Výběr z vyjádření viceguvernéra V. Tomšíka v pořadu Otázky Václava Moravce

(ČT 24 12. 4. 2015, pořad Otázky Václava Moravce)

Záznam (odkaz na web ČT)

Dopis náměstka ministra financí Martina Prose k PRIBORu

Česká národní banka bere naprosto vážně celou situaci, která kolem dopisu pana náměstka M. Prose vznikla.
Základní fakta: V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem, v němž dochází k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru, které vůbec není doloženo reálnými údaji. Pan ministr Andrej Babiš říká, že to nebylo s jeho vědomím. Vzniká tedy otázka, jestli pan náměstek jedná skutečně za Ministerstvo financí a za vládu, nebo jedná jenom za sebe.
Co je v dopisu napsáno, je opřeno o jeden novinový článek, který pouze srovnává vývoj na eurotrhu a v České republice, nikoli o reálná data a dochází k diskusi, jestli takzvané tržní mezibankovní sazby dostatečně kopírují vývoj netržní sazby kotované nebo stanovené Českou národní bankou.
Jako profesor financí Vysoké školy ekonomické jsem nešťastný z toho, když nerozeznáváme to, co se děje na eurovém trhu a co se děje na českém trhu. Tyto trhy jsou nesrovnatelné a naprosto jiné. My stahujeme likviditu, eurový trh likviditu dodává. Navíc, když se podíváme na data, která jsou k dispozici na stránkách ČNB, vidíme, jak PRIBOR skutečně kopíruje vývoj netržní sazby České národní banky, ten rozdíl se snižuje a je velmi nízký, dnes je 0,11 procentního bodu.
Oslovuje se šest bank, které kotaci provádějí. Pět z nich jsou největší banky, které tvoří v některých segmentech 60 až 70 % celého bankovního trhu. Z pohledu dohledu, který jsme prováděli v průběhu krize, musím říci, že tyto banky v daném období samy zodpovědně a ochotně tvořily určitou úroveň kapitálu, likvidity, byly velmi obezřetné, spoustu kroků dopředu s Českou národní bankou konzultovaly.
Bankovnictví je obecně postaveno na důvěře, protože spravuje cizí peníze. Ve chvíli, kdy banky prokázaly, že dokázaly projít celou finanční krizí bez státní pomoci, tak najednou po skončení krize vysoký státní úředník zpochybňuje důvěryhodnost jejich chování při kotaci tržních sazeb?
Musím konstatovat, že úroveň komunikace mezi státními úřady jako je Ministerstvo financí, vláda a Česká národní banka je dlouhodobě nastavená. My se pravidelně účastníme jednání vlády, naopak na jednání bankovní rady je vždycky pozván i pan ministr financí a věci, které jsou opravdu oficiální, projednáváme těmito způsoby. Není možné posílat dopisy, které se posílají guvernérovi z úrovně náměstka, všem médiím v pátek večer, kdy je navíc pan ministr na zahraniční cestě.
Celý ten postup je naprosto šokující. Proč? Protože přece není možné tímto stylem vznášet pochybnosti o stabilitě a vůbec o průběhu, jak dochází k těmto základním tržním věcem, pokud nemám relevantní důkazy.
Ve chvíli, kdy má někdo nějaké pochybnosti, jsme vždy připraveni je prošetřit, musí nám však dodat důkazy a musí se komunikovat standardně se standardními účastníky.
Česká bankovní asociace už také konala. Dnes dopoledne (12.4.2015) vydala zásadní prohlášení k těmto podezřením a vyzývá pana náměstka, aby doložil svá tvrzení, protože zítra musí probíhat kotace této tržní sazby.

