Holub z ČNB dává přednost zvyšování sazeb před využívám kurzu v boji proti inflaci

Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Jan Lopatka (Reuters 21. 3. 2022)

Česká národní banka na svém příštím měnovém zasedání 31.března pravděpodobně dále zvýší úrokové sazby a bankovní rada by mohla debatovat o širším využití devizových intervencí v boji proti vysoké inflaci, avšak člen rady Tomáš Holub není velkým zastáncem této možnosti.

Holub v pondělním rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že hladina 5% pro něj nepředstavuje žádný strop a že nevylučuje, že hlavní sazba ČNB půjde i nad tuto hranici, když ne hned příští týden, tak možná na následujícím měnovém zasedání v květnu.

ČNB zvyšuje úrokové sazby nejagresivněji z centrálních bank regionu, když zvedla svou hlavní dvoutýdenní repo sazbu na současných 4,5% z 0,25%, kde stála ještě loni na jaře. Inflace mezitím vystoupala na 24leté maximum 11,1% a v důsledku ruské invaze na Ukrajinu bude zřejmě dále zrychlovat.

Holub řekl, že na jednání bankovní rady příští týden očekává pestřejší škálu názorů než na minulých zasedáních, neboť dopady války na Ukrajině dále zvedají výhled inflace, která by dle nynějších odhadů měla dosáhnout vrcholu až v létě mezi 13-14%. Současně bude zřejmě zasažen meziroční ekonomický růst, který se může v některých čtvrtletích i zastavit, řekl Holub.

Kdyby se inflace nacházela poblíž 2% cíle, mohla by centrální banka takový stagflační šok "vysedět", dodal. Ale při tak vysoké inflaci a tak nízké nezaměstnanosti, jichž jsme dnes svědky, podle něj nelze další cenové šoky ignorovat.

"Pro mě je ten inflační problém teď priorita z pohledu měnové politiky, takže já určitě budu hlasovat pro další zvyšování sazeb, ale o kolik to bude - vzhledem k tomu, že čekám tu širší názorovou pestrost - to nedokážu říct," řekl Holub v rozhovoru.

Připomněl, že bankovní rada už před konfliktem na Ukrajině uvažovala zhruba v intencích, že se sazby dostanou někam k úrovni 5%.

"Aby se dostaly na menší než tuto hodnotu, to by mi úplně smysl nedávalo. Otázka je zda a do jaké míry jít nad to," řekl Holub.

"Je tam samozřejmě i ta druhá linie těch úvah... to je do jaké míry jako komplementární nástroj používat devizové intervence, nejen v tom smyslu zabránit oslabování kurzu, ale případně ho i použít v boji s vysokou inflací."

Holub předpokládá, že se příští čtvrtek přikloní spíše k dalšímu výraznějšímu utažení sazeb, ale současně je otevřený debatě o zvýšení na 5% nyní a na květnovém zasedání pak dále nad tuto úroveň.

ČNB začala 4.března nakupovat na trhu koruny, aby zmírnila volatilitu kurzu poté, co válka srazila hodnotu všech středoevropských měn. Využívá k tomu rozsáhlých devizových rezerv v objemu 157,46 miliardy eur, které odpovídají zhruba dvěma třetinám hrubého domácího produktu.

Guvernér Jiří Rusnok v neděli v České televizi řekl, že v bankovní radě se povede debata o možnosti rozšíření uplatnění intervencí z pouhého snižování volatility také na zpomalování inflace prostřednictvím silnějšího kurzu koruny.

"Já za sebe bych spíš preferoval další zpřísnění měnových podmínek prostřednictvím úrokovych sazeb s tím, že bychom očekávali, že kurz se tomu přizpůsobí tržně, než přímé využívání kurzu," řekl Holub.

Poměrně komplikované by podle něj také bylo definovat mandát pro takové intervence. Devizové rezervy ČNB, jakkoli obrovské, nejsou nekonečné a ve vztahu ke globalním finančním trhům jsou relativně malé, řekl.

Dodal však, že pokud v bankovní radě z nějakých důvodů převáží názor, že sazby je třeba zvedat jen opatrně a doplnit tento postup více na straně kurzu, tak zde nemá "dogmatickou záklopku."