V. Benda, člen bankovní rady ČNB a J. Matějů, poradce (Právo 10. 12. 2021 strana 15, rubrika Trhy & ekonomika)
Česká národní banka je tu od toho, aby zajistila cenovou a finanční stabilitu. Cílem ČNB je 2% růst spotřebitelských cen. Současný vývoj inflace však tuto metu trojnásobně překračuje a další zdražování nejspíš uvidíme i v ne jbližších měsících. Rozhodování o měnové politice připomíná Odysseovu snahu projet mezi šestihlavou příšerou Skyllou v podobě vysoké inflace a Charybdou, která hrozí, že stáhne některé části ekonomiky pod hladinu.
Inflační Skylla nejenže dosáhla v říjnu téměř šesti procent, ale sestává i z pomyslných šesti hlav: rostoucích cen energií, přehřátého trhu s bydlením, vysokých cen dopravy a materiálů, nedostatku polovodičů, rychle rostoucích mezd a zvýšených inflačních očekávání domácností a firem.
V takové chvíli je běžné točit kormidlem měnové politiky k vyšším úrokovým sazbám, co nejdál od inflačních rizik. Vyšší sazby mají schopnost tlumit inflační tlaky nejen přes zmírnění poptávky, ale i přes silnější kurz koruny, který zmenšuje vliv dovážené inflace – tedy třeba energií a většiny materiálů.
Na druhé straně průplavu ale číhá Charybda, mořský vír hospodářského poklesu. Pokud stočíme kormidlo přespříliš a přiblížíme se této Charybdě, hrozí přidušení poptávky. I samotná inflace může ohrozit spotřebitelskou poptávku – velké části domácností po zvýšení cen energií či nájmů prostě zbývá méně na ostatní nákupy.
ČNB v roli Odyssea nezapomíná na tuto druhou stranu bájné Messinské úžiny. Nyní ale převažuje potřeba bojovat s inflační Skyllou. To je nakonec i hlavní mandát ČNB, daný jí zákonem.
V uplynulém půlroce ČNB razantně zvýšila úrokové sazby. Mimořádné jsou však i inflační tlaky, kterým čelíme – jak ze zahraničí, tak z domácí ekonomiky. Zvyšování sazeb proto ještě není konec.
Z prognózy ČNB plyne, že pro zkrocení inflace je třeba posunout úrokové sazby nad hladinu 3 %. Toto zvýšení zajistí (i s pomocí silnější koruny), že se inflace po odeznění současných externích šoků vrátí ke 2 % a nebude tu s námi delší dobu.
Stejně jako Odysseus musel několik ze svých mužů Skylle obětovat, i česká ekonomika bude muset jednorázové zvýšení cen přetrpět. Úrokový manévr ČNB musí být dostatečně důrazný, abychom z dosahu spárů inflačního monstra rychle vyjeli, a zároveň přiměřený, abychom se nevydali přímo do chřtánu Charybdy v podobě ekonomického poklesu.
Je dobré připomenout, že zvýšení sazeb má pro průměrnou českou domácnost kladný finanční efekt.
Domácnosti mají podle dat ČNB necelé dva biliony korun úvěrů. Jsou to v drtivé většině hypotéky s fixací 5 a více let, kde se zvýšení úroků většinou projeví až s časovým odstupem.
Na druhé straně mají domácnosti přes tři biliony korun v podobě úspor. Zde jde naopak o zůstatky na běžných a spořicích účtech, kde již banky úroky postupně zvyšují.
Právě úspory nejvíce trpí zvýšenou inflací. Je třeba jasně říct, že spořit na horší časy či budoucí investici je správné, a podpořit to vyššími sazbami. S tímto krokem spojená silnější koruna zvýší kupní sílu českých úspor a odstíní šok z cen energií. Pokud si máme vybrat, jakým způsobem se přiblížit cenové úrovni západních zemí, volíme raději silnější kurz než inflaci.
Proplout mezi Skyllou a Charybdou nebude snadné. ČNB ale dělá všechno pro to, abychom se z této pro všechny náročné situace dostali co nejrychleji a bez zbytečných nákladů.