Sazby budeme dále vracet do normálních úrovní

Účast J. Rusnoka, guvernéra ČNB v pořadu Události, komentáře
Marcela Augustová (ČT24 13. 9. 2021, pořad Události, komentáře)

Guvernér Jiří Rusnok hovořil v pořadu Události, komentáře o současné úrovni inflace, její prognóze a očekávané reakci centrální banky: „Předpodkládáme, že cenový růst se vrátí blízko k našemu cíli zhruba v prvním pololetí příštího roku.“

Vybrané citace z rozhovoru

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Pane Rusnoku, inflace tedy v srpnu zvýšila o 4,1 %, nejvíc od listopadu 2008. Je to podle vás důvod k obavám?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Tak není to důvod k nějakým přehnaným obavám. My jsme očekávali, že bude v tomto pololetí určité vzedmutí inflace nad úroveň té naší toleranční zóny, čili nad úroveň 3 %. Bohužel sešly se důvody velmi silné, zejména globální, to jsou všechny ty nedostatky surovin, zdražování různých polotovarů, které se prostě používají pro výrobu vlastně čehokoliv. Zejména silné je to třeba ve stavebnictví, ale i v dalších oblastech. Současně víme, že česká ekonomika už před covidem trpěla určitým přehříváním zejména trhu práce, to se nám velmi rychle vrátilo, vlastně ta „covidová krize“ toto nějak nezmírnila. A pak je tady třetí faktor, který bohužel z těch, tyto první dva odezní do jisté míry, ten s tím trhem práce nebude tak jednoduché, ale řekněme, ten máme více pod kontrolou. A pak je tady třetí faktor, to jsou určité strukturální změny v ekonomice, které prostě zvyšují náklady. Mám na mysli takové to ozeleňování za každou cenu, to vidíme na automobilovém sektoru, to vidíme v energetice, tam teprve bohužel ten náraz do těch maloobchodních cen přijde.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
K těm se ještě dostaneme, k energiím, nicméně vy jste očekávali za srpen růst cen o 3,1 % a je to o jeden procentní bod víc. Není to přece jenom trochu neodhad z vaší strany? Jestli to není moc, ten jeden procentní bod.

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky
Tak samozřejmě to je neodhad, ale musíme si uvědomit, že je to jednoměsíční ukazatel, který se skládá z tisíců položek a trefit každý ten měsíc přesně je velmi obtížné. Tak, jako jsme se zmýlili my v odhadu toho měsíce, tak se mýlí celá řada analytických pracovišť na nás jistě nezávislých, takže není to zase nic tak úplně neobvyklého. Ano, ten výkyv je vyšší, než jsme zvyklí, ale já bych ještě upozornil na jednu věc, možná pro ten mezinárodní kontext.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Musíme připomenout, že ono obdobné je to vlastně i ve Spojených státech, tam je to přes 5 %, Německo skoro 3,5 %, aby to nevypadalo, že jsou v tom Češi sami, nejsou.

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky
Navíc ten náš index, a to díky Statistickému úřadu samozřejmě, s kterým my kooperujeme, je mnohem poctivější v měření inflace než to, co se používá třeba v eurozóně. My používáme index, který obsahuje taky takzvané imputované nájemné, to jenom vysvětlím, to jsou náklady na vlastnické bydlení. Tam jsou třeba položky typu, kolik stojí stavební práce, stavební materiály, kolik samozřejmě stojí ceny nemovitostí, a to je zrovna položka, která teď nejvíc překvapila v tomto měsíci, která bohužel souvisí zejména s těmi stavebními položkami cenovými, a my kdybychom používali ten index, který používá eurozóna, tak jsme někde uprostřed. Máme 3,1. V tom stejném indexu, o kterém vy mluvíte, že Německo má 3,4, tak my máme 3,1. My tady srovnáváme trošku „hrušky a jabkama“.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Jiná metodika výpočtu.

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky
My máme poctivější, přesnější index.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Vy už jste to, pane Rusnoku, naznačil, ekonomiky se po covidu rozbíhají, firmy mají hlad po surovinách, snaží se dohánět tu výrobu, takže z laického pohledu by se mohlo zdát, že až se tohle všechno zase vyrovná, tak že bude po problému. Je to tak? A kdy to bude?

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky
Tak do jisté míry ano, to platí, taková jsou očekávání centrálních bank a my se k tomu připojujeme taky s jistým optimismem. My předpokládáme, že ten cenový růst se vrátí blízko k našemu cíli někdy zhruba v prvním pololetí příštího roku, přesně vám to nikdo zase asi nebude garantovat, ale prostě vrátíme se někam do toho koridoru mezi 2-3 %, tomu věříme v příštím roce. Nicméně protože některé ty faktory, jak jsem zmínil, tam jsou podle všeho trvalejšího charakteru, tak se obávám, že tím, že některé budou prostě znovu zase tlačit tu inflaci do těch vyšších poloh, v našem případě dneska je to evidentní a už jasné, to budou právě třeba ty výdaje na energie. Protože jestliže stojí dneska megawatthodina 100 euro, stávala taky 30 nebo 40, tak je jasné, že se to prostě v cenách projeví. Dneska navíc tlačíme všechno vlastně do elektřiny včetně aut, tak tam asi lze očekávat, že žádné zlevňování zrovna nenastane. A to je bezesporu velmi významná položka. Zatímco se nám vytratí z toho indexu třeba pohonné hmoty, protože ty už by neměly, ty spíš by měly jít mírně dolů, tak tam nastoupí jiné položky. Takže ano, dojde ke zklidnění, dojde k návratu té inflace, řekněme, blíže tomu našemu dvouprocentnímu cíli, ale rozhodně se nevrátíme do nějakých nulových úrovní inflace.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Bankovní rada zasedá koncem září, pak do konce roku ještě 2×, tak o kolik budou na konci roku vyšší úrokové sazby?

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky
Tak to uvidíme přesně, ale rozhodně vyšší budou. My jsme avizovali, že jelikož vidíme určitou proinflační perspektivu bohužel i do budoucna pořád silnější, než by pro nás byla optimální, takže budeme dále sazby vracet do nějakých normálních úrovní. Ony jsou stále extrémně nízké. Vezměme si, že máme sazby kolem 1 % a máme inflaci tři, dokonce teď 4 %, takže máme reálně záporné, velmi silně záporné úrokové sazby. Takže ano, budou růst sazby, jestli to bude dohromady o další jedno procento, nebo 50 bazických bodů, to vám teď neřeknu. To nevím.