Účast J. Rusnoka, guvernéra ČNB v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce
(ČT24 11. 4. 2021, pořad Otázky Václava Moravce)
Jiří Rusnok komentoval v nedělní televizní debatě výhled inflace, ta zůstane letos víceméně blízko cíle. „Ale to, že zdražuje ropa a že jsou výkyvy na světovém trhu potravin, celkovou inflaci ovlivní... Může nás to posunout mírně nad cíl, to bych asi připustil, ale není to rozhodně, myslím, žádná tragédie.“
Vybrané citace o vývoji inflace:
Václav MORAVEC, moderátor
Pane guvernére, neukazuje vývoj v ekonomice, respektive očekávaný růst cen, že bude pro vás jako pro centrální bankéře obtížné dostat se k tomu dvou procentnímu inflačnímu cíli?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Tak záleží, jaký časový horizont máte na mysli, ale v tuto chvíli jsme de facto na cíli. Předpověď pro tento rok je, že bychom měli víceméně zůstat blízko cíle. Možná nějakou desetinu nad ním, což se dá v podstatě považovat za plnění toho našeho inflačního cíle.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslel jsem, když třeba v březnu bude inflace dvě a půl procenta, jak se očekává, tak je to o dvě až tři procenta nad vaším.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Pokud bude dvě a půl, a to nevíme, tak samozřejmě budeme o něco výše, ale pořád jsme v tom tolerančním pásmu našeho cíle, které je, jak známo, mezi jedním a třemi procenty. A de facto jsme na nějaké normální úrovni inflace. Já vím, že to vypadá třeba zajímavě, že máme jednu z těch vyšších inflací, než když se srovnáváme se zbytkem Evropy. Ale ten zbytek Evropy, myslím teď především eurozóna, v podstatě od té velké krize 2008-2010 bojuje s tím, aby se na ten svůj cíl vrátila a právě proto dělá to, co dělá. To znamená, kvantitativně uvolňuje, čili skupuje v desítkách až stovkách miliard euro státní cenné papíry a jiná aktiva. Čili to není normální situace, to je prostě ukázka toho, že ta ekonomika je pod svým potenciálem a mimo jiné se to projevuje samozřejmě v té oblasti cen.
Václav MORAVEC, moderátor
Podíváme-li se znovu na tu mapu Evropy z úvodu, tak růst cen ropy, zdražování některých potravin, zdražení zboží, až se uvolní restrikce a lidé začnou více spotřebovávat, vy nemáte obavy, že ten inflační cíl, ten střed, ta dvě procenta, že se do něj rozhodně letos nevejdete?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
V průměru za rok bychom se do něj vejít mohli, ale je možné, připouštím, že ten vývoj zejména v položkách, o kterých jste mluvil, což jsou položky, které my nemůžeme ovlivnit, vůbec ne přímo měnovou politikou a do značné míry jsme na nich závislí, že jsou to na světovém trhu obchodované komodity, tak nás může posunout mírně nad ten cíl, to bych asi připustil. Ale není to rozhodně myslím žádná tragédie. To, že se zdražuje ropa razantněji, než někdo čekal, to, že jsou nějaké výkyvy na světovém trhu potravin – to jsou položky, které centrální banka většinou dokonce ve svých měnově politických rozhodnutích dává do takzvaných výjimek, ale samozřejmě tu celkovou inflaci to ovlivní, to s vámi souhlasím. A pokud by samozřejmě ty naše prognózy ukazovaly, že je tady nějaký trend dlouhodobější, že to není výkyv těchto komodit, tak samozřejmě budeme muset tomu přizpůsobovat naši politiku a začít uvažovat o postupném návratu k sazbám, které jsou, řekněme, normálnější než ty, které máme v tuto chvíli.
Václav MORAVEC, moderátor
Proto se ptám, zda ty vrásky na čele i v souvislosti s vyšší inflací v eurozóně, jak ukázala nejnovější data Eurostatu, totéž Spojené státy americké, jestli vyšší inflace, než jste ještě předpokládali na začátku roku, nebude tím trendem.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
To se teprve uvidí, to není jednoznačné. Jsou samozřejmě různé názory, a to co jste se ptal taky, jestli po tom uvolnění těch, řekněme, omezujících opatření zejména v oblasti maloobchodu, lze očekávat. Já myslím, že tam lze očekávat protichůdné tendence, na jedné straně můžeme být svědky nějakých velkých výprodejů, kdy se prostě budou čistit sklady se zbožím, které se nemohlo prodat. Na druhé straně, jak říkáte, mohou se objevit nějaké položky, protože vidíme různé poruchy na nabídkové straně ekonomiky, zase vyvolané nějakými různými okolnostmi, velice různými, prostě že některé součástky, komponenty, nějaké suroviny buď nejsou, a když něco není, tak se zdražuje, samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
To se týká televizorů, to se týká počítačů…
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
To se může týkat nějakých elektronických komponent a výrobků, může se to týkat i nějakých hmot nebo materiálů, nevím, slyšíme ze stavebnictví nějaké příklady. Takže tyto věci se mohou objevovat, ale z nich bych nevyvozoval nějaký zásadní trend. Uvědomme si, že…
Václav MORAVEC, moderátor
Z nějakého inflačního šoku tedy obavy nemáte do konce roku?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Nemám, šokem bych to nepovažoval. To, jestli stoupnou ceny o jeden procentní bod víc, než se očekává, to nepovažuju za šok, který by nějak rozkládal ekonomiku. Donedávna největší obavy centrálních bankéřů byly z toho, že budou muset jít do nějakých dalších, nekonvenčních opatření ve smyslu uvolňování měnové politiky, byly obavy z toho, že budeme v důsledku krize svědky velkého rozdílu mezi potenciálem a nebo respektive nevyužití kapacit, že budeme naopak pod tlakem nějakých opatření ve smyslu nedostatečného růstu a tudíž i velmi, velmi, řekněme, nízkého vývoje na cenové straně. Ta situace, zdá se, se víceméně vylučuje, že bychom byli pod tímto tlakem. Z našeho pohledu takový problém není, my jsme nikdy nebyli v situaci, jako je třeba Evropská centrální banka. Tam to bude podle mě velké a složité rozhodování, protože pokud by se tyto trendy posilovaly, oni by museli začít uvažovat o nějaké normalizaci měnové politiky. Ovšem to současně znamená, že by se tím samozřejmě značně zvýšila cena financování velkých veřejných dluhů, které některé země v západní Evropě mají, a to bude obrovské politické dilema.