporují.“ Jsem přesvědčen, že je to trefný popis stavu věcí, že je to především vaše zásluha a za to bych vám chtěl jménem vedení České národní banky poděkovat.
Třicet let je relativně dlouhá doba a ne vše bylo během ní ideální. Po nadějném začátku v první polovině 90. let přišla hluboká bankovní krize, v jejímž průběhu a také během navazující konsolidace zde nezůstal kámen na kameni. Za mnou běží jména bank, které zde od počátku 90. let působí či působily. Některé z nich zanikly klidnou a přirozenou cestou; jiné způsobem, který nebyl zrovna uspořádaný. Ne všechna jména, která se ztratila z očí, jsou pouhou minulostí. Mnozí z nás vědí, že banky jsou specifickým tvorem – některé umí žít i desítky let po své klinické smrti. Ale to by bylo na jinou konferenci.
Já jsem přišel do České národní banky až „den poté“. V prosinci 2000, když již skončila vlna problémů malých bank a historií byla i existence Investiční a poštovní banky. Mohu vás ale ubezpečit, že pozůstatkům působení těchto institucí jsem věnoval společně se svými kolegyněmi a kolegy během dalších více než dvaceti let tisíce hodin práce, a stále tomu není úplný konec. Tomuto tématu i budování moderního bankovnictví na počátku 21. století se za chvíli budou věnovat povolanější: Pavel Racocha i další účastníci prvního panelu, který bude moderovat Zuzana Silberová, ředitelka sekce dohledu nad finančním trhem.
Pro mě osobně byl přelomovým okamžikem pád banky Lehman Brothers a nástup globální finanční krize v září 2008. V těch dnech jsem se zrovna nacházel ve Švýcarské národní bance. Pamatuji si, jak jsem na letišti v Curychu připravoval vstup do veřejného vyjádření České národní banky, že náš bankovní sektor je vysoce odolný a nejsou důvody ke znepokojení. To jsme mohli tvrdit s klidným svědomím. V té době jsme již rutinně prováděli zátěžové testy solventnosti a likvidity bank a od léta 2007 jsme také detailně hodnotili, jak by se mohly do stability našich bank promítnout problémy s hypotékami ve Spojených státech, Velké Británii a některých dalších evropských zemích. Měli jsme rovněž velmi dobré povědomí o tom, že naše banky jsou od případných problémů svých matek dostatečně izolované. Měli jsme samozřejmě i štěstí, ale hlavně jsme již v roce 2004 rozhodli zařadit finanční stabilitu a její analýzy mezi své cíle. Do situace globální finanční nestability jsme na rozdíl od většiny centrálních bank vstupovali alespoň trochu připraveni. Snadněji než v jiných zemích jsme mohli přistoupit k budování makroobezřetnostního dohledu, kterému se bude věnovat druhý dnešní panel řízený Liborem Holubem, ředitelem sekce finanční stability.
Troufám si tvrdit, že pro Českou národní banku jako celek bylo klíčové rozhodnutí z roku 2005 integrovat do ní dohled nad celým finančním sektorem a v dalších letech pak převzít funkci ochrany spotřebitele na finančním trhu i některé další povinnosti. Že to nebude jednoduché, jsme od počátku věděli. Šli jsme do toho s vědomím, že nemůžeme vyzobávat třešničky z dortu a také že silnější postavení ČNB bude vyžadovat i určité sebeobětování. A to se stalo. Podle mého názoru jsme udělali dobře a opakovaně se nám to potvrzuje. Naposledy před několika týdny, kdy se problémy několika bank v zahraničí přelily do nervozity i v domácím prostředí. Dnes se tyto události mohou jevit jako bouře ve sklenici vody. Jenže tím nejsou. Světový finanční systém se v posledních letech dynamicky vyvíjel a v takové situaci přirozeně vzniká celá škála výzev. Těm se bude věnovat závěrečný třetí panel dnešní konference moderovaný Monikou Zahálkovou, výkonnou ředitelkou České bankovní asociace.
Dovolte, abych nyní předal slovo Pavlu Racochovi, vedle nějž jsem na počátku tohoto století několik let sedával na jednáních bankovní rady. Já jsem v té době byl tak trochu zmateným akademikem. On byl zodpovědný za budování nového systému regulace a dohledu nad bankami. S dokonalou znalostí toho, co se v předchozích letech stalo.