Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem sekce měnové
Michaela Nováková (ČT24 13. 4. 2023, pořad Byznys ČT24 Speciál)
„Meziroční inflace bude každý měsíc o více než jeden procentní bod nižší, než byla v tom měsíci předchozím. Kolem poloviny roku bychom se měli dostat k desetiprocentní hranici cenového růstu, ve druhé polovině letošního roku pak inflace zamíří do jednociferných hodnot,“ uvedl ředitel sekce měnové Petr Král k budoucímu vývoji inflace v pořadu Byznys ČT24 speciál.
- Video – rozhovor (externí odkaz na ČT24)
Rozhovor v čase 58:24
Anna Štěrbová, redaktorka
Pojďme si jen krátce připomenout, jak se tempo zdražování v posledním roce vyvíjelo. Rovných 15 % za březen znamená nejnižší hodnotu od loňského dubna. Inflace se ale stále drží vysoko. Na dvouciferných hodnotách je už víc než rok. Nejvýš se vyšplhala v září, kdy dosáhla 18 %.
Michaela Nováková, moderátorka
A instituce, která má na starosti vývoj cen v České republice, a to dostat inflaci pod kontrolu, je také Česká národní banka. Ve vysílání vítám Petra Krále, ředitele měnové sekce. Inflace je mírně nad odhadem centrální banky. Dá se říci, že jde všechno podle plánu?
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Ano jde to podle našeho očekávání. Ta odchylka v březnové inflaci byla skutečně nepatrná a inflace počínaje únorem začala zpomalovat. To zpomalování se odehrává v segmentech, kde jsme to očekávali. A je tady předpoklad, že k radikálnímu dalšímu snížení inflace bude docházet i v dalších měsících.
Michaela Nováková, moderátorka
Jaká jsou ta největší rizika? Bavili jsme se tady na začátku pořadu třeba o cenách potravin, ekonomy celkem překvapilo, že růst cen u jídla se nezastavil. Tak je třeba toto jedno z těch velkých rizik?
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Ceny potravin jsou položkou, která zdražuje momentálně relativně nejvíc nebo jako jedna z nejvíce zdražujících položek. Ale i tam máme kulminaci růstu za sebou. A očekáváme, že zpomalování cenového růstu v cenách potravin bude pokračovat. Nicméně na druhou stranu jsou položky, které zlevňují nebo jejich zpomalování uhasíná, abych tak řekl o něco rychleji, než jsme očekávali. Týká se to cen energií pro domácnosti, elektřiny, zemního plynu, kde někteří dodavatelé a výrobci začali nabízet ceny, které jdou pod úroveň vládou stanovených stropů. A tento vývoj ten o něco rychlejší růst cen potravin dosud celkem zdatně kompenzuje. V prostředí, ve kterém se nacházíme v posledních dvou letech, je skutečně velice obtížné předpovídat vývoj cen a jednotlivých, řekněme, segmentů v rámci spotřebitelského koše s nějakou výraznou mírou přesnosti. Ale jak jsem řekl, pokles inflace nastal, bude pokračovat a bude poměrně plošný. A dočkáme se v nejbližších měsících toho, že meziroční inflace bude každý měsíc o více než jeden procentní bod nižší, než byla v tom měsíci předchozím. A někdy kolem poloviny roku bychom se měli dostat k desetiprocentní hranici cenového růstu a v druhé polovině letošního roku pak inflace zamíří do jednociferných hodnot.
