V. Benda, člen bankovní rady ČNB a J. Matějů, poradce (Hospodářské noviny 27. 7. 2021 strana 13, rubrika Názory)
Klimatická změna
V okurkové letní sezoně přitáhla pozornost veřejnosti a médií demonstrace hnutí Extinction Rebellion. „Rebelové“ si jako kulisu svého happeningu vybrali budovu České národní banky, aby k této budově pevně přivázaní upozornili na rizika spojená s klimatickými změnami. Podle demonstrantů již můžeme konkrétní projevy klimatické změny pozorovat i v Česku: období několika výjimečně suchých let, kůrovcové kalamity, zvýšené frekvence povodní a jiných extrémních klimatických jevů, jakož i nedávný historicky unikátní výskyt tornáda. Hned v úvodu autoři tohoto textu deklarují, že pociťují respekt ke všem jednotlivcům i hnutím, kterým není osud naší planety lhostejný. Ochrana klimatu a obecně prostředí pro život na Zemi je zásadním úkolem této i následujících generací.
V komedii Život Briana pokládá vůdce židovských rebelů svým spolubojovníkům řečnickou otázku: „Co Římané pro nás kdy udělali dobrého?“ Jakmile však jeho družiníci začnou zmiňovat akvadukt, kanalizaci, silnice, veřejný pořádek či výsadbu vinohradů, vůdce debatu rázně utne. Otázku bychom mohli parafrázovat i vůči ČNB, tedy co kdy udělala česká centrální banka pro ochranu klimatu a životního prostředí obecně? Nejdřív je třeba připomenout, že ČNB je státní institucí, jejíž mandát je pevně ohraničen Ústavou České republiky, a navíc speciálním zákonem. Zákonodárci nařídili ČNB pečovat o cenovou a finanční stabilitu a také o hladké fungování finančního systému. Kromě toho dostala centrální banka na starost i další různé povinnosti dohledu nad širokou škálou finančních institucí. I proto bývá občas kritizována za přílišnou koncentraci pravomocí. Tyto si však nepřivlastnila sama, nýbrž jí byly nařízeny zákony.
V rámci svých úkolů se Česká národní banka již de facto zapojila do environmentální mise. Od roku 2019 se ve Zprávách o finanční stabilitě detailně věnuje vyhodnocování rizik, která změna klimatu přináší pro finanční stabilitu. Jedná se nejen o rizika přímo související s důsledky častějších extrémních klimatických jevů, ale i rizika pro stávající obchodní modely bank i jejich klientů, které souvisejí s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Například již pozorovaný rapidní růst cen emisních povolenek znevýhodňuje energeticky náročná odvětví průmyslu, ale i zdražuje výrobu elektrické energie spalováním uhlí. S rizikem jejich dalšího růstu musí počítat jak strategické plány energetických firem, tak i banky, které tyto firmy úvěrují.
Další kapitolou, do níž se experti ČNB zapojují, je oblast zeleného financování a takzvaných ESG aktiv. Zkratka ESG pochází z anglického „Environmental, Social and Governance“ a označuje třídu aktiv (dluhopisů, akcií, fondů atd.), která nějakým způsobem přispívají k ochraně životního prostředí, zlepšení společenské soudržnosti a posílení etických hodnot v řízení korporací. Spadají sem vedle environmentálních témat i otázky lidských práv, genderové a etnické diverzity, etika odměňování atd. Na evropské úrovni vznikají pravidla pro přehlednou klasifikaci jednotlivých činností z hlediska udržitelnosti. Ta pomohou s předcházením takzvanému greenwashingu, kdy některé projekty o sobě tvrdí, jak jsou „zelené“, avšak ve skutečnosti reálný přínos ke zlepšování životního prostředí postrádají. Tyto snahy o transparenci a jasné stanovení pravidel pro účastníky finančního trhu ČNB podporuje, na evropské úrovni přispívá k jejich vytváření a následně i k implementaci do českého práva. Transparence je prvním a zásadním krokem k tomu, aby investoři získali přehled o environmentálním a společenském dopadu svých investic a mohli se informovaně rozhodnout, jak se svými penězi naloží. Aby to byli hlavně oni, kdo se svobodně rozhodne, které sektory, projekty, vize chtějí podporovat v souladu s vlastní preferencí pro udržitelný rozvoj. Regulatorní orgány typu ČNB by v tomto procesu neměly hrát jinou roli než roli toho, kdo zajistí férový přenos informací pro svobodné rozhodování soukromých subjektů. Jakožto finanční instituce ČNB disponuje slušnou baterií špičkových ekonomů a právníků, kteří v rámci lidských možností udržují a stále vylepšují špičkový modelový aparát pro zajištění plnění výše uvedených zákonných mandátů. Čím ČNB naopak není, je klimatologický vědecký ústav, který by navíc vytvářel podklady pro rozhodnutí, které sektory či projekty protežovat a které naopak potlačovat vzhledem k domnělému přínosu pro ochranu klimatu. Takové aktivity by navíc zjevně překračovaly její zákonný mandát.
Již dnes ČNB drží v aktivech typu ESG zhruba tři procenta svých devizových rezerv. Tento podíl bude zřejmě narůstat s tím, jak trendově roste váha ESG aktiv ve světových akciových indexech, které ČNB ve svých rezervách kopíruje. Jako ESG jsou také nově označovány některé z dluhopisů, které již v devizových rezervách ČNB drží, například ty vydané Evropskou investiční bankou.
Je však také možné, že veřejnost chce a bude chtít od ČNB víc. To zní jako legitimní požadavek. Pokud je boj s klimatickou změnou zásadním úkolem generace, je těžké obhájit, proč by při něm naše země neměla využívat všech dostupných nástrojů. Je však třeba si uvědomit, že ČNB má zákonem pevně daný mandát a boj se změnou klimatu v něm zmíněn není. Demonstranti z Extinction Rebellion pláčou na špatném hrobě. Pokud veřejnost od ČNB čeká víc, cesta vede přes veřejně volené zastupitele a případné rozšíření mandátu změnou zákona. To nedávno udělala vláda Velké Británie. Bank of England má od letošního jara ve svém rozhodování zohledňovat důležitost životního prostředí a přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice. Následkem toho vyřazuje z programu nákupů aktiv v rámci nekonvenčních nástrojů měnové politiky největší znečišťovatele.
Závěrem lze říci, že témata klimatické změny, udržitelného a inkluzivního růstu či zelených financí jsou mezi centrálními bankami velmi živá. Ani ČNB od nich nedává ruce pryč a v rámci svého mandátu přispívá k řešení těchto zásadních výzev. A to i po ryze praktické stránce: za posledních 10 let se podařilo snížit energetickou náročnost budovy ústředí ČNB o celých 40 procent.