Oslabení koruny

Co se týče nástroje, který jsme byli nuceni začít využívat na podzim roku 2013, to znamená ve chvíli, kdy už jsme neměli žádný jiný nástroj, abychom zabránili deflačním tlakům, abychom podpořili domácí poptávku a obecně celkový růst této země, abychom podpořili trh práce, zaznělo v úvodní ukázce, že to bylo některými nazýváno jako experiment. Experiment by to byl přesně opačně, kdybychom nic nedělali, kdybychom měli ruce v klíně a říkali, ať si ta ekonomika pomůže sama.
Vyhýbáme se deflaci, zejména z pohledu poptávkové strany, přestože poptávka se konečně oživila. Poměrně nízký růst cen je daný nízkým vývojem cen ropy, což je ale nabídkový faktor, to naopak pomůže hospodářskému růstu.
Pro mě je podstatné, že jsme se dostali na trajektorii hospodářského růstu taženou všemi složkami hospodářského růstu, ale když se podívám celkově na tuto situaci, je nutné, aby měnová politika byla i nadále uvolněná.
Ve chvíli, kdy se kurz samovolně začne blížit ve směru posilování k té naší hranici, kterou jsme si stanovili 27 korun za euro, je logické, že pomoc z pohledu dalších uvolnění měnových podmínek se sama vyčerpává, mizí. A proto my říkáme: sledujeme, jaká je aktuální situace, sledujeme, co se děje s kurzem a je to jeden z výrazných faktorů, rizik dalšího budoucího ekonomického vývoje.

Ekonomický vývoj

Centrální banka vždycky říkala, že dělá takzvané flexibilní cílování inflace. Co to znamená? Znamená to, že ne každý den, každou hodinu, každou minutu musí být přesně inflace dvouprocentní, to ani není možné díky struktuře ekonomiky. My se díváme, jaké inflační tlaky můžeme očekávat v následujícím roce, roce a půl. Jestli je třeba něco výjimkovat, my výjimkujeme takzvané tlaky přicházející z nízkého růstu cen ropy, z krize mezi Ukrajinou, Ruskem, které mají dopady na ceny potravin a tak dále, takže my se snažíme v horizontu roku, roku půl opravdu přiblížit se k 2% inflačnímu cíli a nereagujeme na jednotlivé šoky, které jsem teď zmínil, jako je třeba cena ropy.
Nedomnívám se, že by k tomu (zpomalení ekonomického růstu) mělo dojít, protože měnové podmínky jsou stále uvolněné, vidíme dokonce, že i fiskální politika se dnes chová opět procyklicky, podporuje hospodářský růst, sentiment je úplně jiný. Velké pozitivum je, že měnové autority v zahraničí konají a snaží se opravdu naplnit svůj mandát, přiblížit inflaci k dvouprocentnímu cíli. Snaží se vyhnout deflaci a podpořit růst v zahraničí, což podpoří i českou ekonomiku.
Čísla, která jsou velmi stabilní a velmi silná, přicházejí z trhu práce. Když se podívám na to, co dnes vidíme na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2012, kdy krize, řekněme, eskalovala, když se podívám na to, kolik je počet nových pracovních míst a kolik je dneska zaměstnaných ve srovnání s tím, než jsme přijali opatření z listopadu 2013, tak jenom u nově pracujících míst je 100 tisíc nových míst. To je, prosím, velikost šestého největšího města v České republice, Olomouce.

Jmenování členů BR

Pozice České národní banky je poměrně jasná. Centrální banka vystupuje v odborné roli, a pokud se politická reprezentace dohodne na nějakém modelu, pak je to věc politické reprezentace. Je dobré říci, že ve světě existují různé modely, jak jsou jmenováni členové bankovní rady a funguje to různě. Když se podíváme na historii České republiky, tak ve chvíli, kdy se tento model ustanovil v 90. letech, přebírali jsme ho z Německa a doposud jsem nezaznamenal, že by byly nějaké zásadní problémy. Naše instituce ukazuje funkční model, tak ho můžeme klidně držet dál.
Podstatné je, aby v instituci, která má jasně definovaný mandát z pohledu cenové stability a v posledních letech (zejména díky finanční krizi, kterou jsme viděli v eurozóně a ve světě) jí přibyl další mandát, kterým je finanční stabilita, nedocházelo k překotným změnám zleva doprava. Je nutné, aby mandáty byly postupně obměňovány, aby instituce byla v čase konzistentní, aby navazovala na své předcházející kroky, svá předcházející rozhodnutí, aby byla predikovatelná. To je klíčové.

Politické tlaky

Jako profesionál nevěnuji politickým tlakům příliš velkou pozornost. Mě skutečně zajímá, co se děje na finančním trhu, co se děje v bankovnictví, co se děje ve finanční stabilitě, jaká jsou reálná data.
Musím říci, že vždy byly nějaké určité snahy ovlivňovat, tlačit, možná i budou, ale s tím jsme se dokázali jasně vypořádat.