Michaela Nováková, moderátorka
Přidejme další divácký dotaz. Radek se ptá, „pokud vidím všechny ty prognózy a čísla, jak bychom se měli chovat my koncoví zákazníci? Máme být optimističtější a přestat škudlit? Nebudeme se kvůli urputnému šetření a strachu všech v tom všem plácat déle, než by bylo potřeba?“
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Tak zákazníci, spotřebitelé jsou ekonomické subjekty, které reagují na podněty, které jim dává ekonomický vývoj a vývoj hospodářských politik. Centrální banka s uplynulým zpřísněním měnových podmínek, to znamená zvyšováním úrokových sazeb v druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, vyslala jasný impuls, že hodlá s inflací bojovat. To vedlo ke zchlazení poptávky po úvěrech jak v segmentu hypoték a spotřebitelských úvěrů, tak na úrovni úvěrů podnikům. Současně se zvyšuje motivace pro lidi spořit a neutrácet ty peníze, ale prostě využít toho, že jsou na vkladových produktech dneska již velice zajímavé nominální úrokové sazby. To vede k růstu míry úspor. Takže ta spotřebitelská poptávka ochlazuje. Ve směru ochlazení té poptávky působil i strach domácností v druhé polovině loňského roku z toho, jestli přežijí a v jakých finančních podmínkách přežijí tu nadcházející zimu. Kurz koruny posiluje. To je významný pomocník v boji proti inflaci, neboť snižuje cenu dováženého zboží, dovážených surovin a komodit. A v tomto ohledu ekonomika zatím reaguje na zpřísnění měnové politiky tak, jak Česká národní banka zhruba očekávala.
Michaela Nováková, moderátorka
K rozhovoru se za chvíli vrátíme. Přidáme ještě další kontext. Průměrná inflace za letošní rok má dosáhnout 10,8 %. Ve své prognóze ze začátku února to uvádí právě Česká národní banka. Za mnou vidíme možné scénáře vývoje zdražování. Tuzemská centrální banka předpovídala, že v březnu dosáhne tempo zdražování 14,8 %. Od dnešních dat se tak liší pouze o 0,2. Po prvním čtvrtletí by podle České národní banky měla inflace začít klesat. V první polovině roku se pak má vrátit ke svému dvouprocentnímu cíli. Pane Králi, dvouprocentní cíl v roce 2024. Já přidám prognózy ještě mezinárodních institucí. Tento týden vyšla prognóza Mezinárodního měnového fondu. Ten říká, že v příštím roce Česká republika bude čelit zdražování v tempu téměř 6 %. Proč jsou tak odlišné prognózy mezinárodních institucí a těch českých? A která je ta správná?
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
My si pochopitelně myslíme, že ta správná je ta naše prognóza. Respektive, že české hospodářství dokáže nejlépe poznat instituce, která tady sídlí, což vedle České národní banky je i ministerstvo financí, které pro ten příští rok ve své čerstvě vydané prognóze očekává celoroční růst cen také někde lehce nad dvěma procenty. Myslím 2,6 %, což je blízko tomu našemu inflačnímu cíli. Ty mezinárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond a podobně sledují tu českou ekonomiku přece jenom poněkud zdálky a poněkud v kontextu vývoje v zemích našich hlavních obchodních partnerů a v kontextu globálního ekonomického vývoje. Tyto instituce jsou vynikající v odhadu celkových ekonomických trendů v globálním pohledu, ve vývoji dokáží velice dobře odhadovat a popisovat vývoj v těch hlavních ekonomických centrech. Jako jsou Spojené státy, Čína, eurozóna. Pro českou ekonomiku si troufám tvrdit, že je dobré spoléhat na prognózy místních institucí, včetně samozřejmě českých analytiků. A čeští analytici očekávají, že v tom příštím roce by inflace měla být někde pod třemi procenty.
Michaela Nováková, moderátorka
No, od některých českých analytiků ale také slyšíme obavu, že možná se také může stát to, že čelíme tomu riziku, že by se mohlo zdražování zastavit ne na 2 % ale třeba na pěti nebo na 6, 7 procentech. Jak hodnotíte tato rizika, která oni pojmenovávají?
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Diskutovat rizika jakékoliv prognózy je samozřejmě naprosto legitimní. Jak jsem říkal, ta nejistota je obrovská. Ta epizoda té inflace přišla poměrně náhle. Je to inflace dlouho nevídaná. Je to inflace plošná a současně vysoká v jednotlivých segmentech. Je to inflace i geograficky silně rozprostřená kolem nás. Čili pochopitelně můžeme si klást otázku, jestli ten pokles inflace všude ve světě, včetně České republiky, bude dostatečně rychlý. Pro nás je zásadní, aby svoji práci v boji proti globální inflaci odpracovaly i ty velké centrální banky kolem nás. To znamená v Evropě hlavně Evropská centrální banka. Aby ten globální převis poptávky nad nabídkou, který nastal v době covidu a postcovidového oživení, aby s přispěním jejich měnových politik odezněl. A abychom dováželi pokud možno co nejméně inflačních tlaků ze zahraničí. A jak jsem říkal, v české ekonomice ty poptávkové inflační tlaky jsou již na ústupu. Dojde brzy, nebo již dochází ke korekci zvýšených marží. Vy jste ve svém pořadu diskutovali poměrně obšírně to, jak ziskové marže vzrostly u výrobců, prodejců, poskytovatelů služeb v rámci distribučního řetězce pohonných hmot. To všude Česká národní banka identifikovala jako souhru makroekonomických příčin a souvislostí. Ale dochází k obratu, trh práce v české ekonomice se také zchladil. Ne nějak výrazně, ale je už méně napjatý, než byl v letech předchozích. Čili to celkové klima by mělo vést k poklesu inflace, který by měl pokračovat i v příštím roce. A podle naší stávající prognózy skutečně to vypadá tak, že bychom se měli dostat někam do blízkosti 2 % v první polovině příštího roku. A na těchto hladinách setrvat po zbytek našeho prognostického horizontu. Rizika, připouštím, jsou veliká. Nejistoty jsou ze všech možných směrů, ale zatím nám naše analýzy a prognózy byly dobrým vodítkem pro formulaci našich výhledů.
Michaela Nováková, moderátorka
Pane Králi, sám jste zmínil ten zahraniční kontext, velmi často i slyšíme od jednotlivých reprezentantů České národní banky, že inflace je především dovezená. Divák Karel se ptá, „proč je inflace v okolních státech nižší než u nás. Co děláme u nás špatně?“ Jen doplním fakta. Eurozóna, zdražování zboží ani ne 7 %, Spojené státy 5 %, Česká republika 15.
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Česká ekonomika na tom byla relativně, pokud jde o míru využití kapacit v ekonomice a míru přehřátí trhu práce a trhu nemovitostí, například lépe než mnohé země eurozóny, které se v roce 2020 teprve vzpamatovávaly z té dlouhé recese, která nastala po globální, finanční a ekonomické krizi. My jsme měli ekonomiku, řekněme, mírně se přehřívající. A ten covidový šok způsobil u nás i všude jinde tlak na růst cen a současně krátkodobě pokles produkce. Čili byl to negativní nabídkový šok, na který autority hospodářsko-politické, fiskální, měnové u nás i všude ve světě reagovaly poptávkovou stimulací. Aby zabránily propadu ekonomiky do nějaké vleklé, dlouhé krize po vzoru té velké finanční a ekonomické krize v roce 2009-2013. A souhra těchto okolností vedla k tomu, že u nás, stejně jako v Maďarsku, v Polsku, v Rumunsku, v Pobaltí, které na tom byly cyklicky velice podobně a strukturálně jsou to nám velmi blízké ekonomiky, tak u nás a v těchto okolních zemích inflace neklesla prakticky znatelně vůbec. A začala velice záhy po uvolnění covidových restrikcí růst, což jsme si také jako Česká národní banka včas uvědomili. Bankovní rada České národní banky přikročila ke zvyšování úrokových sazeb jako jedna z prvních centrálních bank na světě. To zvyšování pokračovalo a zrychlovalo, jak jsem říkal v roce 2021, 2022. A nyní začínáme naplno sklízet ovoce těch předchozích měnově politických kroků. Včetně toho pokračujícího posilování kurzu koruny. Ten plný účinek zpřísnění se teď právě začne projevovat. A je tedy velká naděje, že naše inflace bude klesat do těch jednociferných hodnot strměji, než tomu bude jinde kolem nás. Například rychleji než na Slovensku. Možná rychleji než v pobaltských zemích, které mají také společnou měnovou politiku a tak dále. Čili myslím si, že jsme udělali hodně. A že jsme na dobré cestě k dosažení a k obnovení cenové stability v České republice.
Michaela Nováková, moderátorka
Rozumím. Tak uvidíme v druhé polovině letošního roku, jestli se dočkáme jednociferného zdražování. Českou národní banku zde reprezentoval Petr Král, ředitel sekce měnové. Děkuji.
Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka
Také děkuji, na shledanou.